Příručka moderního fotra: Na otce všichni kašlou
Milé děti, dneska si probereme jednu důležitou věc, o které se málo mluví, ale která musí být probrána, protože to takhle dál už nejde. Řeč je o otcovství. Žijeme ve velmi progresivní době. Například ženská emancipace dosáhla takového vrcholu, že ženy nejenže mohou volit, být voleny, nosit dlouhé kalhoty, vlastnit majetek a parkovat auta podélně, ale díky technologickému pokroku mohou močit ve stoje (prodává se takový trychtýřek).
Naproti tomu mužská emancipace pokulhává. Vezměte si například otcovství. Můžeme se snažit sebevíc, ale otcové se matkám doposud nevyrovnali. Matky společnost stále bere jako číslo jedna, kdežto otec je ten, který se o dítě stará, když je máma zrovna na nákupu. Pomineme-li takové ty věci, že po rozvodu dostávají děti do péče spíše matky, jsou tu i další problémy, na které je třeba ukázat a donutit společnost se nad nimi zamyslet.
Přebalit pod Paroubkem
Tak například přebalovací pulty na záchodech v obchodních centrech (a nejen tam). Nevím, jestli jste si toho všimli, ale přebalovací pulty bývají hlavně na dámských toaletách. To je jasný důkaz toho, že se na otce kašle.
Kolikrát se mi stalo, že měl syn v kočárku „nehodu“ a já jsem ho neměl kde přebalit. Pokud bych vnikl na dámské toalety, kde byl na dveřích inzerován přebalovací pult, byl bych jistě promptně označen za úlisáka úchylného a za soustavného jekotu ženštin vypoklonkován z místnosti pryč.
V těchto případech jsem chtě nechtě musel vzít zavděk pánskými záchody, kde jsem syna přebalil vedle umyvadla pod nápisem „Paroubek je píča“ na stěně vedle prasklého zrcadla.
To je jasný důkaz, že s otci se dneska prostě nepočítá.
Otcové netopí koťata
Pak tu máme kroužky pro mimina a batolata. Ano, už i takoví malí skřítkové mají dneska kroužky. Například plavání mimin. To se banda rodičů s dětmi kolem půl až jednoho roku nasáčkuje do malého bazénu se slanou vodou a za dohledu cvičitelky odříkávají říkadla a své děti potápí pod vodu. Je to něco na způsob topení koťat, ale tady k utonutí dochází velmi zřídka. Aspoň tedy doufám.
Nejenže jsem se na plavání mimin musel převlékat do plavek na záchodě, jelikož šatna byla plná matek, ale na záchodě jsem musel počkat, až všechny matky šatnu opustí, jelikož onen záchod nebyl nikde jinde než v šatně. Opět se zde s otci moc nepočítalo. Klasika.
Dojděte si pro maminky
To ale nebylo jen plavání mimin. Namátkou můžu zmínit například cvičení s dětmi. To už bylo pro dvouleté caparty. Cvičitelka si vždycky na chvíli vzala děti na rozcvičení (recitovala básničku a ony měly tleskat nebo tak něco. Nevím, nevnímal jsem. Byla to nuda), no a potom pokaždé řekla: „Tak děti a teď si dojděte pro své maminky a budeme cvičit s nimi.“
Všechny děti si tedy šly pro své maminky, co postávaly opřené o stěnu, a můj syn stál jak trouba a nedělal nic. Jasně, že nedělal nic. Instrukce byly jasné. Měl si dojít pro maminku. Maminka byla ale v práci. To tatínek okouněl opodál, ale na toho se samozřejmě opět kašlalo. To jsem musel vždy
nahlas zakašlat, abych se instruktorce připomněl a ona mohla dodat: „…anebo pro své tatínky.“ Opět jsem se cítil tak nějak navíc.
Muži budou kojit
A co na to všechno média? Média klasicky živí zažité stereotypy. Maminky se starají o děti, zatímco tatínkové dřou v uranovém dole dvanáctky a kupují si motorky. Nikdy neuvidíte reklamu, kde muž říká, že pro jeho dítě je nejlepší jahodový jogurt, protože má hodně vlákniny, lipidů a koenzymů q10. Vždycky to jsou ženy.
Já si myslím, že my otcové máme před sebou ještě dlouhou cestu za zrovnoprávněním, ale jsem optimista. Jednoho dne to dokážeme. Jednoho dne budeme matkami. Pamatujte, že láska k dítěti rozkojí i muže. Rodit sice nebudeme, protože to bolí a to my nemáme zapotřebí, ale to všechno ostatní zvládneme stejně jako matky. Já tomu věřím. Jednoho dne bude přebalovací pult vedle každého pisoáru.
