Zemanovy výjezdy fascinují svou obskurností svět. Komouši si znovuotevřeli svou svatyni vzdělávání
Výjezd české prezidentské delegace je roven spektáklu podivné kočovné společnosti. Proto rezonuje světovou veřejností rozhodnutí, že New York bude i letos návštěvy Miloše Zemana ušetřen. Škoda! Státníci si mohli vyslechnout již počtvrté stejnou řeč a jeho celou, málokdy vídanou show. Právě v jeho mimice je kouzlo, kterým poráží své konkurenty na poli zábavy hrubšího zrna Sachu Barona Cohena a Jima Carreyho. Zemanovo okouzlující koulení očima, nečekaná zvrácení hlavy, nekoordinované kývání těla nebo válení se po řečnickém pultu – to jsou hity internetu. Nesrozumitelná artikulace, která vrcholí často vypouštěním slov, která dotyčný snad ani vypouštět nechtěl. Často se dokonce zdá, že nechtěně vypouštěná nejsou jen jeho slova.
Zemanova neúčast na Valném zasedání OSN je velká škoda i pro anglisty, kteří se těší na Zemanovy projevy, z nichž hltají každé jeho nové anglické slovo a pečlivě je zapisují. Projev v Evropském parlamentu, přednesený podle Zemana prý v angličtině, vyvolal v sále šok. Na rozdíl od státníků, kteří se dočkali standing ovation na otevřené scéně, zůstali poslanci po jeho projevu sedět na zadku s otevřenou hubou. Není divu, že se projev dočkal řady zhudebnění a obsadil první příčky světových hitparád.
Svou jedinečnost prokázal Miloš Zeman světové veřejnosti nedávno v Polsku na připomínce výročí zahájení II. světové války. Show otevřel prezident osvědčeným skečem Už vedou medvěda, v němž s ním vystupují i další dva umělci. Dříve tato role patřila členům ochranky, aktuálně se víc osvědčují zdravotní bratři a vodiči loutek. Škoda, že kamery nesměly zabírat jeho příchod ke zvonu, kde byl jediným, komu se napoprvé zazvonit nepodařilo. Po druhém úspěšném pokusu ale Zemana museli od zvonu tahat, neboť chtěl zvonit pořád a stále volal: „Bim bam, bim bam!“ To jej natolik vyčerpalo, že hlasitým chrápáním, zhroucený v křesle s podepřenou hlavou během úvodního projevu polského prezidenta dal Miloš Zeman jasně najevo, že ho ty kecy nezajímají. Fotografie tribuny ukazuje světové státníky hledící v úžasu místo na řečnickou tribunu s polským prezidentem na našeho představitele. Diskutovanou zajímavostí bylo, že prezident Miloš Zeman seděl vlevo dole! Zpětné zrcátko by tam spíš očekávalo Ferdinanda Peroutku…
Pane prezidente, právě jste se pochcal
Kladenský Deník zveřejnil fotografii ze Zemanovy návštěvy Masarykovy vatry v Lánech. O pár hodin později byla fotografie – spolu s článkem – stažena, bohužel včas nebyly zřejmě staženy prezidentovy kalhoty, když to na něj přišlo. Snímek se ale přes pokus ho zlikvidovat dostal na sociální sítě a už udělal svoji práci. Těžko by mohl někdo z pánů nepřiznat za život aspoň případ působení III. Kirhoffova zákona, který říká: Ať klepeš, jak klepeš, poslední kapka jde stejně do kalhot! Na dotaz směřovaný Pražskému hradu, zda byl Miloš Zeman na slavnosti „naostro“, nedostalo Zpětné zrcátko odpověď. Mokrý flek na poklopci a obou stehnech kaťat Zemana dokazoval, že není důsledkem působení III. Kirhoffova zákona, ale že se pan prezident zkrátka pochcal jako Alík. Horší je, že podle spokojeného výrazu, s nímž si vykračoval dál, zůstává otázkou, zda o tom vůbec věděl. Znáte to – nejdřív hřeje, potom studí a fotka zřejmě vznikla v první fázi!
