Pravicových extremistů v Německu přibývá. Mají představovat největší bezpečnostní riziko
Ani radikální muslimové, ani dezinformace. Německo hlavní pozornost upírá jiným směrem. Největší riziko z hlediska bezpečnosti státu totiž údajně představují takzvaní pravicoví extremisté. Ve čtvrtek to v Berlíně v rámci prezentace zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) oznámil jeho předseda Thomas Haldenwang a ministr vnitra Horst Seehofer. Mimo jiné varovali také před rostoucím rasismem, antisemitismem a radikální levicí.
Průběžný monitoring radikálů z více stran politického spektra bezpečnostními složkami odkryl znepokojující čísla. Úřady v roce 2018 počet pravicových extremistů na německém území odhadovaly kolem 24 tisíc. Jen o pouhý rok později pak tohle číslo vystoupalo přes 32 tisíc. Z toho údajně 13 tisíc jsou jedinci připravení použít násilí. S celkovými počty ovšem zahýbalo také připočtení členů odnože strany Alternativa pro Německo zvané „Křídlo“ (v originále Flügel).
Takzvaní pravicoví radikálové se dočkali ještě další nelichotivé statistiky. Průvodními prvky jejich ideologie totiž z velké části mají být rasismus a antisemitismus. „Přes 90 % antisemitských incidentů lze vysledovat k pravicovému extremismu. Není proto přehnané tvrdit, že tahle skupina představuje největší riziko státní bezpečnosti,“ vysvětloval Seehofer pro Deutsche Welle.
Zpráva jako příklady výše uvedených čísel zmiňuje dva konkrétní případy. Jedním z nich je útok na synagogu v Halle z 9. října 2019, kdy při běsnění 27letého Němce Steohana Ballieta přišli o život dva lidé. A tím druhým pak vražda Waltera Lübckeho 2. června téhož roku. Člena Křesťanskodemokratické unie (CDU) zastřelil radikál Stephan Ernst. Navzdory těmto hrůzným činům však celkový počet incidentů pravicových extremistů meziročně klesl o 15 %.
Levicoví extremisté
Propast mezi názorovými extrémy se zdá být stále hlubší. Protože stejně jak je tomu u jejich protějšků, levicových radikálů přibývá. Úřad odhaduje, že v roce 2019 jich v Německu mělo být okolo 33 a půl tisíce. Oproti roku 2018 bezpečnostní složky zaznamenaly nárůst okolo jednoho a půl tisíce, zajímavý je však pohled na jinou statistiku. Meziročně se počet trestných činů motivovaných ideologií levicových extremistů zvedl o téměř 40 %, ze 4622 na 6449. Přičemž u 900 těchto incidentů došlo k použití násilí.
Muslimští radikálové
Ačkoliv tuto demografickou skupinu ministerstvo nepovažuje za bezprostředně největší bezpečnostní hrozbu, situace se nezlepšuje. „Restrukturalizace IS z kvazistátního hráče na undregroundovou teroristickou skupinu byla zjevně dokončena,“ uvádí BfV vysvětlení, proč se stav po porážce Islámského státu nezměnil. Jako obzvláště nebezpečné pak úřad označil takzvané Salafisty, tedy v podstatě islámské fundamentalisty.
