Anketa: Co se vám vybaví, když se řekne „magnetofonová kazeta“?
Audiokazeta bývala naprostou nutností, módní záležitostí, odepsaným přežitkem i nečekaným revivalem. A 7. září se dokonce slaví Mezinárodní den magnetofonové pásky!
Mardoša
Poslední kazetu jsem si nahrál v roce 1994 – od té doby sbírám už jen cédéčka a časem se k tomu přidaly (vrátily) i vinyly. Přesto ovšem nedám na kazety dopustit a své pečlivě pěstěné sbírky, byť jsem ji už téměř celou zdubloval na CD, jsem se nikdy nezbavil. A nezbavím! Ba co víc, minulý týden jsem si poprvé asi od roku 1992 koupil „originálku“! Limitku alba Honza kapely Dukla. Jestliže LP desky jsou nejhezčí nosič a CD nejspolehlivější a nejuniverzálnější, popularita kazet, jež se ještě dlouho držela i v „cédéčkovém věku“, byla podle mě zapříčiněná tím, že kazeta je NEJOSOBNĚJŠÍ nosič. I když potom přišla vypalovací cédéčka, nikdy jsem neviděl tak zajímavě podomácku vyvedené obaly a tak promyšlené mixtapy jako na kazetách. Ach! Hudba z kazet! Bude scházet. Celé sbírky. Od A do Zet. Muzikantský um. Pásku šum! Chrome, to je ale kazeta!
Jiří Burian (Kapitán Demo)
Kazety jsou moje dětství – je to krásnej formát. Přetáčel jsem je dopředu i dozadu tužkou na autobusový zastávce u školy tolik let… Je to pro mě symbol staré éry, kdy album byl posvátný formát a točily se desky, které bavily od začátku do konce a poslouchali jsme je pořád dokola. Kazetu jsem si nechal vytetovat na ruku a ve svém studiu jsem hodně let měl z kazet celou stěnu. Dodneška je všechny mám!
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
