Jeden panchart za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet
Je to pouhých sedm dní od 21. února 2022 co se Zpětné zrcátko ohlédlo za psychickým ztopořením se Miloše Zemana, gubernátora České oblastní správy Ruské federace. Vzhledem k událostem, které následovaly, stojí zmíněné ohlédnutí Zpětného zrcátka připomenout citací.
„Není snad zázrakem, stejným jako zmrtvýchvstání Lazara z Betánie, Ježíšova přítele i zmrtvýchvstání Miloše Zemana z Nového Veselí, přítele Putinova a Si Ťi Pchingova? Podle evangelia svatého Ovčáčka i Zeman onemocněl a zemřel. Když se však čtyři dny po smrti dostavil k jeho lůžku Blahoslavený Vratislav, zázračně vzkřísil ho z mrtvých. V Ovčáčkově evangeliu představuje vzkříšení Zemana vrcholný bod Mynářova pozemského působení těsně před jeho zatčením, když říká: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.“ (konec cit.)
Ihned po svém vzkříšení, povstavše z lůžka jak pták Fénix z popela, zapsal se Miloš Zeman do světových dějin jako vojevůdce. Stalo se tak minulý čtvrtek, poté, co mu prý byla doručena zpráva CIA, týkající se možné ruské invaze na Ukrajinu.
„Útok měl začít za pět dní. Nu, jak vidíte, nestalo se! To, že válka nevypukla ve středu, je jen další informační blamáž CIA. Já se CIA neptám, jaké má informační zdroje. Jen pochybuji o kvalitě těchto zdrojů,“ nešetřila kritikou hlava gubernie. Vyjádření, odhalující slabiny zprávy CIA, potvrdil i ředitele BIS Koudelku zastupující expert na kontrašpionáž a stavbu lyžařských vleků, Vratislav Mynář. Podle informací Pražského hradu si ředitel CIA, William Joseph Burns, v reakci na uvedenou kritiku nafackoval před zrcadlem. (konec legrace)
Záhadou zůstává, kde Zeman informace o blamáži CIA získal. Rudolf Jindrák, vedoucí zahraničního odboru KPR odbyl otázku Zpětného zrcátka tím, že „jde o slovíčkaření“: „Mnou vedený odbor připravuje pro prezidenta podklady, cílené především na faktickou, věcnou stránku, nikoli na jeho interpretaci. Vyjádření pana prezidenta v dotyčném rozhovoru reagovala na informace o konkrétním termínu („blamáž“) plnoformátové, širokospektrální vojenské invaze na území kontrolované Kyjevem („válka“). Nic z toho se dosud nestalo, řečeno právnickým termínem „skutková podstata“ se nezměnila i po vstupu ruských vojsk do Donbasu.“
Jak se změnila „skutková podstata“ po dobytí Kyjeva a dalších ukrajinských měst ruskou armádou, se nepodařilo zjistit. Podle Jindráka má prezident i své vlastní zdroje, ale ty nebyly zveřejněny. Je však pravděpodobné, že byly donedávna vyzvedávány v mrtvé schránce muničního skladu Vrbětice.
Neuplynul ani týden od odhalení blamáže čučkařů CIA a vrchní velitel české armády Miloš Chrabrý po útoku Ruska na Ukrajinu, který je největším válečným zločinem od konce 2. světové války, bije na poplach.
