Cyril Höschl: Pomáhají šíření viru spíš odolní, nebo oslabení, a jaké chování je výhodné pro přežití?
Vážený pane profesore, zaujalo mě téma zodpovědnosti lidí za své zdraví. U civilizačních chorob nemám pochybnosti. V případě viru SARS-CoV-2 mě však napadlo, že nezdravě žijící část populace (obezita, nedostatek pohybu etc.) chrání své spoluobčany, kteří se snaží žít zdravě. Virus neustále mutuje, a kdybychom teoreticky všichni žili zdravě a měli imunitu na vysoké úrovni, prosadila by se mutace, která by i tohle dokázala prolomit. Jen díky nezdravě žijícím spoluobčanům tato mutace nemá šanci se prosadit. Předem Vám děkuji za odpověď a Váš názor. S pozdravem MUDr. Vladimír Brunlík, Turnov
To je provokativní úvaha, která připomíná sociobiologické špeky z oblasti teorie her a behaviorální ekologie, jež britský letecký inženýr druhé světové války a později dostudovaný teoretický evoluční biolog John Maynard Smith a americký populační genetik George Robert Price ve svém společném článku, publikovaném v roce 1973 v časopise Nature, nazvali evolučně stabilní strategie chování (ESS). To je strategie, která – když si ji osvojí populace „hráčů“ – znemožní ostatním strategiím, aby ji vytěsnily, protože přirozený výběr zabrání rozšíření jakékoli alternativy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
