Ortodoxní Eton: Ruské soukromé gymnázium připravuje studenty na restauraci monarchie
„Rusové touží po monarchii. Ruská duše je monarchistická,“ říká ředitel moskevského Gymnázia svatého Vasila Velikého Zurab Čavčavadze. Škola byla otevřena v roce 2006 a za své hlavní poslání označuje výchovu nové elity, která má být připravena po restauraci monarchie v zemi převzít moc. Za projektem stojí kontroverzní oligarcha Konstantin Molofejev, který v minulosti založil ortodoxní televizní stanici Cargrad. Spekuluje se, že financuje povstalecké skupiny na východní Ukrajině. Údajně je v kontaktu s hlavou dynastie Romanovců, velkovévodou Vladimirem Kirilovičem. Zároveň však říká, že novým carem by se v budoucnu mohl klidně stát stávající prezident Vladimir Putin.
Komplex budov gymnázia se nachází na okraji Moskvy. Chodby, hala i slavnostní sál, kde se často konají plesy, snažící se znovu navodit lesk dávno zhroucené monarchie, zdobí podobizny Kateřiny Veliké a dalších ruských carů. Součástí povinného kurikula je mimo jiné čtení a interpretace Bible nebo latina. V rámci hodin dějepisu se studenti učí z učebnic, které byly napsány speciálně pro ideologické potřeby školy. Namísto opěvování sovětských dob je zde idealizována doba vlády Romanovců.
„Posláním školy je, aby se z jejích absolventů stali ortodoxní patrioté, kteří budou nositeli tisícileté ruské tradice, tedy nejen odkazu posledních sta let,“ říká zakladatel gymnázia Konstantin Molofejev. Monarchistou se Molofejev stal již během studií v 80. letech. Na počátku myšlenky založit školu a propagovat v Rusku restauraci monarchie podle jeho slov stály dvě knihy – vzpomínky carského úředníka, který po nástupu bolševiků k moci utekl do Argentiny a založil tam vlastní noviny, a Pán prstenů, konkrétně obraz Aragorna vracejícího se do Gondoru. Na právnické fakultě Moskevské státní univerzity Molofejev obhájil disertaci o ústavním mechanizmu, který by Rusku umožnil vrátit se k monarchistickému zřízení. Nedlouho poté vstoupil do bakovnictví a stal se jedním z nejbohatších Rusů.
Příchod Vladimira Putina do ruské politiky na konci 90. let Molofejev interpretuje jako boží akt. Rusko se podle něj se staronovým prezidentem opět stává respektování hodnou zemí. Leonid Rešetnikov, Molofejevův blízký přítel a další z výrazných proponentů monarchismu, zavrhuje liberální demokracii na základě stejných argumentů jako zavrhuje komunismus. Oba ideologické systémy podle něj byly do Ruska dovezeny ze Západu a jejich implementace v ruských podmínkách nemůže být úspěšná. Kruh se tedy pomyslně uzavírá – jak říká ředitel „ortodoxního Etonu“: „Ruská duše je monarchistická.“
Ačkoliv se tyto fantaskní představy jednoho ruského oligarchy a jeho přívrženců zdají být naprosto odtržené od reality, o hluboce zakořeněných myšlenkových mapách ruské společnosti mluví i liberální historik a spisovatel Boris Akunin. Staletí trvající konzervativní monarchistické zřízení, které se jevilo jako extrémně zkostnatělé i v posledních letech před bolševickou revolucí, zanechalo na představách občanů o správě země hluboké stopy. Brutální přechod od monarchie k socialismu v roce 1917 byl v podstatě umělý, změna nevycházela z přirozeného vývoje, který v evropských zemích postupně od 17. století nahrazoval absolutismus různýmimi formami parlamentarismu. Obdobně „nepřirozená“ se nyní v Rusku jeví i západní forma liberální demokracie.
