Vladimír Mertlík: Volby ve zpětném zrcátku času… Kašlete na sliby před volbami, ohlédněte se na ty minulé
Ve chvíli, kdy Zpětné zrcátko píše tyto řádky, zbývá do momentu, kdy u nás bude zase ráj, pouhých 24 hodin. Aspoň pro ty, kteří nemajíce všech pět pohromadě a berou ty žvásty na billboardech vážně. Nějak tak si představuje nejbližší a nekonečně trvající budoucnost 33,4 % voličů hnutí ANO, kdy se mají lemplové i pilní stejně, zatímco těch, kteří by chtěli tuto spravedlivou podobu společnosti rozvrátit vlastní pílí, prací, schopnostmi a odpovědností za své životy, bylo podle předvolebních průzkumů STEM ze 16. září 2024 35,1 %.
Přisáti na státních penězovodech věří voliči ANO, stejně jako jejich guru že se konečně naplní heslo ‚proletáři všech zemí, spojte se‘ a Rudá záře nad Kladnem se přelije i do jiných měst a obcí. Tam, kam padl paprsek věčného dobra, šířený slovem i písmem týmem Sagrada familia (Svatá rodina) otce Andyho, dcery Ály a ducha svatého Káji, vyjdou našilidé do ulic a náměstí, volajíce bez ohledu na víru a politickou příslušnost hosana (náboženský prosebný i oslavný výkřik: pomoz, vysvoboď, sláva) a No pasarán (heslo levice ve španělské občanské válce).
Bude zrušena kriminalita a pravda konečně zvítězí nad pivem a rumem. Lidé budou ohrožováni hejny pečených holubů z podniku Vodňanské kuře & holub, kteří budou nalétat do huby i těm, kteří ji budou mít plnou koláče bez práce. Vítězné hnutí ANO vytvoří z každého kraje země zákonem roh hojnosti, z nějž se budou na voliče hnutí ANO snášet bez ustání zemědělské produkty a zlaté mince v míře takové, že zastaví provoz MHD i v těch městech a obcích, kde není zavedena. (Výraz roh hojnosti pochází z řecké mytologie. Podle pověsti malého Dia, jehož otec Kronos své děti polykal, matka ukryla na Krétě, kde jej nymfy krmily medem a koza Amaltheia jej živila mlékem. Malý Zeus měl velkou sílu a při hře s kozou Amaltheiou jí ulomil roh. Roh získal zázračnou moc stále se plnit hojností jídla, stejně jako Amaltheia dávala Diovi hojnost mléka. Po její smrti ho dostala bohyně štěstí a blahobytu Tyché.)
Snadnost dosažení blahobytu, kterou voliči hnutí ANO s jistotou očekávají, tak bude dalším důkazem neschopnosti vlády Petra Fialy, již způsob cesty k trvalému štěstí pomocí výše zmíněných instrumentů ani nenapadl. Její neúspěšné pokusy dosáhnout sociálního smíru a údajně stejné prosperity tím, že hladovějící, vyčerpané našelidi jen nutila k vyšším výkonům, zvyšování kvalifikace je pouhou kopií brutální politiky válečného štváče Winstona Churchilla. Ten kdysi rádoby vtipně zodpověděl dotaz novináře na rozdíl mezi britskými konzervatisty a labouristy údajně takto: „Obě strany mají stejný cíl, aby všichni lidé v naší společnosti byli stejně bohatí. Rozdíl je v tom, že my chceme chudší jejich prací, pílí a odpovědností dovést k vyšší prosperitě. Cesta labouristů k tomu, jak tvořit společnost stejně bohatých je jiná. Chtějí bohatým sebrat všechny výdobytky jejich práce, která dává práci i jiným, a toto bohatství rozdělit chudým, aniž by k tomuto zisku nějak přispěli.“
A jaké byly volby v letech minulých? Zpětné zrcátko s cílem odpovědět na tuto otázku zapátralo v archivu svých ohlédnutí a zde jsou výsledky, které nevzala voda, ale čas.
