S diplomem rovnou na pracák
Vysokoškolské vzdělání bývalo cestou k dobrému místu a platu. Jenomže v posledních letech je vysokoškoláků stále více a dobrých míst málo. Držitelé diplomů mají najednou problém.
Běž na vysokou, nebo zemři v chudobě! Podle toho se v 90. letech začala řídit řada rodin a rodiče posílali děti "na vysokou". Pochopitelně, vysokoškolák se může těšit na to, že bude pobírat přibližně dvojnásobek průměrné mzdy. Jenomže v příštích letech by tato částka mohla poklesnout třeba v průměru až o šest tisíc. Proč? Vysokoškoláků je možná příliš mnoho.
VZNIKNE PROBLÉM
Foto: Kresba: Václav Teichmann
V roce 1999-2000 se zapsalo a pak skutečně studovalo na vysokých školách přes 57 tisíc osob, v roce 2009-2010 už přes 110 tisíc lidí.
Absolventi VŠ pak mohou narazit na problémy s uplatněním, jak si myslí třeba profesor Jan Sokol z FHS UK: "Máme mnoho čistě akademických a přitom úzce specializovaných ,bakalářských' programů, kde by bylo nezodpovědné živit ve studentech naději, že se v nich uplatní. Také u doktorských programů počty studentů vůbec neodpovídají příležitostem k odbornému uplatnění. Během pár let z toho vznikne problém. Už dnes znají personalisté termín ,overqualification' (česky snad ,přílišná kvalifikace') a západní země s tím mají trpké zkušenosti."
MÁLO, ČI MNOHO?
V 90. letech bylo Česko pod úrovní vyspělých zemí. Motivace ke studiu na VŠ je silná. Čeští vysokoškoláci - muži - vydělávají o 92 procent více než lidé s maturitou. Vysokoškolačky o 65 procent více. A lidé z akademické sféry si vůbec nemyslí, že by vysokoškoláků bylo příliš mnoho.
Sociolog Petr Matějů říká rozhodně: "Nemáme příliš mnoho vysokoškoláků. Pokud jde o podíl osob s vysokoškolským vzděláním v dospělé populaci (25 až 64 let), patříme stále k zemím s nejmenším podílem osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Nebýt Turecka a Brazílie, byli bychom na posledním místě v OECD." Trend se však podle něj mění: "V současné době patříme k zemím s největšími přírůstky počtu studentů, což zvyšuje i podíl vstupujících z příslušné věkové kohorty. Podle posledních údajů UIV vstupuje na vysokou školu okolo 35 procent příslušné věkové kohorty (nepočítámeli vstupy osob starších, jež se pro studium z různých důvodů rozhodují později, tzv. odložená poptávka). V současné době je náš trh práce stále vysokoškoláky nenasycen. Vzdělání se prostě skvěle zhodnocuje na trhu práce."
Více než počet studentů je problémem jejich kvalita, myslí si Michal Stehlík, děkan filozofické fakulty UK. "Na jedné straně se zaklínáme tím, jak musíme dohnat Evropu počtem vysokoškoláků, který je oproti Evropě stále nízký, na druhé straně je jich již nyní tolik, že dávno nenaplňují definici kvality vysokoškolského studia. Kvalitativně náročnější příprava studenta na Univerzitě Karlově se děje za stejné podpory státu jako příprava na regionální profesní přípravce bakalářů."
Chybějí zřetelně elitní vysokoškoláci, tvrdí Kateřina Volná, doktorandka Filozofické fakulty UK. "Je nejspíš špatně, když mezi univerzitami nefunguje rozlišení: mělo by tu být pár elitních univerzit, jež by opouštělo omezené množství elitních vysokoškoláků. A pak co nejvíc normálních univerzit. Bohužel se v Česku hraje pokrytecká hra, že titul z UK je roven titulu ze Zlína, Plzně, Pardubic." Podle Jana Sokola chybějí hlavně studenti na technických oborech. "Lze si představit, že humanitní obory lidé studují z čistého zájmu, ale obávám se, že mnozí si dělají o své budoucnosti iluze. Přitom jsou obory, kde je nenaučí ani pracovat v cizím jazyce - co si pak chudáci počnou?"
Máme moc vysokoškoláků? "Ano," odpovídá lakonicky Václav Klaus ml., ředitel pražského gymnázia PORG. A zda najdou uplatnění na trhu práce? "Pokud je nějaká spravedlnost, tak ne. Ale okolní svět se poslední dobou chová dost ,divně'. Mladí lidé by měli studovat, aby se naučili něco, co jiní lidí nedovedou nebo to dělají s většími náklady. To ,něco' by přitom měla být věc, po které je ve společnosti reálná poptávka. Babička na vesnici by měla být schopna pochlubit se, že její vnuk ,študuje na ...'.
Když to takto jednoduše nefunguje, protože vnuk studuje něco, co si babička nedokáže s ničím reálným spojit, je to špatně. Takových oborů jsou teď mraky."
SOCIOLOG NA BENZÍNCE
Socioložka Jiřina Šiklová vidí také problém ve volbě, kterou kandidáti studia dělají: "Mnozí se rozhodují dle toho, co je momentálně ,módní', a zapomínají, že než dostudují, bude třeba situace jiná. Po převratu byl nedostatek právníků, manažerů a ekonomů. Tyto obory byly obleženy. Dnes již obtížně hledají místo." A dodává: "Být dnes mladá, asi bych na humanitní obory nešla. To je opravdu přepych."
"Univerzita není poukázkou na nějakou výši platu či společenské zařazení," říká sociolog z brněnské Masarykovy univerzity Ivo Možný.
"Jsou země, kde je normální, že někteří absolventi klasických studií nebo sociologie vezmou první zaměstnání u benzínové pumpy, kdežto jiní dostanou nabídku od brokerské společnosti s platem vyšším, než měl jejich profesor. A že v průběhu deseti let se možná místo těch dvou na společenském žebříčku vymění. V každém případě platí, že mít vysokou školu nemůže člověku uškodit. Aby to bylo fér k těm ostatním, měl by ovšem každý na své vzdělání aspoň přispívat." Takže je vysokoškoláků příliš, nebo je jich ještě málo? Vlastně se všichni shodují. Diplomů hodně, ale kvalita kulhá.
A zaměstnavatelé to už dobře vědí.
