Vladimír Mertlík: Konec poseroutky aneb Opravdu si někdo myslí, že zdravotnictví řídil ministr?
Zpětné zrcátko s povděkem kvituje činnost naší moudré a prosíravé vlády, která ani po jarní ofenzívě – v níž naše malá zemička vedená Velkým kormidelníkem, dosáhla řady oslnivých vítězství na frontě boje s koronavirem – nepolevuje v úsilí. I nadále vládní brífinky svou optimistickou dikcí a obsahem – bez ohledu na realitu – stále víc připomínají hlášení Vůdcova Hlavního stanu a generálního štábu wehrmachtu po bitvě u Stalingradu, přinášejíce statistiky „o úspěších našich zbraní a následném ústupu do předem připravených pozic“.
V boji za zdravou Evropu jsou nová vládní plošná opatření pro boj s koronavirem přehledná, systematická a v horizontu 24 hodin zůstávají trvalá. Ve snaze zabránit nekontrolovanému šíření koronaviru v populaci preventivně rozšiřuje ministerstvo zdravotnictví soubor mimořádných preventivních opatření den co den. Roušky jsou od dnešního dne možná trochu povinné i ve třídách při vyučování, ale jen pro žáky a studenty s průměrným prospěchem lepším 2,5 neboť státu záleží v první řadě na vzdělaných mladých lidech. Roušky proto nejsou povinné ani pro žáky ze sociálně slabých a nepřizpůsobivých rodin, protože, kdo má tu holotu živit. Nepovinné jsou roušky také pro učitele matematiky, které s ohledem na rušení tohoto zbytečného předmětu u maturit stejně v budoucnosti nikdo potřebovat nebude.
Prognózy expertů ČSSD, ANO a KSČM na vzdělávání považují matematiku pro budoucnost za zcela zbytečnou zátěž, protože na několik desítek let dopředu to příštím generacím už spočítala Alena Schillerová, zatím přesto působící jako hráz proti snahám kolegyně Jany Hýřivé. Mezitím počty nemocných koronavirem rostou stejně, jako daňová zátěž občanů, domnívajících se, že zlaťáky, které rozhazuje rytíř na bílém oři, s brýlemi zavěšenými proklatě nízko u nosu, jsou jeho vlastní.
To vše zaniká v kraválu hádek o tom:
· zda je či není debilní zákaz pořádání hromadných vnitřních akcí, kde stojí více než 10 lidí a výjimku tvoří sedící na bobku. Zda na akci, kde se sedí, musí být vstupenky prodávány jen na konkrétní místo a zda je za takové místo považován i prostor, kam mohou případně upadnout ti, kteří jsou už ve 24:00 hodin tak na kaši, že nemohou stát.
· Zda platí povinnost, že povinnost neplatí pro výstavy či trhy a zda v platnosti zůstává i to, že nikdo neví, co je v platnosti.
· Zda je pravdivá zpráva, že je ve vnitřních prostorách restaurací, barů a klubů k dispozici nová verze aplikace eRouška, nabízená ke stažení pod názvem eKalhotky, když premiér vyzývá obyvatelstvo, aby nestahovalo kalhoty, že brod je ještě daleko?
Nové povinnosti a výjimky v nošení roušek přinesly i řadu otazníků. Zástupci médií se obrátili na ministerstvo zdravotnictví také s dotazem, zda výjimka (cit.) „pro zaměstnance a děti v zařízeních pro osoby vyžadující okamžitou pomoc“, se vztahuje i na Pražský hrad, kde je takových osob většina.
Stejně častý je také dotaz, jak vnímat výjimku pro „osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu“ (cit.) a zda v tomto případě nejde jen o snahu poslanců usnadnit si život.
P.S.: Kancléř Vratislav Mynář v rámci boje s čínským koronavirem zastrčil servilně hlavu do čínské řiti na základě doporučení vládního experta na bacily, plukovníka Prymuly, o nutném promořování. Když se kancléř po promořování vynořil, stačil ujistit čínského velvyslance v Česku, že prezident Miloš Zeman už nebude zvát šéfa Senátu Miloše Vystrčila na jednání nejvyšších ústavních činitelů jako trest za jeho návštěvu Tchaj-wanu. Tímto prezidentským dekretem je předseda Senátu odsouzen již nikdy nespatřit prezidenta v pyžamu.
