Masopust není půst. Jaký je původ slova masopust a proč úzce souvisí s karnevalem?
Vánoce jsou už daleko za námi a my se nacházíme v období masopustu. Přemýšleli jste někdy nad slovem masopust? Jak mohlo vzniknout? Slyšíme v něm kromě “maso” také “pustit” nebo možná dokonce i “půst”, a přitom je to doba, kdy si i naši předci dopřávali k jídlu hodně masa, slavili a hodovali. Jak si to vysvětlit?
Slovo masopust má původ ve spojení “opustit maso” či “upustit od masa”. Nejspíš se jedná o tzv. kalk, tedy doslovný překlad, z románských jazyků. Dokazuje to třeba italský výraz carnevale. Vznikl ze slov carne “maso” a levare “odstranit, odložit” a znamená tedy doslova “maso odlož”. Toto slovo se pak do češtiny dostalo dvakrát, jednou jako překlad - masopust a podruhé jako převzaté slovo - karneval.
Vztah slova masopust ke výrazu půst je jen zdánlivý, jde o pouhou podobnost. Slovo půst znělo ve staročeštině póst (zatímco masopust mělou stejnou podobu) a vzniklo ze starohornoněmeckého slova fasta (souvisejícího s fasto “pevný” a fasten “být pevný (v odříkání), postit se”).
Podívejte se na různá označení posledních dní masopustu a další regionální zajímavosti češtiny v České republice:
V dnešní době označujeme slovem masopust období od Tří králů do Popeleční středy. Začíná tedy po vánočních svátcích a jeho konec je nepravidelný, protože Popeleční středa vychází každý rok na jiné datum. Podle tradice připadá na 46. den před Velikonoční nedělí a ten najdeme v rozmezí od poloviny února do počátku března. Letos nás Popeleční středa čeká 2. března. Na ni navazuje postní období dlouhé 40 dní a po něm následují Velikonoce. Během masopustního období se tradičně pořádaly zabíjačky, hodovalo se, veselilo, často se konaly svatby.
Masopust jako Loučení s masem
Pro úplné objasnění původu slova masopust se ale musíme podívat hlouběji do minulosti. Dříve totiž mělo trochu užší význam. Lidé jím označovali pouze poslední tři dny masopustního období, tedy masopustní neděli, pondělí a úterý. V tyto dny se připravovalo slavnostní jídlo, konaly se taneční zábavy a průvody maškar. A tady se konečně dostáváme k vysvětlení - lidé se během masopustu veselili a loučili se přitom s masem, které při následujícím předvelikonočním půstu nebudou konzumovat.
Takto se slovo masopust používalo i později v nářečích některých oblastí, třeba v západních Čechách nebo na jihozápadní Moravě. V jiných krajích jsme mohli najít řadu dalších názvů, které většinou vyjadřují, že něco končí - ostatky či vostatky, vostatek, končiny, konec masopustu nebo fašank.
V severovýchodní části Čech se slavilo pouze v úterý před Popeleční středou a z toho vyplývá název masopustní úterý (úterek,outerek a podobně).
Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.
Jak rozumět mapám
Mapy zachycují nářečí na venkově a mluvu ve městech v 60. a 70. letech. Zkoumána byla jednak nejstarší generace - starousedlí zemědělci na venkově a řemeslníci a dělníci ve městech, jednak děti z vyšších tříd ZŠ (ty ale jen ve městech). Slova nebo jazykové jevy používané ve větších oblastech jsou na mapách vymezeny hraničními čarami (izoglosami), nápisy a šrafováním, ty s menším územním rozsahem značkami. Kvůli přehlednosti jsou slova uváděna bez nejčastějších hláskových obměn. Komentář umístěný v atlasu vedle mapy obsahuje seznam zachycených slov, přičemž některá mají podtrženou hlásku, která se může na různých částech území měnit. Hlásku si lze vyhledat v seznamu pravidelných regionálních obměn na začátku každého dílu atlasu, který nás odkáže na mapu zachycující, kde má tato hláska jakou podobu.
