Zápisky českého vězně: Když se odsouzený svým věznitelům znelíbí, resocializaci nahrazuje likvidace
O resocializaci či spíše pseudoresocializaci českých vězňů jsem už v tomto seriálu něco psal. Dnes vám představím tvrdší nástroje, které se užívají či zneužívají, když motivační činitelé selhávají nebo se to zrovna prostě hodí. Ukážu vám, jak se ukládají kázeňské tresty, a bude jen na vašem posouzení, zda je vyhodnotíte jako tvrdé, ale účinné nástroje resocializační povahy, či spíše za nástroje likvidační.
Opět budu vycházet z doložitelných faktů. Jelikož však nemám souhlas některých zúčastněných aktérů ke zveřejnění, musím jména, místa i čas záměrně upravit. To však nic nemění na skutkové podstatě příběhů, které ponechám beze změny.
Odborné lékařské vyšetření, na kterém nic odborného není
První postavou naše příběhu je Tomáš K. Ten sice není ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé, ale doposud nebyl nikdy kázeňsky trestán. Veškeré své tresty si odpykal do posledního dne a vždy s tím nejlepším hodnocením. I v tomto svém posledním trestu je naprosto bezproblémový a do konce mu zbývá (a teď pozor) pouhých 21 dnů.
Stalo se tak právě onoho 21. dne od konce výkonu trestu, kdy byl Tomáš vyzván k podrobení se orientačnímu odbornému vyšetření na přítomnost omamných a psychotropních látek v moči. Mimochodem pod termínem „odborné lékařské vyšetření“ se převážně neskrývá vůbec nic extra odborného, natož lékařského. Odsouzený se pouze vymočí před zrakem (většinou) dozorce či jiného zaměstnance Vězeňské správy ČR do kelímku. Pak se do obsahu biologického materiálu namočí tester z lakmusových papírků – a ten buď ukáže hodnoty pozitivní, nebo negativní.
Tomáš měl jisté urologické potíže, které si později vysvětlíme blíže, a navíc z nepříjemného civění dostal psychický blok. Přestože chtěl dát biologický materiál a podrobit se testu, tak nemohl. Přírodě se prostě poručit nedá. Snažil se zaměstnanci vězeňské správy vysvětlit, že takhle to prostě nepůjde, a nabízel se k odběru krve. Navíc zaměstnance ujišťoval, že není uživatelem žádných narkotik a trest odnětí svobody mu končí už za 21 dní.
Ovšem zaměstnanci vězeňské správy to pojali po svém. Tomáše za přísného doprovodu odvedli na celu, kde si musel sbalit nejnutnější věci osobní potřeby, a pak ho umístili na 24hodinovou izolaci. Tomáš se stále odvolával na své zdravotní potíže a žádal odběr krve. Nic mu to nebylo platné. Do celé věci se vložil zástupce vedoucího výkonu trestu, komisař npor. Ing. Mrkvička, který s Tomášem zahájil kázeňské řízení.
Na 14 dní do díry
S rozhodnutím o uložení kázeňského trestu odsouzenému vás nyní seznámím:
Odsouzený Tomáš K. se dopustil kázeňského přestupku tím, že se dne 10. 6. 2019 v 9.25 hod. odmítl podrobit orientačnímu odbornému lékařskému vyšetření na přítomnost omamných a psychotropních látek v moči. Výzva k vyšetření byla učiněna při realizaci náhodného monitoringu vězněných osob ve Věznici „X“ konaného tentýž den.
Dle § 20 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek je tak na odsouzeného Tomáše K. pohlíženo jako na osobu, která v této době byla pod vlivem neznámé návykové látky. (pozn. autora: Přes indispozici byl tedy rovnou Tomáš K. odsouzen jako feťák, i když se nabízel k odběru krve.) Tímto je prokázáno, že odsouzený Tomáš K. spáchal kázeňský přestupek, kdy závažným způsobem porušil ustanovení § 28 odst. 3 písm. b), zákona č. 169/1999 Sb., o VTOS, kde je mimo jiné uvedeno, že odsouzeným je zakázáno vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky. Na základě výše uvedených skutečností a za použití ustanovení § 46 odst. 3 písm. g) zákona č. 169/1999 Sb., o VTOS ukládám odsouzenému kázeňský trest – celodenní umístění do uzavřeného oddělení na 14 dní nepodmíněně.
Tedy přestože Tomášovi K. nebylo vůbec nic prokázáno, dostal 14 dní díry. Ale vraťme se zpět k protokolu, kde je i absurdní odůvodnění.
