Vladimír Mertlík: Miloš Zeman dal opětovně najevo, jak lidmi pohrdá
Čert ví, co je to za sajrajt, ten koronavirus. Možná nenapadá jen plíce, napadlo Zpětné zrcátko poté, co se dva momentálně nejvýš postavení komunisté začali modlit a ohánět se místo marxismem-leninismem Bohem. Pravda, de iure se sluší říci bývalí komunisté, i když víme, že ze Strany se neodchází, ta zůstává navždy v tvém srdci. Oba projevy byly šokující. Premiérův tím, že přinesl totální obrat dosavadní rétoriky i chování. Prezidentův pak tím, že nepřinesl nic než plivání jedovatých slin a hledání nejkratší cesty ke kruhovému svěrači Číny. Přesto měly smysl!
Premiérův byl testem a přípravou na jednu z příštích prezidentských kampaní, která není předčasná, jak by se zdálo – Andrej Babiš má času dost. Minimálně do roku 2025 potrvá gurmánská konzumace vítězství ve volbách 2021, které skončily dřív, než začaly. A nedojde-li k hospodářskému zhroucení, pak setrvačník přízně příjemců sociálních dárků může ještě na jedno vítězství – byť již ne opulentní – ve volbách pro období 2025 až 2029 také stačit. K tomu je třeba vzít na vědomí, že v roce 2028 skončí první období kohosi po Miloši Zemanovi. A není ideální vystoupit z vlaku o něco dřív, než mu dojde pára, a jako blanický rytíř z války s koronavirem vstoupit do boje o Pražský hrad? Velkoryse předat vládní žezlo obětnímu beránkovi, který svou pověstí zaplatí dluhy, co zbyly? Koneckonců vzpomeňme slov státníka – Jiřího Buldozera – že státní dluhy se neplatí. A kdyby? Bude tu víc než deset milionů užitečných idiotů, kteří si Den daňové svobody posunou dál a nenávidět za to budou ty, na které dluhy zbyly.
I promluva hradní měla smysl. Dala najevo, jak námi prezident pohrdá, protože to je smysl jeho života. Ten, co měl – moc a možnost beztrestně urážet z frustrace svého zpackaného života – si už splnil. Protože co by to bylo za život, když vámi pohrdají ti, po jejichž přízni v skrytu srdce toužíte, a adorují ti, jimiž pohrdáte. Životní cíle? Najít článek Ferdinanda Peroutky vlevo dole? Omluvit se aspoň těm, k jejichž omluvám jsem byl odsouzen? Ještě jednou zopakovat vtip o tom, jak přijde Claudia Schiffer do pekla… A sám se tomu smát? Nic moc.
A tak po březnových promluvách obou řečníků Zpětné zrcátko napjatě čekalo, s čím přijdou o svátcích Velikonoc, zvláště poté, kdy vzápětí přišly události – termínem, obsahem i cílem – blízké dni, který je historicky zván Březnové idy (Březnové idy, latinsky Idus Martiae je den v římském kalendáři, který odpovídá dnešnímu 15. březnu. Byl poznamenán náboženskými obřady a stal se známý jako den atentátu na Julia Caesara v roce 44 př. n. l. Jeho smrt udělala z Idus Martiae zlom v římské historii, jednu z událostí, které poznamenaly přechod od období Římské republiky k Římské říši., pozn. ZZ) Zpětným zrcátkem v minulých ohlédnutích zmíněný pokus o vyhlášení výjimečného stavu ministrem obrany či snahy o vládnutí bez parlamentu pomocí dekretů budiž toho důkazem. I přišly Velikonoce:
Zelený čtvrtek býval vždy dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se v domech nedržely blechy. Proto, aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř.
My jsme naslouchali jen novým příkazům, aniž by se kdokoliv omyl rosou omluv za chyby a omyly předešlé, aniž by se uzdravila páteř státu. Uklízelo se jen pod koberce a do koutů, aniž by smetí bylo vyneseno na křižovatky a blechy vyhubeny. Hospodyně pekly jidáše – zvláštně tvarované pečivo z kynutého těsta – jako připomínku na apoštola Jidáše, který zradil Krista. Zároveň se traduje, že kdo v tento den sní jidáš pomazaný medem, bude celý rok zdravý.
My jíme zvláštně tvarované donuts a místo jidáše se cpeme frázemi profesionálních slovtvůrců, přednášených ze čtecích zařízení. Možná jen proto jsme nemocní.
