Předplatné
Jaromír Jágr v duelu se Slováky

Jaromír Jágr v duelu se Slováky • Zdroj: Barbora Reichová (Sport)

Vrtěti Jágrem, aneb jak si někdo hokejem léčí vlastní mindrák

Viliam Buchert
Viliam Buchert

Dozvuky hokejového mistrovství světa na Slovensku, na kterém skončili čeští hokejisté třetí, neberou konce. A pořádně se u toho zejména v médiích přehání. Někdy až tak, že se při hodnocení našich reprezentantů dostáváme za hranice objektivity. Jenže „vrtěti“ třeba Jaromírem Jágrem je velmi lákavé. Vždyť Jágr je přece „bůh“. Ale jaká je realita?

Jaromír Jágr byl zcela jistě v minulosti jedním z nejlepších (a možná chvilku dokonce vůbec nejlepším) hokejistou světa. Ale to jsou především doby z 90. let minulého století, kdy hrál v NHL za Pittsburgh Penguins a v roce 1998 se podílel na olympijském zlatu z japonského Nagana. Takže na Jágra můžeme být skutečně velmi pyšní a na rodném Kladně mu postavme sochu. Zaslouží si ji.


I dnes je Jágr pořád výborný hráč a je to velká osobnost, ale zcela logicky už ztratil rychlost, v obranných činnostech to někdy nebývá to, co v minulosti (projevilo se to na Slovensku zejména v jediném zápase, ve kterém jsme prohráli, tedy se Švédskem, kdy byl na ledě u tří branek soupeře). Ovšem to, co jsme se někdy mohli v průběhu mistrovství o Jágrovi dočíst či slyšet v českých médiích, bylo přestřelené. Silně přestřelené. Sympatické nakonec bylo, že sám Jaromír Jágr mírnil euforii novinářů, když říkal, že on sám byl daleko střízlivější v pohledu na to, zda můžeme šampionát vyhrát. Shrnuto: Jágr je skvělý, ale naprostá špička světového hokeje to už není. I proto je velmi málo pravděpodobné, že by se se svým stylem hry mohl vrátit do NHL.  

V této souvislosti bylo pozoruhodné číst i slova mladého brankář Ondřeje Pavelce, který byl také hvězdou hokejového šampionátu na Slovensku. I on tvrdí, že jeho „zbožštění“ a oslavování je spíše práce médií. Například v pátečním magazínu Lidových novin na poměrně hloupou otázku, zda ho „hřeje, že se vryl do povědomí široké veřejnosti“, odpověděl: „To možná k hokeji a k vrcholovému sportu patří. Ale že by mě to hřálo, to ani ne… Já hokej nehraju kvůli tomu, abych byl někde v novinách.“ A je to…

 

 

Právě Pavelec na Slovensku předvedl, jaké jsou trendy dnešního moderního hokeje, stejně jako to ukázali bravurní útočníci Tomáš Plekanec či Patrik Eliáš (do zranění i Martin Havlát). Protože tím trendem není to, co například dělá v Česku velebený Roman Červenka.


Význam mistrovství světa v hokeji nelze zlehčovat, je ale dobré vždy připomínat, že mnoho vynikajících kanadských a amerických hráčů na něm nemůže pravidelně hrát, protože současně pokračuje i NHL. Že to ovlivňuje i výběry Finska, Švédska, Ruska a Česka. Že letos nastoupilo rozhárané Rusko, které bylo spíše ligovým výběrem své soutěže – KHL. Že Švédové sympaticky obsadili skoro půlku svého týmu mladíky, kteří by ale mohli hrát na juniorském šampionátu.


Berme proto třetí místo s uspokojením, pochvalme naše hokejisty za dobré výkony, ale berme to současně s rezervou. Tolik nemístného přehánění totiž nebylo vidět v českých médiích již hodně dlouho.

Doporučujeme

Články z jiných titulů