Demonstrace proti Mezinárodnímu měnovému fondu a globalizaci v roce 2000 v Praze

Demonstrace proti Mezinárodnímu měnovému fondu a globalizaci v roce 2000 v Praze Zdroj: ČTK

Opusťte Prahu, bude se protestovat. Před 20 lety přišly při zasedání MMF pouliční bouře

Šimon Kadeřávek

Mimořádné prázdniny, doporučení opustit hlavní město či zdemolovaná pobočka McDonald ‘s. Všechny tyto věci mají společného jmenovatele, úterý 26. září 2000. Právě v tento den, se v České republice udály demonstrace proti rostoucí globalizaci světa. S odstupem času se jednalo o jeden z největších zásahu tuzemské policie.

Zatímco v roce 1989 proběhla v Československu sametová revoluce, západní svět měl jiné problémy. Sílící odpor vůči kapitalismu, ke kterému se ještě přidal boj proti nadnárodním monopolům, sociální spravedlnost či práva menšin. Oficiálně se ale protestovalo proti sílící globalizaci světa.

Začalo to v Seattlu

Zlost se obrátila proti Mezinárodnímu měnovému fondu a dalším mezinárodním společnostem. Organizace měla jednání různě po světě, například v roce 1999 zavítala do amerického Seattlu. Ve městě s ikonickým mrakodrapem Space Needle se odehrály první vážnější střety, policie však byla výborně připravená a většinu demonstrantů zpacifikovala.

O rok později měl MMF schůzovat v Praze. Svým způsobem se jednalo o poctu, protože Česko bylo první postkomunistickou zemí, kde se jednání odehrála. Václav Havel cítil také obavy, protože věděl, že do tuzemska přijede několik anarchistických skupin. Ty měly prověřit, jak jsou na tom bezpečnostní složky.

Demonstranti údajně věřili, že česká policie celou akci podcení nebo přežene. Předpokládali, že bývalý totalitní orgán jednoduše neodhadne situaci. Začátkem 23. září začali do Prahy najíždět první protestující. V inkriminovaný den jich bylo v hlavním městě na dvanáct tisíc, většina z nich nebyli čeští občané.

Grossovo varování

Na demonstrace se připravila i Praha. Tehdejší primátor Jan Kasl společně s ministrem vnitra Stanislavem Grossem poradili obyvatelům hlavního města, aby zamířili mimo metropoli. Děti dostaly mimořádné prázdniny, majitelé obchodů zpevnili výlohy. Do toho všeho mířilo do Prahy několik stovek policistů.

Konference probíhala v Kongresovém centru na Vyšehradě. Policie postavila barikády v ulicích, demonstranty ale nic z toho nezastavilo. Nejvíce byli vidět italští levicoví radikálové ze skupiny Ya Basta! Ti se vyzbrojili zápalnými lahvemi a dlažebními kostkami. První střet proběhl v ranních hodinách, ale byl úspěšně odražen. Police použila slzný plyn a vodní děla.

Okolo páté objevili protestující jednu z méně hlídaných ulic nedaleko Kongresového centra. Sešikovali se a vyrazili proti policistům, kteří neměli ani helmy. Členové bezpečnostních složek byli zasypáni vším, co demonstranti našli na ulici. Mezitím ale finišovala jednání uvnitř vyšehradské budovy a delegáti ji opustili metrem.

Smrt McDonaldu!

Rozvášněný dav se přesunul do centra Prahy, kde začal hořký konec celého dne. Hlavní střety proběhly na Václavském náměstí. Bojovníci proti globalizaci rozbili vše, co jim stálo v cestě. Mimořádnou péči věnovali McDonaldu, který obecně vnímali jako symbol zmíněné globalizace a monopolizace světa.

Za tmy už dostala police situaci pod kontrolu. Několikasethlavý dav rozdělili na menší a následně je zahnali do postranních ulic. Aktivisté byli zatýkáni a dopravováni na služebny. Spousta z nich ale vyvázla bez trestu. Zadržených bylo ve finále přes 900, drtivou většinu tvořili občané západní Evropy. Zdravotní ošetření nakonec muselo vyhledat zhruba 600 lidí, čtvrtinu z nich tvořili policisté.

Po skončení mítinku demonstranti Prahu opustili a začali nabírat síly na další rok. Pro smutný epilog si zvolili summit G8 v italském Janově. Protesty se přelily v otevřené násilí, kde se dokonce začalo střílet. Příslušník policie těžce zranil studenta Carla Giulianiho, ten později zemřel v nemocnici. Praha se však ztrátám na životě vyhnula, i přesto to byl jeden z nejdivočejších dní, který starobylá metropole zažila.