Jak zabíjí armádní jed novičok? Ruský vědec stihnul před smrtí prozradit, co se dělo
„Před očima se mi najednou objevily kruhy. Červené a oranžové. Začalo mi zvonit v uších. Zadržel jsem dech. Potom přišel strach, pocit, že se stane něco hrozného.“ Takto popisoval momenty, jež následovaly po nehodě v laboratoři, jediný muž, o kterém je známo, že zemřel na následky otravy jedem novičok. Pozornost médií se na nervově-paralytickou látku zaměřila poté, co jí byl v Británii otráven bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal s dcerou.
„Potom jsem se posadil na židli a řekl klukům: Dostalo mě to.“ Železňakov se do kontaktu s látkou novičok dostal v moskevské laboratoři jednoho květnového rána poté, co došlo k poruše ventilátoru. Vdechnutí malého množství novičoku, který se uvolnil do vzduchu, však Železňakova nezabilo hned.
Nadřízený mu po incidentu řekl, aby se napil čaje. Ten Železňakov okamžitě zvrátil. Podána mu pak byla údajně protilátka. Kolegové jej poslali samotného domů. Vědec však došel pouze na Iljičovo náměstí, kde se podle jeho vlastních slov „najednou rozzářil kostel a poté se rozpadl na kusy“. Železňakov se na místě zhroutil a byl převezen do nemocnice.
Agenti KGB zde ošetřující lékaře donutili podepsat dokument, ve kterém se tvrdilo, že Železňakov snědl zkažené párky. Doktoři si však původu vědcových příznaků byli od začátku vědomi a podali mu atropin. Tím mu zachránili život. Další týdny ovšem strávil v kómatu, měsíce nemohl chodit.
O existenci novičoku a faktu, že jej zasáhl, promluvil až těsně před smrtí v roce 1997. Látka mu zcela zničila centrální nervový systém. Trpěl cirhózou, hepatitidou a epilepsií. Na vývoji nervově-paralytické látky se přitom v průběhu 80. let sám podílel.
Představitel ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov minulý týden v souvislosti s aférou Skripal znovu prohlásil, že Sovětský svaz ani Rusko nikdy nevyvíjely látku s názvem novičok.
Agentura RIA Novosti ve stejnou dobu přinesla rozhovor s ředitelem moskevské laboratoře Státního vědeckého institutu pro organickou chemii a technologie, který vývoj novičoku potvrdil. Sovětský program nesl název „foliant“.
Moskva tak podle všeho pokračovala ve vývoji chemických zbraní, stejně jako Spojené státy i ve druhé polovině 80. let poté, co podepsala mezinárodní dohodu o jeho zastavení. Železňakov se o novičoku rozhodl promluvit poté, co byl za vyzrazení tajemství existence látky trestně stíhán jeho spolupracovník Vil Mirzajanov.
Mirzajanov, žijící nyní ve Spojených státech, památku Železňakova před několika dny připomenul. „Nebál se o tom mluvit, protože věděl, že jeho dny jsou sečteny“, řekl deníku Guardian. Svého dávného přítele lituje. To, že zemřel „rukou“ látky, kterou pomohl přivést na svět, považuje za paradoxní a tragické.
