Proč se vánočce říkalo houska nebo vandrovnice a co dřív znamenalo slovo vánočky
Vánoce dělají Vánocemi kromě jiného typické vánoční pokrmy. Některé byly a jsou známé po celé republice, ale v různých krajích pro ně mají různá pojmenování. Některá jídla patří už jen do minulosti nebo pouze do určitého kraje. Vzpomenete si třeba na Erbena, baladu Štědrý den a “hospodáři štědrovku”? Co to ten hospodář vlastně dostal?
Výraz vánočka byl a je běžný téměř po celém našem území. V Čechách se ale vedle slova vánočka používalo ještě označení houska (na Kladsku husce). Tento název vznikl tak, že vánočka lidem tvarem a barvou připomínala pečenou husu. Teprve později se tak začala označovat dnešní houska. Na severu Čech vánočce tradičně říkali štědrovnice nebo štědrovka podle Štědrého dne, v jižních Čechách a na Domažlicku calta, přejatým z němčiny. S pojmenováním štědrovnice jsme se mohli kdysi setkat i úplně jinde, na Třebíčsku.
Jak si užít Vánoce v klidnějším rytmu? Tipy zde>>>
Na Litomyšlsku se zase používal výraz pletenice v souvislosti se způsobem přípravy vánočky. Ojediněle bylo v Čechách zaznamenáno i jméno vandrovnice podle toho, že ji dostávali vandrovníci. Ve Slezsku a na Moravě jsme vedle označení vánočka mohli slyšet od nejstarší generace i výrazy štrucle, štrycle a trucle. V oblasti východomoravských nářečí není doložen žádný tradiční název, protože se tam peklo jiné vánoční pečivo, třeba makovec. Slovo vánočky mělo také dříve význam “pracovní volno chasy o vánočním týdnu” nebo “prázdno při střídání služby v hospodářství kolem Nového roku”.
Rozinky a hubník
Důležitou přísadou vánoček jsou rozinky. I tenhle výraz je jazykově zajímavý. Slovo rozinky vzniklo z německého Rosinen (sahajícího původem k latinskému racemus označujícímu vinné bobule). Lidem ale připomínalo spíš výraz hrozen, a tak si ho přetvořili na hrozinky. Nová podoba slova se začala používat natolik běžně, že dnešní spisovná čeština již považuje za správné rozinky i hrozinky. Zatímco v Čechách se říká jen rozinky, na Moravě jsou doloženy podoby hrozinky, hrozénky, hrozny, ale i cibéby (z německého Zibeben) a ve Slezsku hrozenky i rozenky.
A co štědrovečerní večeře? Každá rodina má svou tradici, co na Štědrý večer připravuje, nejčastěji je to asi rybí polévka, kapr, ať už pečený nebo smažený, nebo vinná klobása a bramborový salát. Ryba jako postní jídlo sice ke Štědrému dni patřila odedávna, ale pro většinu lidí nebyla snadno dostupná a běžně se rozšířila až od 2. poloviny 19. století. A tak býval nejběžnějším štědrovečerním jídlem kuba z hub a krupek. V Podkrkonoší připravovali hubník nebo hubovec, zapečený pokrm z hub, housek namočených v mléce a vajec. Bramborový salát pravděpodobně pochází z Ruska a do české kuchyně se dostal až ve 20. století.
Křížaly aneb kroužaly, ščípalky, pečky, sucháry,...
Dalším častým vánočním pokrmem bývala muzika, nazývaná také odvárka, vocet nebo tomáškový kompot. Jde o kaši z hruškových a jablečných křížal a sušených švestek, ochucenou hřebíčkem, skořicí a citrónem. I křížaly, tedy usušené krájené ovoce, většinou jablka, měly řadu nářečních pojmenování. V Čechách se říkalo většinou jen křížaly, ale na jihozápadním okraji jsou doloženy i výrazy sušenky nebo sušánky.
To na Moravě a ve Slezsku najdeme větší pestrost pojmenování. Ve střední části Moravy se používalo označení křížalky, na jihu kroužaly nebo kroužalky (s podobami króžaly a krúžaly) a sušenky, na východě krajánky či krajanky. Původ všech názvů souvisí s přípravou křížal, tedy že se jablka krájela, krúžala - krouhala a sušila. Na Zábřežsku se říkalo štěpány nebo ščepány a jinde na Moravě i ščípky a ščípalky podle toho, že se ovoce štěpilo nebo ščípalo (štípalo).
Ve Slezsku se používal výraz pečky, protože se ovoce peklo v peci. Tu a tam jsme kdysi mohli zaslechnout ještě další jména, třeba sucháry, špajtle, elšparkle, hloza, hlomoz nebo mrňa. A aby to bylo ještě trochu zamotanější, tak sušenky, sucháry nebo hloza neoznačovaly jen jablka, ale sušené ovoce obecně. Hloza a mrňa v některých krajích navíc znamenalo rozvařené sušené ovoce. Naopak pojmenováním křížaly se na určitých místech na Moravě označoval sušený nakrájený tuřín.
A co se na Vánoce vařilo a peklo u Vás?
Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.
