Norský ostrov si přeje zrušit čas. Místní chtějí bojovat proti stresu a depresím
Obyvatelé norského ostrova Sommarøy v čele s Kjellem Ovem Hvedingem se usnesli na tom, že díky lokaci za severním polárním kruhem vnímají čas jinak než zbytek světa. Chtějí se proto stát první „time-free“ zónou na světě a mimo jiné tak skoncovat s depresemi a úzkostmi s časovým presem spojenými. Návrh má projednat norský parlament, někteří obyvatelé i odborníci však zůstávají skeptičtí.
„Stres a deprese trápí lidi po celém světě a v mnoha případech to může souviset s pocitem polapení časem. My budeme bezčasovou zónou, kde může každý žít svůj život naplno,“ říká o své vizi mluvčí kampaně Hveding. Někteří ze 350 obyvatel ostrova Sommarøy tvrdí, že oficiálním zrušením času na jejich kousku pevniny by se jen uzákonilo to, co už v praxi funguje po generace.
Zatímco od listopadu do ledna zde nevychází slunce vůbec, od půlky března do konce června zase nezapadá. To reflektuje i název ostrova, který v překladu znamená „letní ostrov“. „Je neustále světlo a podle toho se také chováme. Uprostřed noci, nebo jak by jiní řekli ve dvě ráno, uvidíte děti, jak hrají fotbal, lidi, jak sečou trávníky nebo teenagery, kteří si jdou zaplavat,“ popisuje Hveding. Lidé podle něj zapomněli být spontánní, zařídit se podle aktuálních podmínek namísto času.
Návrat ke kořenům, nebo krok proti přírodě?
Sommarøy žije především z rybolovu a turismu, pověstné jsou zdejší písečné pláže. Někteří proto tvrdí, že místní chtějí jen přilákat více návštěvníků. Skeptická je i část rezidentů. Nejsou si jistí, jak by například fungovaly obchody a restaurace bez otevíracích hodin. Také ve školních lavicích by mohla zavládnout anarchie. Děti by podle Hvedingovy vize stále musely chodit do školy, ne však v přesně určený čas.
V otázce zrušení času se neshodnou ani pozorovatelé z vnějšku. Podle odbornice na cirkadiánní rytmy Hanne Hoffmann není bezčasí pro člověka biologicky možné. „Člověk se nevyvinul v polárních oblastech a naše těla jsou nastavená na čtyřiadvacetihodinový cyklus spjatý s rotací země,“ vysvětluje. Na problematiku se však dá dívat i opačně, jako na návrat k přirozenému. „Společnost se řídí podle hodin velice striktně jen asi poslední dvě století. Předtím lidé pracovali, dokud to bylo nezbytné, jedli, když byli hladoví, a uléhali, když byli unavení,“ říká Truls Egil Wyller z univerzity v Trondheimu.
Wyller si myslí, že vystoupit ze systému světového času není nemožné, ale už vůbec ne jednoduché. Přesto obyvatelé Sommarøy předali poslanci Kentu Gudmundsenovi, který je reprezentuje v parlamentu, petici za zrušení času. Podle Gudmundsena by to mohla být zajímavá třetí alternativa k často diskutovanému letnímu a zimnímu času.