Lidé si neměli od druhých nic půjčovat a neměli se hádat – odměnou se jim mají všechny hádky vyhýbat a peníze si k nim cestu najdou samy.
Za nás si půjčuje stát – nejvíc od nás bědných. Malou část našich peněz mu půjčených pak přiděluje podle zásluh těm, které uzná toho za hodné.
Velikonoční neděle či den Zmrtvýchvstání Páně je největší slavností Velikonoc. My jsme se dočkali jen předtočených záběrů jako důkazu, že náš pán ještě žije a byl ochoten se vysvléct z pyžama! Ale Velikonoční vigilie, bohoslužba sobotní noci – v níž byl náš pán vzkříšen – nám zůstala skryta a její tajemství bylo odhaleno jen jeho poradcům. Po výzvě, abychom „naši zraněnou společnost uzdravili nikoliv nenávistí, ale přátelstvím, láskou, vzájemnou sympatií, solidaritou a sounáležitostí“ se chce říci: Od tebe to sedí, Miloši! A slova: „Mějme lásku vůči dětem, kteří jsou naší budoucností, mějme lásku vůči nám – starým lidem, kteří už vzpomínáme na naši minulost, a úcta k naší minulosti je součástí našeho národního povědomí…“ navozují otázku: I úcta k minulosti starých komunistů?
Zpětné zrcátko si není jisto, zda je víc chucpe Zemanovo dojetí pomníku Kralické bible, na němž jeho srdce rozechvívají slova: Bůh láska jest!, nebo přání nám všem v závěru – přání víry, naděje a lásky! Díky povinné roušce totiž nebyl vidět v tu chvíli stud, který se musel po této lži a falši z jeho úst objevit i v jeho tváři.
Naději ve Zpětném zrcátku naopak vzbuzuje zbytek textu Wikipedie: Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité na Moravě. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat. Jo, tak pro to je Zpětné zrcátko všemi deseti.
Během diskuze ve Sněmovně Parlamentu ČR nad zprávou Bezpečnostní rady státu o nutnosti nalezení co nejlepší ochrany veřejnosti neprošel jen těsně návrh opozice z kuloárů sněmovny, že před dopady návrhů politiků současné vládní koalice by jako nejlepší ochrana posloužily prezervativy v životní velikosti politiků.
Po cestě pánů Mynáře, Nejedlého a Tvrdíka do Číny, jejímž výsledkem byl podpis obchodní smlouvy ve prospěch jejich firmy Ric Pic Čamrda, k.s., o exkluzivním zastupování čínských zájmů při exportu virů a následně ochranných pomůcek na evropský a světový trh, chystá Ric Pic Čamrda, k.s., expanzi do dalších ekonomicky vyspělých proveniencí. Mluvčí společnosti Jiří Ovčáček naznačil, že v nejbližším období společnost doveze na český ekonomický trh svrab a neštovice a ve franšíze se chytá provozovat úspěšný start up Holá prdel, o nějž projevilo zájem i Rusko a některé země v zámoří, jmenovitě Kuba.
Experimentální přístup k ochraně před šířením nemoci covid-19 zaujaly úřady Turkmenistánu, které slovo koronavirus zakázaly používat. Výraz se nesmí objevit nejen na stránkách tisku a v relacích státních médií, ale ani ve zdravotnických brožurách distribuovaných ve školách či nemocnicích. Kdo zakázané slovo použije na veřejnosti, může být zatčen, uvedla organizace Reportéři bez hranic (RSF) s odvoláním na turkmenská nezávislá média. Zpětnému zrcátku se podařilo zjistit i tolik oblíbenou českou stopu. Ta vede na Pražský hrad a kliniku v Lánech, kde byla před časem v léčbě cukrovky poprvé na světě úspěšně aplikována léčebná metoda HDDH (čti Ejčdýdýejč) – Hned di do hajzlu, podle metodiky Ing. Miloše Zemana, EPC (emeritního profesora na cokoliv). O postup se v současné době zajímá MPSV, stejně jako MMR. Podle úniků odposlechů z těchto ústavů se uvažuje o zákazu slov čáp, hnízdo, korupce, střet (pro jistotu i skřet), zájem, agent, fízl. Nová vyhláška by měla vyřešit řadu tzv. pseudokauz. Ještě dál došli ekonomičtí experti ČSSD, kteří predikují, že by tímto způsobem šla odstranit ve světě i chudoba.
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
