Zahanbená matka prodává děti: 70 let stará fotografie z USA skrývá děsivý příběh
Pátého srpna roku 1948 se v regionálním deníku Vidette-Mesenger objevila fotografie, kterou rychle převzala většina celostátních médií. Zatímco sedící děti na ní vypadají mírně zmateně, jako by snad nevěděly, co se děje, těhotná matka nad nimi schovává před objektivem tvář. Celé kompozici pak dominuje velký nápis „4 děti na prodej – zeptejte se uvnitř“.
„Jdou do dražby. Tyhle malé děti pana a paní Ray Chalifoux z Chicaga,“ hlásal tehdejší popisek k fotce. „Dlouhé měsíce se 40letý Ray a jeho 24letá manželka Lucille marně snaží vydělat na jídlo a střechu nad hlavou. A nyní, bez práce a tváří v tvář vyhození z bytu, učinili Chalifouxovi srdcervoucí rozhodnutí. Zleva doprava: Lana (6), Rae (5), Milton (4), Sue Ellen (2).“
Samotný snímek, který zveřejnil v roce 1948 deník Vidette-Messenger, měl být údajně nahraný, ale úmysly paní Chalifoux byly opravdové. Do dvou let prodala všechny děti na snímku, včetně toho ještě nenarozeného. Malou Rae koupil za dva dolary pár Zoetemanových. Dle samotné dívky chtěla matka peníze na hru binga. Transakci tehdy přihlížel plačící Milton, a tak si ho bezdětný pár vzal také. Nikoliv však ze samaritánských důvodů. Oba strávili větší část dětství v okovech a otrockou prací na poli. Miltonovi dokonce nový otec neřekl jinak než „otroku“. Chlapci to tehdy nevadilo, nevěděl totiž, co to slovo ve skutečnosti znamená.
Rae byla jako teenager unesena a znásilněna. Domů se vrátila těhotná, a tak ji Zoetemanovi poslali do domova pro svobodné matky v Michiganu, kde Rae porodila. Po opětovném návratu domů jí ale dítě vzali a nechali adoptovat.
„V sedmnácti jsem utekla z domova a nikdy na ně už nemyslela,“ přiznala v roce 2013 při rozhovoru pro nwitimes.com Rae.
Její bratr na tom nebyl o moc lépe. Neustálé bití a hladovění se projevilo na jeho psychice, a když s přibývajícími roky začal vzdorovat, často upadal do agresivních záchvatů. Při jednom z nich dokonce napadl policistu a soudce ho označil za hrozbu pro společnost. Byl umístěn do domova pro duševně nemocné, kde strávil několik let. Přiznává, že si toho z dětství příliš nepamatuje, a to, co si pamatuje, by nejraději zapomněl. Například to, jak první noc v okovech strávil tím, že malým nožíkem odháněl hladové krysy.
David, který byl v době pořízení fotografie ještě v lůně krkavčí matky, byl adoptován katolicky založeným párem. „Nemohli mít děti,“ vzpomínal David a přiznává, že měl ze svých sourozenců možná největší štěstí. V době adopce měl údajně celé tělo poštípané štěnicemi a byl celkově ve velmi špatném stavu. Jeho noví rodiče byli přísní, ale jinak ho skutečně milovali a podporovali. Bydleli přitom nedaleko farmy, kde otročili Rae a Milton, a tak David často za sourozenci jezdil na kole.
„Bývali svázaní ve stodole. Hodně jim ubližovali,“ uvedl David, který je vždy osvobodil. Dokud na něj nepřišli Zoetemanovi.
Lana byla adoptována rodinou žijící v sousední čtvrti. Zemřela ale v roce 1998 na rakovinu, a tak toho o ní sourozenci příliš nevědí. Sue Ellen pak byla adoptována rodinou Johnsonových. Rae, která se před několika lety pokusila se všemi sourozenci opětovně spojit, ji našla na nemocničním lůžku. Kvůli postupující rakovině nemohla ani mluvit, ale na papír napsala, že je za setkání se sestrou moc ráda a že ji miluje. Pro matku měla zcela opačný vzkaz: „Určitě se smaží v pekle.“
„Nás se všech zbavila, vzala si někoho jiného a měla ještě čtyři dcery. A ty si nechala. Nás si nenechala,“ kroutil hlavou Milton, který se s biologickou matkou snažil v dospělosti navázat vztah. Dopadlo to tak, že byl vyhozen z domu. Pustil se totiž do křížku s druhým manželem Lucille a toho policie po konfliktu zatknula. „Nikdy mě nemilovala. Nikdy se mi neomluvila za to, že mě prodala. Nenáviděla mě tak, že jí to bylo prostě jedno.“
