Vladimír Mertlík: Chcimíři a vlastenci aneb Nevzdělaní primitivové, nebo vzdělané kolaborantské svině?
Vesmírně vzdálené události zároveň bližší si víc, než se zdá, přivedly Zpětné zrcátko k zamyšlení nad jejich dopady. Poslední skaut, patřící k oblíbencům Zpětného zrcátka, uvedl na svém profilu sítě X zlomek videa proruských kolaborantů v masce Chcimírů – Petra Štěpánka, Zuzany Majerové a Miroslava Ševčíka – pro Našelidi.
„Pokavaď nás straší Ruskem, tak co nám sem ten Putin přijde udělat?“ klade si ve videu Petr Štěpánek řečnickou otázku, aby si vzápětí jinou řečnickou otázkou odpověděl: „…Bude nám sem prodávat ten levný plyn?“ Reakcí je chápavý smích obou zbývajících účinkujících.
„Nejen to!“ zní odpověď ve formátu základních informací z historie Československa: Dá nám daleko víc jako jeho vzor Stalin i později nastoupivší další hromadní vrazi, kteří od nás draze vykoupili veškeré surovinové zásoby uranu, které mohly tuto zemi udělat bohatou stejně jako jsou arabské emiráty. Za profit z tohoto byznysu, který ze Sovětského svazu udělal globální supervelmoc, nám zaplatil tím, že nám zdarma pronajal personál, zkušenosti a služby svých bezpečnostních poradců, díky nimž jsme se naučili odborně mučit, věšet či lidsky ničit domácí hospodářskou a ekonomickou elitu i příslušníky protinacistického odboje. Poradil, jak obehnat celou zemi ostnatým drátem s kulometnými hnízdy namířenými dovnitř země a jak postřílet stovky těch, kteří chtěli jet na výlet. Během jedné noci bez ohledu na oběti sovětského lidu porazil kontrarevoluci, odpustil nám naši zradu a umožnil být s ním i dál na věčné časy.
Byl to Makarenkův výchovný systém kolektivní výchovy dětí se špatným sociálním původem, který je zbavil špatného vlivu rodičů a naučil je žít jako Timur a jeho parta; Marusja, odvážná školačka; Čuk a Gek či Pavlík Morozov, který v zájmu pokroku neváhal udat vlastní rodiče k popravě. Nezištně nám byly dány k následování i pracovní a tvůrčí metody Stachanovců, Mičurinců, Lysenků. Díky nim jsme dokázali ekonomiku země dovést až k hranici socialismu, v němž se stály fronty na věci nejen základní, ale i „velké“ potřeby a ženy v prodejně „Maso – Uzeniny“ v pražských Malešicích se fyzicky servaly o šišku šunkového salámu...“
Nač však pokračovat! Všichni tři výše uvedení všechno výše uvedené dobře vědí. Neumí-li základními znalostmi z historie vlastní země Petr Štěpánek na své otázky odpovědět či to předstírá a dalším dvěma je to k smíchu, pak je pro ně škoda i hněvu, natož diskuze. Zaslouží si jen pohrdání!
„Takoví lidé jsou buď nevzdělaní primitivové, nebo vzdělané kolaborantské svině!“ (Nehodící se škrtněte.)
Je jen smutné, že s nimi není naloženo odpovídajícím způsobem, což platí i pro členy jejich fanklubů. Pokud ale mají po jednomandátovém vítězství v eurovolbách pocit, že jim narostla křídla, mýlí se! Krysa zůstane krysou, krysa nelétá!
Pro mnohem později narozené, kteří by snad měli krutý sarkasmus Zpětného zrcátka za nadsazený, přidejme průřez mírovými návrhy Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině:
- Bezpodmínečnou podmínkou k zastavení bojů a jednání o míru je stažení ukrajinské armády nejen z Donbasu a Luhanska, okupovaných Ruskem, ale i z Chersonské a Záporožské oblasti, jež jsou dosud pod plnou kontrolou Ukrajiny
- Ukrajina musí odevzdat všechna tato území Rusku.
- Připojení uvedených oblastí jako součásti Ruska nesmí nikdo zpochybňovat.