Společně proti dírám na silnici, tvrdili tehdy na jednom billboardu ve Středočeském kraji dva socani. Kde se ty díry vzaly? Kdo měl silnice na starosti? Kačer Donald? Ne, ne, titíž, kteří je měli na starosti do té doby. Peníze na silniční díry skončily v bezedné díře zdravotnictví. Vy jste zapomněli, jak David Rath, starostlivý ochránce bídných, peníze na opravy silnic prostě vzal a rozdal je v rámci volební kampaně těm, kteří prý chudáci neměli 30 kaček na příplatek pro zdravotnictví? Že pak sám vzápětí ukradl s kumpány desítky milionů, určených pro rozvoj nemocnic kraje, kde vládl, je jiný příběh.
V Jihomoravském kraji se tehdy s usvědčeným lhářem lhářů v případě Lánského puče, socanem Michalem Haškem, jinak autorem AI (umělé inteligence) formou vytvoření fiktivní mluvčí, za níž kasíroval prachy, spojil jiný podařený ptáček, socan a „budoucí prezident, když jinak nedáte“ (cit.) Zdeněk Škromach. Ten z dětského gumového bazénku tvrdil, že jeho volba bude důkazem vzestupu politické scény země. Tak z gumového člunu opilce do gumového bazénku pupkáče? Inu, jsme vlastenci! K čemu moře, k čemu svět. Přitom i ta jejich „česká ryba na grilu“, kterou zkasírovali, byla vylhaná. Čech a rybu?! Leda by byla z bůčku! I slogan „Co si spolu upečeme, to si sami sníme!“ byl pouhá lež. Vždy za jejich vlád platil pro voliče slogan: „Co vy si spolu upečete, nakonec vždycky vyžereme my.“ Pokud ale byste lánského pučistu hledali dnes, mezi socany ho nenajdete. V roce 2024 se vrátil do aktivní politiky jako člen a krajský předseda strany PRO Jindřicha Rajchla. Inu, dříve socan, dnes flastenec. Zvláštností minulých voleb býval klíč k výběru kandidátů, který se dal nazvat hon na slavné ksichty. Dnes to tak lehko nejde, opravdu slavné lívance jsou ostražitější, ale stejně si politici stále myslí, že volby jsou jako TV show Tvoje tvář má známý hlas či Výměna manželek. Každopádně si nepřipouští, že voliči jsou menší debilové, než se sekretariáty stran domnívají.
Kultura země se prý pozná nejen dle uměleckých děl, ale i stavu veřejných záchodků. V tom jsme bez ironie učinili mílové kroky. Jen si vybavte stav veřejných záchodků za komoušů, kdy i pouhý vstup vyžadoval odvahu akčního hrdiny, o použití WC ani nemluvě. Dnešní stav ani zákaz krádeží toaletního papíru nikdo nenařídil. My sami jsme se rozhodli. Rčení „Nejde-li o život, jde o hovno“ již neplatí, protože i když jde o hovno, jde o život. O život v našich domovech, na silnicích k nim i na hajzlících. Však to znáte: „Sliby se slibují, blázni se radují.“ Vše je věcí volby, nikdo vám neporadí, sami musíte. Nejde o hovno, ale o to, aby řádné cesty vedly ke krásným domovům, a ne do hajzlu. Kašlete na sliby před příštími volbami, ohlédněte se, jak skončily minulé.
Skončil čas setkání s občany, brífinků a tiskových vyjádření, karnevalů vší marnosti. Na čas bude pokoj. Od půlky října se levice i pravice budou dojímat nad jesličkami a kňourat koledy v obchodních centrech nad slevami. Komouši vymění Internacionálu za Ježíšku, panáčku a spolu se socany a kryptokomouši… Ano, budou se nám snažit ukrást zpod stromečku krásně zabalený dárek s nápisem demokracie. Necháme je?
A to je vše, co jsem dne zahlédl ve zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