Když prodejce vstupenek odvolává ministra
Zpětné zrcátko také minulý týden zachytilo další z výzev ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi na jeho okamžité odstoupení. V týdnu tak učinila ODS na svém brífinku k neschopnosti vlády a své neschopnosti vládu porazit, ve čtvrtek pak velký prodejce vstupenek na kulturní a sportovní události, společnost Ticketstream.
„Co mě k tomu vedlo? Frustrace! Už opravdu nemůžeme a vypadá to, že si z nás ze všech vláda dělá srandu. Tak jsme si ji udělali také,“ řekl šéf a majitel společnosti, Viktor Mastník. Což o to, jeho návrh nepostrádal vtip ani nadsázku, zatímco z výzvy ODS byla cítit jen opoziční křeč. Ticketstream by také svou část výzvy nepochybně úspěšně realizoval i v O2 Aréně, ale kým by chtěla ODS nahradit Adama Vojtěcha, zůstává záhadou. Tak či onak má věc háček, společný všem výzvám tohoto obsahu. „Štěkají na nepravý strom“, a proto „psi štěkají, ale karavana jde dál“. Zpětné zrcátko se totiž domnívá – má-li zůstat u přísloví a rčení – že „pes je zakopán jinde“.
Je-li Adamu Vojtěchovi co vyčítat, pak snad jeho nekonfliktnost a slušné vychování, hraničící se zbabělostí či poseroutkovstvím, možná se skrytou chamtivostí na držení funkce a platu. To vše je možné, těžko zvonkajšku soudit. Lze se tedy pošklebovat jen tomu, co si nechal líbit od šéfa. Ale co si vlastně nechal líbit?! Jen to, co všichni ostatní u korýtka.
Z boje o životy občanů, jak popisuje situaci vláda – a o jejich spásu, jak věc popisuje premiér – se stal pouze boj o jejich hlasy. Zpětné zrcátko nehoruje pro zrušení všech restrikcí, i když je jimi zpruzeno a považuje je za účelové, jak uvedlo v minulém ohlédnutí. Pouze chce, aby restrikce nařizoval a řídil člověk, který dané problematice rozumí, nikoliv člověk, který se domnívá, že rozumí všemu! Pokud má válku s virem řídit místo lékaře mlékař, pak nechť se obklopí odborníky a nikdo jiný do toho nekdáká. Lze chápat, že ministr vnitra Hamáček ví, jak chytit zloděje, odhalit masturbujícího úchyla v baloňáku, uchopit hadici, čistě intonovat při volání „Hoří!“ či olizovat známku jen na zadní straně a ne na ksichtě, který na něj ze známky zírá. Lze věřit i tomu, že si po oblečení červené mikiny troufne balit mladší holky, řídit dopravu, ale ještě ho to nedeleguje k řízení virů. Pravda, možná by se ministerstva zdravotnictví mohl chopit velkoministr (podle vzoru velkouzenář) Havlíček, maminka Zpětného zrcátka také dokázala plést svetr, číst a dívat se na televizi zároveň. Pověřit velením galaktického chaotika Andreje Babiše bohužel už nelze, protože se dávno pověřil sám.
A tady je jádro pudla – v nastavení jeho touhy role (horského) vůdce i během procházky Polabskou nížinou. V jeho tvrzení, že komunikuje s hvězdami o jejich drahách jako Rudolf II., ačkoliv má na mysli hvězdy volebních průzkumů. Ale není to jen rozhodující vliv tohoto charismatického Edwarda Kellyho na dvoře nahého krále Lávry, kde si rádci Iks a Ypsilon prozpěvují vesele:
„Kujme pikle, kujme pikle,
obvyklé i neobvyklé.
Kujme pikle, pikle kujme,
snad se pikle s piklí ujme.
Kujme pikle, kujme pikle,
správná pikle lidi zvykle.
Kujme pikle, pikle kujme,
spekulujme, intrikujme.“
Chaos úspěšně vyvolává ve veřejném prostoru sbor alchymistů – imunologů, kterým je – mimo z jedné ruky odborníků – pomalu každý, kdo má pod zády díru dovnitř. Zásadním nedostatkem v cirkuse Kotzourkoff je absence toho, kdo má a kdo ponese na konci Zodpovědnost. Myslíte, že to bude Tulák po hvězdách z pozice premiéra nebo Červená mikina jako předseda Ústředního rýžového výboru vlády?
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík.