- Ukrajina musí zůstat bezjadernou, neutrální a nezúčastněnou zemí.
- Musí se vzdát plánu na členství v NATO a EU.
- Musí proběhnout její demilitarizace a denacifikace (sic!).
- Rusko nebude nikdy jednat s delegací současné ukrajinské vlády.
- Musí být zrušeny všechny mezinárodní sankce proti Rusku.
- Dohody o mírovém urovnání musí být stvrzeny mezinárodními dohodami.
- Pokud Západ návrhy nepřijme, příští podmínky budou znít jinak.
Závěrem: „Výzvy k uštědření strategické porážky Rusku disponujícímu největším jaderným arzenálem ukazují extrémní nezodpovědnost západních politiků. Dostali jsme se nepřijatelně blízko bodu, z něhož není návratu,“ varoval Putinův mluvčího Dmitrij Peskov.
„Jestli chcete zachránit mír, posuďte návrhy Vladimira Putina. Prezident Ruska řekl všechno a ukázal cestu k míru. Nevidí to a nechápou jen ti, kdo mír nechtějí,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.
Komentář netřeba!
Občas používá Zpětné zrcátko rčení, že: „Nic na světě se nemění, jen kostýmy a kulisy!“ Důkazem pravdivosti jsou i události posledních let. Největší konflikt moderní lidské civilizace 2. světová válka, rozpoutaná Třetí říší a Sovětským svazem, trvala šest let. Válka o Ukrajinu a zachování svobody dřívějších ruských gubernií včetně Česka, rozpoutaná Ruskem, trvá déle než deset let a její konec je v nedohlednu. Dávno není bojem dvou největších armád Evropy, ale stále složitěji maskovaným konfliktem obrany euroatlantické civilizace proti primitivnímu režimu s geny středověké touhy po expanzi. Stupňující se intenzita konfliktu strhává i dosud nezúčastněné země do víru událostí a nutí je zaujmout jasný postoj na jedné či druhé straně. Totéž platí pro vnitřní rozdělení občanské společnosti zemí, jichž se ruská agrese na Ukrajině týká.
Ochrana ruských občanů v Moldávii a faktická okupace Podněstří 1991, dtto v Gruzii, řešeno okupací Jižní Osetie a Abcházie 2008, dtto na ukrajinském Krymu, řešeno okupací 2014, dtto v případě Donbasu a Luhanska 2022 i stejné aktuální argumenty a záměry v oblasti Chersonu a Záporoží.
Jak v bleděmodrém se jeví Hitlerovo obsazení Sárska 1935, remilitarizace Porýní 1936, anšlus Rakouska, obsazení Sudet 1938 a vznik Protektorátu Čechy a Morava. Dál už jde o spolupráci Třetí říše se Sovětským svazem. Dělení Polska na Generální gouvernement pod německou správou, zatímco druhá polovina Polska mizí v útrobách Sovětského svazu 1939, stejně jako Estonsko, Litva a Lotyšsko 1940.
Fakt, že jsme na prahu 3. světové války, je bezesporný. Nebýt odstrašující síly NATO a hrozby možného použití nukleárních zbraní, byli bychom už dokonce v její horké fázi. O tom nás Rusko nenechává pochybovat každým svým dalším krokem. Může se nám to nelíbit, ale pokud místo tvrdšího postoje euroatlantické aliance budeme jen s kompromisy ustupovat, bude to tak to jediné, co se s tím dá dělat.
Rusko Západu nikdy neodpustilo ztrátu toho, co považovalo za prestiž, ačkoliv to byl jen strach z nevypočitatelného zvířete. Nepřipouští si ani na vteřinu, že zhroucení nastalo jeho vlastní neschopností existovat v závodě s demokracií. Ne zbytečně tehdy koloval vtip: Proč je kapitalismus nad propastí? Aby na nás lépe viděl!
Řadou pokusů se Rusko pokouší o návrat do pozice globální supervelmoci, ale měl by mu někdo říct, že „ten vlak už dávno jel“. Přepadení Ukrajiny, tak jako předešlé agrese jsou jen varianty ruského tradičního vlhkého snu o ovládnutí celého euroasijského kontinentu. O tom ale až příště!
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
