Z Hry o trůny na talíř: Islanďané si pochutnávají na kozím mase. Snaží se tak zachránit vzácné plemeno
Johanna Thorvaldsdóttir začala chovat islandské kozy v roce 1999. Zachránila je tak před téměř jasným vyhynutím. Před dvaceti lety jich na Islandu přežívalo jen několik. Nyní na farmě Thorvaldsdóttir žije dvěstěpadesátihlavé stádo. Chov se stal finančně udržitelným díky účinkování islandských koz v populárním seriálu Hra o trůny. Plemeno má však dobrou šanci na přežití paradoxně díky zvyšující se poptávce po kozím masu.
Kozy s sebou na Island přivedli okolo roku 900 z Norska Vikingové. Populaci se podle všeho dařilo poměrně dobře až do 14. století, kdy Evropu zasáhla malá doba ledová. Obyvatelé ostrova začali upřednostňovat tučnější ovčí maso a chov koz upadal. V 60. letech 20. století tak na Islandu přežívalo posledních několik desítek zvířat.
Johanna Thorvaldsdóttir se pro chov islandských ovcí rozhodla v roce 1999. Opustila práci zdravotní sestry a začala budovat farmu specializující se na ohrožené plemeno. Rozvíjející se podnik však v roce 2014 tvrdě zasáhla finanční krize. Farmě hrozil reálně bankrot.
Z nesnází majitelce pomohla crowdfundingová kampaň, iniciovaná autorkou kuchařek Jody Eddyovou. Ve stejnou dobu si několik koz Johanny Thorvaldsdóttir zahrálo v populárním seriálu HBO Hra o trůny. Islandské kozy se v jedné ze scén 4. série staly terčem útoku draka (ukázku najdete v úvodu článku).
Poté, co se kozy vyznačující se dlouhou srstí chránicí kašmírová vlákna, objevily na televizních obrazovkách po celém světě, zájem o ně značně vzrostl. I tak zůstala ale vládní pomoc na záchranu tohoto starobylého plemene zanedbatelná. Dotace na kozu činí 36 dolarů ročně.
Naději na dlouhodobě úspěšný chov islandských koz dává majitelce farmy prodej kozího masa. Luxusní islandské restaurace se nyní předhání v nabízení pokrmů připravených z kozího masa. Je prý výjimečně jemné a jednoduše kombinovatelné se různými ingrediencemi.
Johanna Thorvaldsdóttir prodej kozího masa ospravedlňuje snahou o jejich záchranu, jakkoliv se může tato strategie zdát paradoxní. „Pokud plemeno nebude vydělávat, nikdo s ním nebude chtít pracovat. Pokud se jej snažíte zachránit, bohužel to musíte udělat.“
