Většina Čechů si myslí, že psi vidí černobíle. Jaké další mýty o zvířatech v České republice panují?
Zvířata významně vnímají chuť, jsou pro ně výhodnější živočišné proteiny a psi vidí svět černobíle. To jsou nejrozšířenější mýty o zvířatech, se kterými se můžeme mezi jejich chovateli setkat. Přesto se spoustu mýtů podařilo v posledních letech vyvrátit. Z průzkumu agentury NMS Market Research připraveného ve spolupráci se společností Royal Canin vyplynulo, že 45 % testovaných výroků zařadili chovatelé domácích zvířat špatně.
Z průzkumu, který proběhl v srpnu a září tohoto roku a zúčastnilo se jej 511 respondentů, vyplynulo, že kočku nebo psa chová 59 % Čechů. Nejčastěji mají Češi jednoho psa nebo jednu kočku. Oba druhy zvířat najdeme především u lidí z menších obcí, s rodinným domem a zahradou. Naopak bez mazlíčků se více obejdou lidé z domácností s příjmem do 20 000 Kč, lidé z větších měst a také lidé ve věku 25-44 let, kteří pravděpodobně budují rodinu a nechtějí si přidělávat starost navíc.
Jeden z nejrozšířenějších mýtů, který zná téměř každý, hovoří o tom, že pes vidí černobíle. Myslí si to také 59 % respondentů. Není to ale pravda. „Psi opravdu nerozlišují pouze černou a bílou a jejich odstíny. Podle řady vědeckých studií můžeme psí zrak přirovnat ke zraku barvoslepých lidí. Jejich svět se odehrává především v šedých, žlutých a modrých barvách,“ vyvrací mýtus MVDr. Markéta Bosáková ze společnosti Royal Canin.
Ve vědomostech přitom nezáleželo na tom, kdo je chovatel. Nepatrně lépe informovaní byli pouze vysokoškolsky vzdělaní lidé. (67 % správných odpovědí, chovatelé se základním vzděláním – 63 %). Majitelé psů měli správný odhad v 65 % případů, chovatelé koček měli 64% úspěšnost.
U nejčastějších mýtů a nepravd, které panují ohledně domácích zvířat ve společnosti, platí, že naprostá většina českých chovatelů (94 %) neví, že jejich mazlíčci více méně nevnímají chuť potravy. „Není úplně pravda, že by pes nebo kočka absolutně nerozeznávali chuť krmiva, avšak míra je velmi nízká a při výběru potravy hraje minimální roli. Pes má oproti člověku více než pětkrát méně chuťových pohárků, kočka jich má dokonce osmnáctkrát méně než člověk. Primárním smyslem, který u krmiva rozhoduje, je čich,“ říká Bosáková. Jen každý třetí tázaný si správně myslí, že pro zvířata nejsou vhodnější živočišné proteiny. O něco více respondentů (41 %) ví o tom, že krmivo, které obsahuje pšenici, kukuřici a lepek, není nikterak pro zvíře škodlivé, ale právě naopak.¨
„Nebojme se lepku. Alergie na lepek je u psů a koček velmi vzácná, stravitelnost je naopak velmi vysoká. Kukuřice, jakožto zdroj lepku, je v krmivu velmi prospěšná. Obsahuje proteiny, aminokyseliny, které blahodárně působí na srst, mastné kyseliny, antioxidanty, jenž podporují obranyschopnost, minerály a také vitaminy A, B, E. Navíc platí, že pokud je kukuřice součást krmiva, tak ho zvíře výrazně rychleji přijme a stráví. Podobně nutričně bohatá je i pšenice,“ dodává Bosáková.
I přes některé vědomostní nedostatky jsou majitelé domácích zvířat poměrně uvědomělí. 65 % testovaných výroků zařadili chovatelé domácích zvířat správně. Výroků bylo celkem 27 a téměř každý (85 – 95 % respondentů) ví, že zvířata vnímají pach potravy, že kočky ani psi nemají v drtivé většině případů alergii na kuře, nebo že kvalitní granule chrání zvířecí chrup. 79 % respondentů ví, že k veterináři by se mělo chodit pravidelně, tedy ne až když má zvíře zdravotní problém. Přesto je to podle MVDr. Markéty Bosákové málo. „O prevenci by měl mít ponětí každý chovatel domácího zvířete. Můžete tak předcházet např. kožním a infekčním onemocněním, případně diagnostikovat méně zjevná často chronická onemocnění dříve pomocí např. krevního testu, a tím zlepšit kvalitu života pacienta.“ Stejné procento chovatelů ví, že kvalita krmiva se pozná podle seznamu jeho složek.
