Pět věcí, které nás naučila pražská bitka Aragorna s Karkulkou
Instantně legendární souboj s mečem proti pěstem na pražské ulici, při němž se do sebe pustili řidič mercedesu (v levém rohu s mečem) a řidič taxíku (v pravém rohu v červené teplákové soupravě), vede k pěti zásadním poučením.
1) Poctivá motoristická bitka je největší zábava. A meč je překvapivě efektivní nástroj obrany (i útoku) i po těch stovkách let - a dokonce i zlomený. Což je dobrá zpráva pro všechny konzervativce (ostatně legendární Narsil byl v Pánovi prstenů také na kusy).
2) Kdyby se s pražským taxikářem poprala parta nacistů, kteří mají na košilích krev malých dětí a právě zapálili tři domovy důchodců, zdá se, že budeme stále masově fandit nacistům. To jen k image, kterou mají pražští taxikáři. A ta červená tepláková bunda to moc nevylepšila, co si budeme povídat.
3) Reportéři TV Nova si pravděpodobně neumí ani sami zavázat tkaničky, natož natočit normální reportáž. Jinak si těžko vysvětlit, že pustili do světa reportáž o incidentu, zdrojovanou jen z jedné strany, protože druhého aktéra "nemohli najít". Najít ho by přitom nevyžadovalo víc, než jeden telefonát, což je pravděpodobně nad schopnosti osazenstva newsroomu Novy.
4) Facebook je oficiálně něco jako internet. Jen lepší. Protože video celé akce sice viselo na internetu, ale teprve jeho rotování Facebookem a dalšími sociálními sítěmi mu zajistilo popularitu, kterou nemohli ignorovat (mezi pokusy zavázat si tkaničku) dokonce ani na Nově.
5) Aragorn PR umí, Speed Cars nikoli. Zatímco jeden postižený se rozhodl efektivně a civilně komunikovat o incidentu pomocí spotů na Youtube (stylově natočených v jeho mercedesu), firma Speed Cars reagovala zmateným tiskovým prohlášením, ve kterém se svého řidiče zastala, aby vzápětí řekla, že mu bere vysílačku a na konci trochu výhrůžně vyzvala Aragorna, aby se firmě ozval. Pokud to mělo něčemu pomoci, tak to nepomohlo...
