Jak vznikly názvy jarních měsíců: Co znamená březen a duben a překvapivá historie května
Za jarní měsíce jsou tradičně považovány březen, duben a květen, přestože astronomické jaro začalo letos až 20. března a léta se dočkáme 21. června. Jejich názvy nám mohou připomínat ledacos, ale jak vlastně vznikly? A proč se už dnes neříká květnu máj? Nebo je to jenom jeho básnické jméno?
Česká jména kalendářních měsíců většinou odrážejí koloběh přírody a zemědělské práce a u jarních měsíců to platí bez výjimky. Všem třem pojmenováním jarních měsíců je navíc společné, že jde původně o tvary přídavného jména ve jmenném tvaru, tedy podobné jako šťasten nebo mlád. Vyjadřovaly totiž vlastnost, která patří danému měsíci. Dnes už se z nich stala jména podstatná, význam vlastnosti ztratila a jde už jen o názvy měsíců.
Březen: dvě teorie o původu
Pojmenování březen nám může asociovat dva různé výrazy - březí nebo bříza a z nich také vycházejí dvě teorie o původu tohoto slova. Jedním vysvětlením je, že jsou v této době samice zvířat březí a rodí se mláďata. S tím se nám připomíná také březňák - zajíc vržený v březnu. Druhý výklad říká, že březen je měsícem, kdy začínají rašit břízy. Z evropských jazyků známe názvy jako March (anglicky), März (německy) nebo mars (francouzsky), které vycházejí z latinského slova Martius. To označovalo měsíc zasvěcený římskému bohu války a ochránci zemědělství Martovi. I ve staročeštině bylo používáno pojmenování měsíce s tímto základem - mařec.
Ve staroslověnských nebo ruských textech označoval název březen ne třetí, ale až čtvrtý měsíc v roce. Tento nesoulad byl způsoben tím, že staří Slované neměli pevný kalendář, měsíce jen odhadovali a pojmenovávali podle přírodních jevů. Když se pak rozešli na nová území, která byla od sebe vzdálená a měla odlišné klimatické podmínky, začaly se stejné názvy měsíců vztahovat k různým časovým obdobím.
Duben versus apríl
Pojmenování duben je vcelku průhledné, odvozuje se od dubů, kterým během dubna začíná růst listí. Pro pojmenování čtvrtého měsíce v roce se někdy užíval i název latinského původu apríl. Původní výraz duben ale nikdy nevytlačil. A dnes už je apríl pouze označení prvního dubnového dne, kdy lidé vymýšlejí aprílové žerty a snaží se vyvést někoho aprílem. Připomíná se nám i ve spojení aprílovépočasí, tedy počasí nestálé a proměnlivé.
Květen: překvapivá historie
Květen je měsíc, ve kterém příroda rozkvétá, to je docela přímočaré. Zajímavá je ale historie jeho názvu. Představuje ojedinělý případ, kdy bylo v 19. století původní pojmenování měsíce nahrazeno jiným. Pátý měsíc byl totiž ještě poměrně nedávno označovaný jako máj. Tento výraz pochází z latiny a odvozuje se pravděpodobně od římské bohyně země a růstu jménem Maia.
Dnes je nám známý spíš už jen z pranostik (třeba Studený máj - v stodole ráj.) nebo z názvu básnického díla Karla Hynka Máchy. Přestože by nám mohlo připadat, že Mácha použil slovo máj jako básnické pojmenování, není to tak. V době napsání a prvního vydání Máje byl tento název zcela běžně používané označení kalendářního měsíce.
Výraz květen použil poprvé roku 1805 Josef Jungmann ve svém překladu Chateaubriandovy novely Atala, kterým chtěl dokázat, že i čeština umí být moderním uměleckým jazykem. Při tvorbě názvu měsíce vycházel ze staročeského přídavného jména květný a inspiroval se i jinými slovanskými jazyky. Název květen nenahradil máj hned, prosazoval se postupně, ale dnes už je pro nás jediným neutrálním pojmenováním. Opět v souvislosti s různými klimatickými podmínkami najdeme v jiných slovanských jazycích výrazy podobné květnu, které však neoznačují pátý, ale čtvrtý měsíc v roce, tedy náš duben - kwiecień v polštině nebo kvitenʹ (квітень) v ukrajinštině.
Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.
Podívejte se do fotogalerie na jazykové mapy, které zachycují regionální rozdíly češtiny.
Jak rozumět mapám
Mapy zachycují nářečí na venkově a mluvu ve městech v 60. a 70. letech. Zkoumána byla jednak nejstarší generace - starousedlí zemědělci na venkově a řemeslníci a dělníci ve městech, jednak děti z vyšších tříd ZŠ (ty ale jen ve městech). Slova nebo jazykové jevy používané ve větších oblastech jsou na mapách vymezeny hraničními čarami (izoglosami), nápisy a šrafováním, ty s menším územním rozsahem značkami. Kvůli přehlednosti jsou slova uváděna bez nejčastějších hláskových obměn. Komentář umístěný v atlasu vedle mapy obsahuje seznam zachycených slov, přičemž některá mají podtrženou hlásku, která se může na různých částech území měnit. Hlásku si lze vyhledat v seznamu pravidelných regionálních obměn na začátku každého dílu atlasu, který nás odkáže na mapu zachycující, kde má tato hláska jakou podobu.
