Fascinující příběh kuličkového pera. Vynálezcem propisky je maďarský Žid, který utekl před Hitlerem
László Józef Bíró se narodil v roce 1899 do židovské rodiny, která žila v Budapešti. Měl částečně argentinské kořeny a přirozený talent pro novinařinu i surrealismus, v jehož duchu jako nadšený malíř maloval. Proslavil se však vynálezem, kterým chtěl vylepšit svět psavců závislých na svých psacích náčiních. To se mu povedlo a v roce 1931 stvořil kuličkové pero, předchůdce nástroje, který každodenně používáme.
Bíró si při své práci novináře (a později editora) povšimnul, jak reagují čerstvě vytištěné noviny. Na rozdíl od inkoustových per, jimiž se běžně psalo, se písmena vytištěná na novinovém papíře neměla tendenci tolik rozpíjet, papír navíc nebyl propsaný a zachovával lépe svou původní strukturu, protože inkoust na něm rychle uschnul. To novináře přimělo k bádání nad otázkou, jak docílit toho, aby se takto přívětivý výsledek dostavil i v případě, kdy člověk píše ručně. Nejprve uvažoval u využití tiskařské černi, kterou by naplnil plnicí pero. Nápad se pokusil i zrealizovat, nicméně výsledek nebyl takový, jaký by si přál.
Poštěstilo se až později a ze spolupráce s bratrem Györgyem vzešlo kuličkové pero. Společně vyvinuli hrot sestávající z otáčivé kuličky, která se mohla relativně volně pohybovat v patici. Otáčením se zároveň kulička namáčela do inkoustu. V roce 1931 oslavil Bíró úspěch na mezinárodním veletrhu v Budapešti, kde psací náčiní uvedl, a o sedm let později si svůj vynález nechal patentovat v Paříži, kde kuličkové pero rovněž předvedl širší veřejnosti.
Protižidovské zákony a obavy z nacistů rodinu židovského vynálezce donutily se z Maďarska odstěhovat. Bíró se během 2. světové války přemístil do Argentiny, kde dál pracoval na svém pozoruhodném vynálezu – kuličkovém peru či dnes lidově „propisce“, známém v Argentině jako birome. V roce 1943 si nechal patentovat další vynález, nyní už téměř totožný s kuličkovým perem, jak jej známe dnes. V USA byl tento vynález zaregistrován pod číslem 2.390.636 a po 2. světové válce byl tento patent ihned odkoupen. Následně birome začalo využívat třeba Britské královské letectvo nebo americká státní správa. Protože jej vyvinul v Argentině, pojmenoval jej Biró birome. Málo se nyní ví, že tento název, který se vžil pro propisku v mnoha jazycích, pochází právě ze jména jeho maďarského vynálezce, který do Argentiny uprchl před Hitlerem. Biró se dožil vysokého věku – zemřel v roce 1985 v Argentině.
