Příručka moderního fotra: Práce z domu s dítětem na krku
Práce z domu může mnohým přijít jako něco vysněného. Samozřejmě, že tu jsou profese, kde se práce z domu moc nenosí, ať už dálkový řidič anebo například profesionální potápěč, ale ty méně náročné práce, jako je publicista anebo například nezaměstnaný, to lze z domu dělat poměrně snadno.
Neznalému člověku přijde práce z domu jako děsné leháro, kdy si člověk přispí do oběda, potom zapne počítač, něco tam dvě tři hoďky pošolichá a potom jde zase spát. Jako takhle, ono to tak je, ale to by člověk nesměl mít rodinu.
Rodina (i přátelé) totiž žijí v dojmu, že když člověk pracuje doma, je kdykoliv k dispozici. To znamená, když rodičům přivezou dopoledne uhlí, tak komu zavolají, aby těch dvanáct metráků navozil do sklepa? Přeci svému potomkovi, který pracuje z domu a dopoledne má tedy čas.
Komu zavolá kamarád, že potřebuje pomoct po obědě se stěhováním? Přeci tomu, kdo pracuje z domu, jelikož je doma a nepotřebuje vůbec pracovat.
Když zajedu trochu do té osobní roviny, tak já jakožto pracant z domova se musím často potýkat s dotazy mé ženy, když přijde z práce: „Jak to, že jsi neuklidil? Jsi celý den doma a ani neuklidíš?“ anebo „Proč jsi nebyl na nákupu? Vždyť jsi pořád doma.“
To, že člověk pracuje z domu, evokuje nejspíš u ostatních představu, že dotyčný je celý den doma, sedí v křesle a dívá se do krbu, nebo nevím.
To všechno je ale nic proti dítěti. Když je dítě nemocné anebo jsou prázdniny, pracující je první na ráně, kdo si dítě vychutná a kdo s ním je tedy doma.
O prázdninách se očekává, že rodič zajistí pro dítě program. Nikoho tak nějak moc nezajímá, že musí pracovat. Důležitý je právě ten program pro dítě. Pracovat může v noci nebo o pauzách na záchodě.
U nemocného dítěte pracovat lze. Ze začátku, když je dítěti opravdu zle. To většinou spí anebo se dívá na pohádky. Po chvíli ale dítěti otrne a začne takzvaně vysírat. To znamená, že se nudí, nic mu není, chce jít někam ven něco dělat, ale nemůže, protože doktor rozhodl, že týden bude v klidu doma. Dítě, které je zdravé, ale musí být doma, je ještě o stupínek horší než letní prázdniny.
Nicméně vraťme se na chvíli ještě zpět k té práci z domu. I s dítětem za zadkem lze doma pracovat. Existuje pro to několik triků. Mně osobně se například nejvíce osvědčil Playstation. Když potřebuju pracovat, pustím dítěti Minecraft na Playstationu a pracuju. Moc klidu teda nemám, protože co pár minut dítě mým směrem pokřikuje: „Táto, podívej, jaký jsem si vykraftil brnění. Koukej. Táto, ty se nekoukáš, koukej…“ a podobně, ale pořád lepší, než kdyby po mně znuděně lezl a kňučel, že se nudí.
Okolí samozřejmě mé výchovné metody odsoudí. „To je teda výchova, nechávat dítě hrát hry místo aby si s ním šel třeba ven začutat mičudou.“ Já jen můžu touto cestou svému okolí vzkázat, ať mi políbí prdel. Já potřebuju pracovat.
