Posvátná řeka na Novém Zélandu dostala jako první na světě stejná práva jako lidé
Více než 140 let trval boj místních Maorů na Severním ostrově na Novém Zélandu, aby úřady uznaly jejich mimořádně neobvyklý požadavek – chtěli, aby jejich posvátná řeka Whanganui získala stejná práva, jako mají lidé. Podařilo se a je to vůbec poprvé v historii na celém světě.
Maorové si svoji historii kolem řeky Whanganui ztotožňují s vlastním osudem, protože podle legendy kdysi jejich legendární vůdce Tamatea po řece putoval. Jak lidi, tak 290 kilometrů dlouhý vodní tok proto považují za nedělitelnou součást vesmíru.
Dlouho proto bojovali o to, aby novozélandský parlament uznal řece stejná práva, jako mají lidské bytosti. Vůbec poprvé na světě bylo něco podobného ve středu skutečně odhlasováno. U nás na to upozornil Český rozhlas.
Poslanci dokonce místním maorským komunitám přiřkli kvůli řece i finanční kompenzaci. Jak bude v budoucnu využita, zatím nebylo oznámeno.
Jak se objevilo v novozélandských médiích, když parlament schválil řeku jako živou lidskou bytost, tak stovky Maorů plakaly dojetím.
Whanganui je třetí nejdelší řeka Nového Zélandu a její okolí je proslulé svojí krásou, proto sem jezdí hodně turistů. I pro ně z rozhodnutí parlamentu plynou určité nové povinnosti. Kolem řeky se sice vždy dbalo na dodržování nejrůznějších ekologických předpisů, ale teď bude kontrola ještě větší. Vodě se prostě nesmí nijak „ubližovat“.
