Zdrátovaná jak motyka, nacamraný jak došky. Jak lidová tvořivost ovlivňuje český jazyk v přirovnáních
Způsob, jak vyjadřujeme své myšlenky, často dává velký prostor fantazii a tvořivosti. Třeba díky přirovnáním vyvstávají někdy tradiční a někdy velmi originální představy a nečekané souvislosti (tuhej jak veka, vtíraví jak Alpa, zmalovaná jak plakát, vylitej jak žumpa, drsná jak šmirglpapír, vopálenej jak traktorista).
Zkusíme se na způsoby přirovnávání podívat podrobněji, nahlédnout do historie i do různých krajů. Při srovnávání vyjadřujeme, že dva lidé nebo věci mají shodnou míru určité vlastnosti – je starej jako já. Spojka jako se používá hlavně v Čechách i na západní Moravě, směrem na východ se pak častěji objevuje spojka jak – je starej jak já (ovšem s výslovností jag já). Kdysi se v Čechách používalo i spojení typu je starej s naším dědou ve smyslu „jako náš děda“.
Jiný druh srovnávání vyjadřuje, že daná věc nebo člověk má jinou míru vlastnosti než to, s čím ji nebo ho srovnáváme – jsem vyšší než babička. Nejčastější a také jediný spisovný způsob vyjádření je pomocí spojky než. Spojka než původně sloužila k vyjádření záporu, protože ve staročeštině spojení jsem lepší než ty původně znamenalo jsem lepší, ne ty.
Než, nebo jak?
K záporce ne se přidalo pro zesílení že nebo ž, a tak vzniklo než užívané i v současnosti. Pro vyjádření jiné míry vlastnosti se postupně začala používat i spojka jak (ty seš ještě horší jak já v tomletom zapomínání), která je typická pro Moravu a Slezsko, ale není výjimkou ani na území Čech. Sporadicky se v projevech starší generace můžeme setkat se spojkou nežli (vůbec se vo ně nebojte, jsou silnější nežli vy), častěji se však používá v psaných odborných textech.
Nesrovnáváme ovšem jen s někým nebo něčím konkrétním, ale velmi často saháme po ustálených, frazeologizovaných spojeních jako šťastné jak blecha, sprostej jak dlaždič nebo blbej jak tágo. Asi nejčastěji se pro srovnávání používají zvířata – hladový jak vlk, mokrá jak myš, čilej jak rybička, chytrej jak vopice, línej jako veš. V těchto spojeních se nejčastěji objevují spojky jak a jako, ale dříve jsme se v části Slezska mohli setkat také se spojkou ani stejně jako ve slovenštině (letí ani hrom). Některá témata přímo vybízejí k tvorbě dalších a dalších přirovnání. Neuvěřitelné množství variant se objevuje třeba pro vyjádření vysoké míry opilosti, třeba zdrátovaná jak motyka, ožralý jak doga, nacamraný jak došky, nalitá jak snop, nalitej jako žok, nakulenej jak sysel.
Jak prase
Někdy stačí, že expresivně vyjádříme velkou míru dané vlastnosti a postačí nám pro to jen často užívaná srovnání jako jak blázen, jak hrom, jak čert, jako kráva, jak prase, na Moravě jak sviňa, ve Slezsku jak cyp, aniž by daná věc měla co společného s čertem nebo prasetem: přísný jako blázen, chytrej jako hrom, drahý jak čert, strmý jako kráva, hořký jako prase, ledový jak blázen, slaný jak svině, levný jak sviňa, dobré jak cyp.
Znáte nějaké další zajímavé přirovnání?
Příklady vybíráme z Českého národního korpusu, ve kterém jsou veřejně přístupné velké elektronické databáze psaných textů i mluvených projevů a jejich přepisů. Pro informace o regionálním rozrůznění nahlížíme do Českého jazykového atlasu.
Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.
