Příručka moderního fotra: Proč rodiče malých dětí vždy přijdou pozdě?
Dneska se pokusíme rozluštit jednu záhadu. Proč rodiče malých dětí nikdy nikam nepřijdou včas? Když má člověk malé dítě, začne si zvykat, že čas sice v okolním světě utíká tak, jak má, ale jeho samotného se příliš netýká. Respektive týká, ale nedaří se mu ho zkrotit.
Tak například cesta do školky. Řekněme, že má rodič v plánu doručit svého potomka do školky přesně v osm nula nula. Berte to opravdu jen jako příklad, protože žádný rodič není tak bláhový, aby si opravdu naplánoval, že dítě v osm nula nula bude ve školce. Spíše má v plánu dítě do školky doručit někdy mezi ránem a obědem.
I když si rodič přivstane, aby to na tu osmou stihl, bývá pravidlem, že to nezvládne. Vždycky se přihodí něco, co jeho plány zhatí.
Pojďme se podívat, jak takové vypravování do školky může probíhat, abyste pochopili, že přijít včas není pro rodiče v jeho silách.
5:00 – Dítě vstává. Rodič vstávat odmítá. Venku je ještě tma a času je dost.
5:10 – Dítě šťouchá do rodiče, že už je ráno a ono se nudí. Rodič leží v posteli a v polospánku šálí mrtvičku. Zkouší dítě uplatit čokoládou, když si půjde ještě lehnout.
5:20 – Dítě dojedlo čokoládu, ale lehnout si nejde. Rodič zapíná televizi ve snaze, že se dítě na chvíli zabaví a rodič se ještě chvíli dospí.
5:21 – V televizi je na většině kanálů přestávka ve vysílání. Pouze na jednom kanále je repríza dvousté padesáté epizody Doktora z hor a na dalším afektovaná ženská prodává předražené prstýnky důchodcům.
5:22 – Dítě televize nenadchla a dožaduje se pozornosti. Má hlad, žízeň, chce se mu čůrat.
5:30 – Ráno oficiálně začíná. Zatímco dítě pobíhá v dobrém rozmaru po bytě, rodič se nachází ve stavu zombie. Vlastně jenom existuje. Na víc než existovat se nezmůže.
6:15 – Rodič se trochu vzpamatoval a připravil snídani. Když už je tak brzy vzhůru, je velká naděje, že dítě do školky přiveze ještě před osmou.
6:30 – Dítě odmítá jíst snídani, protože mu prý nechutná. Ani to neochutnalo a hned to odsoudilo. Rodič je ještě zmatený z nevyspání, a proto je velmi tvárný. Bez zaváhání a bez keců jde udělat jinou snídani.
6:50 – Ani tento chod dítěti nechutná a domáhá se raději čokolády. V závislosti na tom, jak moc je rodič nevyspalý, dítěti buď oznámí, že bude jíst, co je, nebo mu tu čokoládu dá, nebo se půjde do sklepa oběsit.
7:15 – V televizi konečně dávají pohádky, takže si rodič může v klidu dojít na záchod.
7:25 – Dítě budí rodiče, který na záchodě usnul, že pohádka už skončila a že chce jinou.
7:30 – Rodič si omyl obličej v umyvadle a už vypadá svěže. Nejvyšší čas vyrazit do školky.
7:35 – Dítě se odmítá oblékat, protože se dívá na pohádku.
7:40 – Rozzuřený rodič právě navlékl dítě do oblečení.
7:42 – Dítě si sundalo tepláky, protože se mu nelíbí, chce jiné.
7:43 – Dítě dostalo jiné tepláky.
7:44 – Ty se mu ale taky nelíbí. Jde si samo do skříně vybrat tepláky, co se mu líbí.
7:45 – Dítě si vybralo černé tenké kraťasy. Venku je osm stupňů, takže v kraťasech nejde.
7:46 – Dítě řve, že chce kraťasy. Rodič řve, že toho už má plné zuby.
7:47 – Rodič dítěti navlékl tepláky. Dítě řve. A sundává si je, že chce kraťasy.
7:48 – Dítě dostává svůj první ranní výprask a opět mu jsou nasazeny tepláky. Dítě řve, že do školky nejde.
7:49 – Dítě spokojeně sedí na posteli v kraťasech. Rodič to vzdal. Je mu to už jedno. Ať si ten sígr venku klidně umrzne. Dítě vs. rodič 1:0.
7:55 – Dítě se obouvá.
8:00 – Dítě se pořád obouvá. Je to jako ze zpomaleného filmu.
8:02 – Dítě se prohlíží v zrcadle, a to má nazutou jenom jednu botu. Obráceně. Rodič upozorňuje dítě, že už jdou pozdě.
8:03 – Dítě si bůhví proč přestalo nazouvat boty a místo toho tančí před zrcadlem a recituje básničku.
8:05 – Zoufalý rodič obouvá dítě raději sám a vychází s ním z bytu.
8:06 – U výtahu si dítě vzpomnělo, že potřebuje kakat.
8:15 – Dítě je vykakané a opět si nazouvá botičky.
8:19 – Dítě se přestává obouvat, tančí před zrcadlem a recituje básničku. Rodič mlátí hlavou do zdi.
8:25 – Rodič i dítě jsou už ve výtahu, když si dítě vzpomene, že si zapomnělo doma plyšového dinosaura. Podle předchozích zkušeností bude bez plyšového dinosaura celou cestu řvát a zalykat se.
8:28 – Rodič je doma a hledá toho debilního plyšového dinosaura.
8:35 – Jakmile rodič převátí byt vzhůru nohama, aby našel toho plyšového ksindla, dítě oznamuje, že si ho vlastně minulý den zapomnělo ve školce. Pokud má rodič po ruce zbraň, začíná střílet.
8:40 – Už jsou oba na cestě do školky. Dítě si vzpomnělo, že má ještě žízeň. To už má ale smůlu.
8:50 – Dehydrované a ufňukané dítě předává rodič do školky a spokojeně odchází. Dneska je dobrý čas. Ani ne hodina skluz, to nebývá zvykem. Dneska se to povedlo. Za to by si rodič zasloužil nějaký dáreček. Třeba si koupit víno a pořádně se opít.