Odůvodnění: Z hodnocení předložených důkazních prostředků i z vyjádření odsouzeného Tomáše K. jednoznačně vyplynula skutečnost, že se odsouzený Tomáš K. kázeňského přestupku skutečně dopustil. Klíčovým prvkem je především Protokol o provedení orientačního vyšetření moči, Prohlášení o odmítnutí zdravotního výkonu a Služební záznam s popisem skutku odsouzeného Tomáše K. sepsaný příslušníkem zajišťující řádné provedení odběru biologického materiálu odsouzených pro provedení testu. (pozn. autora: Tedy ono civění z bezprostřední blízkosti jak močí do kelímku.) Další skutečností pro potvrzení úmyslného jednání odsouzeného Tomáše K. je užití argumentace blízkého konce trestu pro odmítnutí provedení testu a následného vyšetření, což potvrzuje výpověď zaměstnance zdravotního oddělení.
Odsouzený v průběhu kázeňského řízení ke svému přestupku neuvedl žádné podstatné důvody opodstatnění svého protiprávního jednání. Tímto lze usuzovat, že odsouzený jednal účelově, aby se vyhnul případnému trestu za pozitivní výsledek orientačního testu. Na základě zjištěných skutečností a po pečlivém zhodnocení důkazních prostředků jsem přistoupil k uložení kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení. Jelikož se jedná o závažné porušení povinností odsouzeného, což je v přímém rozporu s naplňováním účelu výkonu trestu. Vzhledem k závažnosti kázeňského přestupku se lze důvodně domnívat, že dosavadní průběh výkonu trestu neplní svůj účel. Odsouzený Tomáš K. tímto protiprávním jednáním ukazuje na nevyrovnanost svých postojů k dodržování zákonných norem. Z těchto důvodů jsem přikročil k výše zvolenému kázeňskému trestu. Domnívám se, že zvolený trest může mít pozitivní výchovný efekt pro osobnost odsouzeného, napomůže mu k pochopení nutnosti dodržování zákonných norem jako nezbytný atribut pro změnu přístupu k výkonu trestu a následně pro jeho návrat do běžného života po propuštění a tím i pro eliminaci penitenciární recidivy.
Právní normy neplatí pro všechny stejně
Musím jen doplnit, že Tomáš K. žádal i potvrzení od lékaře, který potvrdil výrazně zvětšené varle a poslal Tomáše na urologii. Specialisté potvrdili u Tomáše zánět a zahájili léčbu antibiotiky a klidovým režimem. Ovšem žádný ze zaměstnanců vězeňské správy nechtěl o těchto skutečnostech ani slyšet. Prostě se domnívali, že jednal Tomáš účelově, a nějaký zánět je nezajímal. Ani je nezajímaly jiné okolnosti včetně hodnocení Tomáše jako bezproblémového vězně. Jednou vydali odsuzující verdikt a trest a žádný z nich nechtěl své stanovisko přehodnotit. Nikdo ani nevysvětlí, jakou má logiku takovýto trest, když má jít Tomáš za 21 dní domů. A proč Tomášovi nechtěli odebrat krev? V případech, kdy jsou laboratorní výsledky pozitivní, hradí tento test odsouzený. Ovšem v případě, kdy jsou negativní, musí jej věznice uhradit sama. Jak prosté.
Mohl bych vám napsat mnoho stran o absurdních kázeňských trestech, za to, jak si odsouzený donesl na pracoviště toaletní papír, protože na záchodech nejsou a podobně. Ale to bych psal jednu absurditu za druhou. Je přímo fascinující, jak zaměstnanci vězeňské správy prahnou po tom, aby vězni striktně dodržovali právní normy. Jakmile si však vězeň uvědomí, že sami zaměstnanci vězeňské správy hrubě porušují zákonné normy, a upozorní na to, resocializace odsouzeného se rázem promění v jeho cílenou likvidaci. Najdou se však i tací, kteří se (se sebevražedným nasazením) pustí do boje s celým tímto systémem a bojují za dodržování právních norem přesně tak, jak to navíc mají nakázáno ve stanovených cílech programu zacházení.
V současné době se připravuje soudní spor odsouzený versus věznice, o kterém budete snad již brzy dopodrobna informováni. V příštím díle tohoto seriálu vám ukážu, jak se zachovala Vězeňská služba ČR k autorovi těchto článků po zjištění jeho identity. Sami budete moci posoudit, zda jsou naše věznice zařízeními nápravnými, nebo spíše likvidačními. Také se dočtete, jak dopadne vězeň, který se zaměří na striktní dodržování právních norem.
Další díly seriálu Zápisky českého vězně si přečtěte zde >>>
