V nedýchatelném Dillí chtěli utnout 16 tisíc stromů, zachránilo je občanské hnutí. V Indii nevídaná věc
Indická metropole Dillí se potýká s jedním z nejhorších ovzduší na světě – smog se stal součástí životů tamních Indů. I proto vzbudilo velkou nelibost, když bylo rozhodnuto o pokácení tisíců stromů, jež měly ustoupit vládním budovám.
Prakticky jediným faktorem, který zmírňuje alarmující stav ovzduší hlavního města Indie, jsou právě rozsáhlé zelené plochy, které v některých částech města stále jsou. Bohužel, těchto zelených ploch velice rychle ubývá a v důsledku špatných politických rozhodnutí ustupuje zeleň developerům, kteří chtějí nasytit poptávku po bytových domech. Nebylo tomu jinak ani v tomto případě: 16 tisíc stromů mělo ustoupit developerskému projektu, který sliboval nové byty i kancelářské prostory.
Znečištění ovzduší však dosáhlo kritického bodu a občanská společnost vešla do veřejného prostoru. „Někteří z nás nejen milují stromy, ale také vidí, jak moc je znečištění ovzduší propojeno s problémem ubývající zeleně,“ řekla reportérovi BBC Nikitovi Mandanímu osmačtyřicetiletá Juhi Saklániová, která sebe samu nazývá občanskou aktivistkou. „Byl to trestuhodný záměr,“ zhodnotila plán výstavby bytového developu.
Plán pokácet tisíce stromů vznikl před dvěma lety. Jenže na veřejnost „unikl“ až o dva roky později. Nejprve se hovořilo o 11 tisících stromech, potom o 14 tisících, nakonec se plán zastavil na čísle 16 000 stromů. Federální vláda, která developerský projekt povolila (do budov se měli nastěhovat státní zaměstnanci, jednalo se tedy o veřejnou zakázku), je nakonec nucena jej zastavit. Zákaz před třemi dny posvětil Nejvyšší soud, jemuž byly směřovány dvě petice týkající se právě tohoto projektu. „Dillí nemůže zemřít ve jménu developerských projektů,“ stojí podle britského novináře BBC v odůvodnění soudu.
Hnutí na záchranu stromů mělo velmi rozličnou členskou základnu, od prodavaček až po ortopedy. Právě jeho intenzita a svéhlavost dostala iniciátory do zahraničních médií.