„Nesmíme se chovat zbaběle, musíme být stateční a reagovat tvrdě proti ruskému agresorovi,“ burcuje včerejší vrchní velitel ruských švábů u nás v projevu k národu – zřejmě už českému – v odsouzení ruské agrese a nelítostně pokračuje: „Je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány, a mám tím na mysli především vyřazení Ruské federace z platebního styku SWIFT. Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale také konkrétními opatřeními!“
Ano, šílence je třeba izolovat, Zpětné zrcátko zastává tento názor už dávno, jen je třeba, aby nám Miloš Zeman prozradil, jaké místo si vybral. Nebo snad po letech vláčení této země politickým hnojem a fekáliemi mají být slova: „Přiznávám, mýlil jsem se…!“ vše, čeho se dočkáme? V časech, kdy slovo čest nebylo jen součástí komoušského pozdravu, ale kontinuálním pojmem s výrazy svědomí a charakter, by se musel po projevu takto znemožněného vrchního velitele ozvat za zavřenými dveřmi jeho pracovny výstřel a pád těla, tlumený kobercem. Měl snad 5. května 1945 na korbě náklaďáku v Chotkově ulici Emanuel Moravec místo prostřelení si hlavy volat: „Přiznávám, mýlil jsem se…?“
Zvláštní kapitolou je jiný výtečník, Václav Klaus, který nedokázal politický coming out provést ani v této chvíli, stejně jako u jiných věcí. V prvním vyjádření k agresi na Ukrajině politoval především sebe a jemu podobné existence: „Rozhodnutí ruského prezidenta Putina je i poškozením těch z nás, kteří jsme se po léta snažili vysvětlovat komplikovanost vnitřní ukrajinské (ale i ruské) politické, ekonomické a národnostní situace i nelehkých historických kontextů. Kteří jsme nepodléhali povrchnímu a snadnému přístupu nahlížet na tamní vývoj prizmatem československých zkušeností s komunistickým Sovětským svazem z roku 1968,“ napsal v reakci na uznání Doněcké a Luhanské lihové republiky, které otevřelo cestu k agresi. Podle Klause jsou na vině „všechny strany konfliktu“ a uznání separatistů bylo jen reakcí Ruska na to, že s ním Západ nechtěl jednat: „Dokazuje to totální frustraci Ruska, že s ním Západ nemluví a vnímá jej jako podřadný postkomunistický stát,“ řekl Klaus. „Chci ale protestovat proti slovu invaze. Není to invaze. Je to podivná invaze bez oběti a výstřelu,“ řekl Klaus. Čtyřicet minut na to začalo Rusko frontální útok. Těžko uvěřitelné vyjádření k tomu vydal Institut Václava Klause až pozdě odpoledne a v něm mj. konstatoval, že: „Radikální zvrat…nás nejen překvapil, ale i šokoval. Napadení suverénní země je…třeba odsoudit. Očekávali jsme rozumné chování Ruska, bohužel k němu nedošlo. Je nám smutno…při násilném proniknutí ruské armády na ukrajinské území. Cítíme lítost nad tím, že nebyly využity všechny možnosti mírového řešení sporu, jehož je Ukrajina do značné míry jen tragickou obětí.
Stejně jako z Ruska nikdo nesejme jeho obrovský díl odpovědnosti za probíhající krveprolití, bude část odpovědnosti ležet i na každém, kdo mohl a snad ještě může přispět k… zastavení vojenských akcí.“
Zeman před zahájením války, za níž by se nemusel stydět Adolf Hitler, také odhalil, že okolnosti jeho hospitalizace a úvahy o převodu pravomocí hlavy státu na předsedu Sněmovny a vlády – podle čl. 66 Ústavy – byly se strany koalice „jistým pokusem o puč“. Poté, co odsoudil ruskou agresi, se ale zdá, že vítr fouká z jiné strany. Exposlanec a Zemanův expřítel Jiří Vyvadil se do něj za to zostra pustil s tím, že se Zeman na konci mandátu zcela ztrapnil, a že „je skvělé, že už brzy vypadne“. Neodpustil si ani poznámku, že „chce vidět, jak by z pojízdného křesla Zeman trestal Putina těmi nejostřejšími sankcemi“. Zřejmě se inspiroval jednou z reakcí na Zemanův projev na ruských webech, kde byl Putinův nedávný přítel Zeman označen za „zfetovaného mrzáka“. To se nám ta proletářská jednota, soudruzi, kurva, nějak drolí!
Následně oznámil založení hnutí Přátelé Vladimira Putina v ČR resp. jeho tříčlenného přípravného výboru, jehož zmocněncem se prohlásil, s tím, že ještě shání další dva zájemce…(!) Urááá!
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