Za svůj tělesný stav si může Miloš Zeman sám. Je jeho věcí, pokud chlastá, když neumí ani pít, ač tvrdí opak. Protože uchlastávat se Becherovkou může jen hloupý teenager začátečník nebo alkoholik, který vypije i Pitralon. Jsou-li Pražským hradem (námi) placeni lidé, kteří Zemana oblékají, vodí, nosí a tlačí, snad se najde ještě jeden plat pro osobu, která bude nosit suché pleny, slipy nebo trencle a nepotřísněné kalhoty. Neměl by být problém říci: „Pane prezidente, trochu vám zkazím vaši skvělou náladu. Právě jste se pochcal! Přestaňte trousit moudra, jdeme se přebalit – tedy vy!“ Je to v zájmu Miloše Zemana, aby neměl opruzený rozkrok, ale především v zájmu obyvatel této země, pokud jsou příčetní. Skutečnost, že ze sebe dělá lidskou trosku, je věcí Miloše Zemana. Co však není jeho věcí, je to, chová-li se veřejně jako buran a idiot. Za to by se měl stydět! Prezident je ale i reprezentantem národa, jemuž vládne. Pokud chce Miloš Zeman svým chováním dát najevo, že takový je český národ, pak se v tomto smyslu chová správně a stydět bychom se měli my! Ne za jeho chování, ale za svou volbu!
Vokovická Sorbonna je zpět
Minule Zpětné zrcátko pohlédlo na neomalené stoupající požadavky učitelů, navíc v zásadním rozporu se znalostmi českého žactva a studentstva. Je tu ale důkaz o zcela zásadním přístupu k výchově nadějí naší budoucnosti. Skromnost, s níž byl dosud utajován, je geneticky úměrná charakterovým vlastnostem českých komoušů, kteří jsou vůdci této vlny pokroku. Koneckonců je notoricky známé, že to byli komouši, kdo vždy přinášel světlo vědění i do poslední vísky. Hlavní pochodní byla Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa přezdívaná Vokovická Sorbonna. Ústav byl prý „nejvyšší stranickou politickovýchovnou a vzdělávací institucí pro stranické pracovníky a zabezpečuje přípravu vědeckých kádrů strany v oblasti marxismu-leninismu a společenských věd.“ Metou byl titul RSDr. – doktor sociálně-politických věd, ale prostým lidem byla zkratka RSDr. dešifrována jako: „rozhodnutím strany doktor“, „rerum srandarum doctor“ či „rodné strany doktor“.
Zelené mozky na cestě za uměním číst a psát navštěvovaly Vyšší policejní školu MV ČR. Její součástí byl v letech 1974–1990 i Pohotovostní útvar VB, jehož úkolem bylo zmydlit odpůrce komoušskému režimu – po předchozím macerování vodními děly – na jednu hromadu. Pikantní tak bylo umístění areálu v Hrdlořezích, ale i to, že IQ zdejších absolventů dala areálu lidový název Údolí dutých hlav. Tradice jsou holt tradice, a tak letos v únoru – v roce 30. výročí pádu bolševismu! – založil Vojta Mažňák Filip a jeho Bratrstvo kočičí pracky vzdělávací Institut české levice. Vláda, která ví, že jde o prospěšný projekt, dala partaji rudých zločinců a potomkům vrahů od státu – tedy od nás – na Institut nemálo peněz. Jedná se o 3 miliony ročně, z nichž polovina již byla vyplacena. Jedná se o spropitné, které soudruzi obdrželi za to, že vládě podrželi. Filip na otázku, co si soudruzi za naše prachy pořídili, odpověděl, že Institut uspořádal konferenci. Už to zní výhružně, ale navíc o ní ve straně nikdo nic neví. „Nemám informaci, že by byla,“ řekl místopředseda KSČM a člen správní rady Institutu Petr Šimůnek.
Sektářský spolek má přitom kancelář v sídle komoušů v ulici Politických vězňů. Vtip ale ještě neskončil. Měsíčně platí Institut 30 tisíc za nájem kanceláře a od září přihodí ještě 10 tisíc za pronájem knihovny, která je v budově přitom již celých 30 let. Knihovna prý musela přijmout nové pracovníky, ale ty zatím nikdo neviděl a knihovna je zavřená. Jsou snad zavřeni zevnitř? Pak ale vše vysvětlil soudruh Šimůnek tím, že nově přijatí soudruzi začínají nový pracovní poměr čerpáním dovolené. No, bodejť, to dá rozum! Přece nenastoupí na nová místa unavení a neodpočatí. Zpoza zavřených dveří Institutu české levice zní píseň Přes spáleniště a krvavé řeky, jdou hřmící pluky neochvějně dál… Na třídní nástěnce je pod obrazem J. A. Komenského jeho soudruhy modifikované heslo: Orbis pičus! Patří nám to!
A to je dnes vše, co jsem zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík.
