Proč se džínům říká džíny? A co vlastně znamená slovo rifle?

Jejich vynálezcem byl německý textilní podnikatel Levi Strauss (1829–1902). V roce 1853 emigroval do Kalifornie a založil tam textilní firmu Levi Strauss & Co. Jednoho dne si objednal z francouzského města Nîmes (de Nîmes) modrou látku na plachty koňských vozů zlatokopů v době kalifornské zlaté horečky. On sám také zlaté horečce propadl a se zlatokopy (horníky) úzce spolupracoval. Plachty z látky de Nîmes se staly absolutním propadákem. Levi Strauss ze zoufalství, aby se zakoupeného matriálu zbavil, našil z plachet kalhoty pro horníky. Navíc zpevnil kapsy vpředu a vzadu zlatými cvočky. Nazval je blue jeans (česky modré montérky).

Původní cena byla jeden dolar za kus a modré montérky šly náramně na odbyt. Nestačil uspokojovat poptávku. Dne 20. 5. 1873 si je nechal patentovat. Udělal ale chybu. Měl si nechat patentovat blue jeans jako takové, neboť brzy začali ostatní výrobci (Lee, Wrangler atd.) vyrábět z té samé látky nazvané mezitím denim, tytéž kalhoty. Odvolávali se na to, že patent je pouze na blue jeans se cvočky. Bez nich může šít ony modré montérky, kdo si vzpomene. Měli pravdu.

Blue jeans byly původně pracovním oděvem amerických horníků. Do Evropy přišly teprve po druhé světové válce pomocí balíčků společnosti UNRRA (United Nations Relieef and Rehabilitation Administration) v letech 1943–1949. Jednalo se o blue jeans pro děti a mládež. Pomocí UNRRA byli do ČSR dodávány výrobky firmy Lee s nápisem na zadní kapse US Blue Denim made in TEXAS. A tak se v ČSR vžil pojem texasky. Protože ony kalhoty byly velice těsně napasované na tělo, mysleli původně Češi a Slováci, že se jedná o spodní prádlo, jakýsi druh amerických podvlékaček. Proto od roku 1946 dávala firma Lee do balíčků UNRRA popis v češtině, jak se mají výrobky US Blue Denim (kalhoty a někdy i bunda) nosit. Po roce 1948 byl s UNRRA konec. Drobní českoslovenští živnostníci však šili texasky ze všeho, co jim přišlo pod ruku. Národní podniky však toto zboží vyrábět nesměly.

Pojem texasky v ČSR zevšeobecněl a udržel se až do začátku 60. let. Za normálních okolností od roku 1948 nebyly blue jeans nikde k dostání. Toto zboží začali dovážet načerno teprve studenti z arabských a afrických zemí, studující převážně v Praze. Nakupovali jej v SRN a Rakousku. Na studentských kolejích vládla 24 hodin denně „šmelina“. Protože značkové blue jeans jako Levi Strauss & Co., Lee a Wrangle“ byly příliš drahé (okolo 350 Kčs za kus; tehdejší průměrný plat byl 800 Kčs měsíčně), bylo třeba najít náhradní pramen.

Tím se stala západoněmecká firma L. Hermann Kleiderfabrik v Künzelsau. Tato firma začala šít blue jeans z originál americké látky blue denim (česky džínovina) pod názvem Mustang Jeans. Onen německý výrobek zakoupený v SRN nebo Rakousku se v tehdejší ČSSR prodával mezi 150 až 200 Kčs na černém trhu. Doposud vžitý pojem texasky začal ustupovat do pozadí a podle značky Mustang Jeans se vžil pojem džínsy, resp. džíny To trvalo až do roku 1968.

V době pražského jara“1968, se podařilo tehdejšímu předsedovi vlády Oldřichu Černíkovi, uzavřít obchodní smlouvu s italskou firmou Confezioni Fratini, která hodlala podpořit reformní snahy tehdejší KSČ pod vedením Alexandra Dubčeka. Firmu založili 1958 bratři Giulio a Fiorenzo Fratiniové. Oba bratři se rozhodli dodávat do ČSSR látku blue denim a nechat zde šít džíny pod názvem Rifle (čti: rajfl), což znamená puška. Na pravé straně kapsy byla umístěna barevná papírová reklama s kovbojem na vzpínajícím se koni, držícím v pravé ruce pušku.

Italové místo výplaty mezd československým zaměstnancům přenechávali část produkce značky Rifle pražské firmě Tuzex. Ta je potom prodávala na volném trhu za tzv. tuzexové bony. Již začátkem 70. let v ČSSR zdomácněl pojem rifle pro všechny druhy blue jeans  takřka vytlačil názvy texasky a džíny. Přesto se vám dnes může poštěstit (jako se to stalo např. mně), že se jakýsi muž se vřítil do obchodu s oděvy, řka: „Prodáváte texasky? Potřeboval bych totiž rifle, štrausky!“ O jakou značku tomu pánovi vlastně šlo? Lee, Rifle nebo Levis Strauss & Co.?