Úspěch Islandu na Euru 2016: Radikální cesta země k mládí bez drog a alkoholu
Island se dlouhodobě umisťuje na špici evropského žebříčku zemí s nejzdravěji žijícími teenagery. Nebylo tomu tak ale vždycky. Na začátku 90. let mladí Islanďané v užívání alkoholu a drog naopak v Evropě vedli. Průzkumy hovořily o alarmujících 42 % mladistvých, kteří během posledního měsíce konzumovali alkohol, a 23 % každodenních kuřáků. Během dvaceti let čísla spadla na pět procent, respektive tři procenta. Jak se třistatisícové zemi podařilo trend obrátit vzhůru nohama a je možné aplikovat stejný model v ostatních evropských zemích?
Na počátku změn stály studie amerického profesora psychologie Harveyho Milkmana, jenž od 70. let pátral po mechanismech podněcujících člověka k užívání drog. Milkman došel k závěru, že se osobnosti s různými psychickými problémy stávají závislými na látkách, které je negativních pocitů zbavují. Relativně triviální závěr byl v roce 1992 inovativním způsobem využit v programu pro snížení závislosti mladistvých na drogách v americkém Denveru.
Výsledky se dostavily téměř okamžitě. Místo tradičního poučování o škodlivosti alkoholu a drog nabídl Milkmanův tým dětem alternativu – širokou nabídku volnočasových aktivit. Úspěchu si všiml Island, kde bylo v 90. letech podle slov samotného Milkmana „nebezpečné vydat se v pátek večer do centra Reykjavíku, protože jste na každém rohu vráželi do skupinek opilých teenagerů“.
V roce 1999 byl na Islandu přijat národní plán Mladí na Islandu (Youth in Iceland), jenž funguje dodnes. Je vystavěn na čtyřech pilířích: organizovaných volnočasových aktivitách, podpoře trávení času s rodiči, atraktivnějších školních osnovách a zákazu večerního vycházení.
Drtivá většina islandských teenagerů dnes tráví odpoledne a večery ve sportovních nebo uměleckých klubech. Rodiny dostávají od státu roční příspěvek na hrazení těchto aktivit. Reforma dále iniciovala založení rodičovských organizací na každé škole. Rodiče jsou zde nabádáni, aby trávili se svými dětmi více času. Výsledky jsou ohromující – čtyřikrát týdně se dnes sportu věnuje 46 % teenagerů, s rodiči tráví během pracovního týdne volný čas 42 %. Čísla se od 90. let více než zdvojnásobila.
Kontroverznější součástí národního plánu byl zákaz pohybu venku dětem do šestnácti let v zimě po desáté hodině a v létě po půlnoci. Každoročně opakované průzkumy však dokazují, že strategie spolu se zákazem prodávání alkoholu mladším dvaceti let a tabáku mladším osmnácti zabrala.
Mnozí vidí stopu reformy v úspěších malé země na sportovním i uměleckém poli. Současná fotbalová reprezentace Islandu, která zazářila na Euru 2016, nebo členové světově proslulé hudební skupiny Of Monsters and Men patří ke generaci silně ovlivněné radikální reformou.
Program v posledních letech expanduje i do ostatních evropských států. Působí však spíše na oblastních než národních úrovních. V současné době pomáhá tým Harveyho Milkmana identifikovat specifické regionální problémy mládeže v 35 regionech 17 zemí. Nikde však nejsou veřejní činitelé ochotni zajít ve změnách tak daleko jako na Islandu.
Zákazu nočního vycházení se smějí i ve Švédsku, kde je role státu obdobně silná jako na Islandu. V Británii pak například absolutně nechtějí spolupracovat rodiče. Přesto by měla islandská cesta boje s problémy mládeže zůstat inspirací. Zatím se ukazuje jako nejefektivnější.
