Václav Klaus, který slaví 80. narozeniny, připomíná Kassandru: Měl pravdu, ale nevěřili mu
Kassandra byla v řecké mytologii věštkyní. Byla krásná a zamiloval se do ní i bůh Apollón, kterému slíbila lásku, když jí dá věšteckého ducha. On to udělal, jenže ona ho pak odmítla. Bůh ji potrestal tím, že nikdo nikdy už nebude jejím věštbám věřit. Stalo se, i když každá její věštba se potvrdila. Českou obdobou Kassandry je v mnohém exprezident Václav Klaus. Proč?
Václav Klaus byl v posledních více než 30 letech vždy silným magnetem, který přitahoval svými názory jak příznivce, tak odpůrce. Měl k tomu všechny předpoklady. Po listopadové revoluci byl ministrem financí, šéfem velké strany (ODS), premiérem, předsedou Poslanecké sněmovny i prezidentem (2003–2013). Byl navíc ostrým diskutérem a soupeře často tlačil do kouta svou sebestředností, přezíravostí a umanutostí. Byl proklínán i veleben, a část veřejnosti i politické scény mu proto nepřiznávala v minulosti a nepřiznává ani dnes, že měl v mnoha důležitých věcech pravdu. Jistě, také se mýlil a udělal i spoustu chyb. Ví se o nich, ale podívejme se na to, v čem se s odstupem a nadhledem jeví Klaus jako obdoba Kassandry.
Chtěl kapitalismus
Zásadním výdobytkem listopadové revoluce z roku 1989 bylo v Československu nastolení svobody a demokracie. Ovšem v případě hospodářství se už názory na nutnou změnu podstatně lišily. Nejvlivnějším porevolučním věrozvěstem a symbolem nastupujícího kapitalismu byl právě Václav Klaus. Ten odmítal různé navrhované třetí cesty a taktizování a pořád opakoval, že cílem ekonomické transformace je vznik standardní kapitalistické společnosti.
Odmítl levicí navrhované pomalejší změny, odmítl také představy Miloše Zemana o rozdávání zaměstnaneckých akcií a odmítl rovněž iluze, že státní úředníci by byli schopni před privatizací někdejší státní podniky správně restrukturalizovat. Také se nepodvolil tlaku Mezinárodního měnového fondu na přehnanou devalvaci koruny a trefil správnou úroveň kursu, která potom fungovala jako kotva a stabilizátor transformující se ekonomiky dalších šest let.
Privatizace, i kupónová
Klaus prosadil rychlou masovou privatizaci jako metodu spuštění restrukturalizace podnikové sféry. K tomu byla využita i známá kupónová privatizace. Nakonec bylo kupónovou metodou zprivatizováno kolem 1800 podniků, jinými standardními metodami dalších zhruba 14 000, ale do toho nemůžeme zahrnout takzvanou malou privatizaci (maloobchod, služby) a restituce při vracení majetku ukradeného bývalým režimem. Světová banka a levicové strany měly například vůči kupónové privatizaci velké výhrady, ale s odstupem hodnotí experti celou polistopadovou československou a českou ekonomickou transformaci jako úspěšnou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
