Děti zasedly do lavic, ale 7 z 10 Čechů považuje náš vzdělávací systém za nedostatečný, ukázal průzkum
Zájem Čechů o tématiku důležitosti kvalitního vzdělávání se během pandemie koronaviru výrazně zvýšil. 9 z 10 obyvatel Česka je toho názoru, že povolání učitele je pro společnost velmi důležité, ale pouze 4 z 10 si myslí, že je dostatečně oceňované. 69 % populace nepovažuje náš současný vzdělávací systém za dostatečný pro přípravu stávající generace žáků a studentů na jejich budoucnost. Vyplývá to z aktuálního výzkumu postoje Čechů k Cílům udržitelného rozvoje (SDGs), který zrealizovala výzkumná agentura Ipsos ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti.
69 % dotazovaných Čechů není přesvědčeno o tom, že současný školní vzdělávací systém v ČR připravuje stávající generaci žáků a studentů na jejich budoucnost v dostatečné míře. 9 z 10 Čechů považuje povolání učitele za velmi důležité. Pouze 4 z 10 jsou ale přesvědčeni o tom, že je toto povolání společností dostatečně oceňované. 7 z 10 Čechů nesouhlasí s tím, že současný školní vzdělávací systém v ČR připravuje stávající generaci žáků a studentů na jejich budoucnost v dostatečné míře.
Češi se shodují, že pandemie koronaviru prohloubila nerovnosti ve vzdělání, a že je v zájmu všech, aby proti nim stát aktivně bojoval. Třetina populace (31 %) řadí nerovnosti ve vzdělání pro děti mezi závažné nerovnostmi, se kterými se ČR potýká. Ve světě je v tomto situace obdobná (32 %). Za největší nerovnosti Češi považují nerovnosti na základě příjmu (60 %), s odstupem pak nerovnosti mezi generacemi (35 %). Pozitiva pandemie naopak respondenti vidí v rozvoji digitálních dovedností na školách.
„Úroveň učitelů, nerovnosti ve vzdělávání, regionální rozdíly a další palčivé problémy skutečně nejsou adresovány dostatečně, protože politické strany zjevně necítí dostatečný tlak ze strany voličů. A tak můžeme i v tomto průzkumu vidět, že sice je učitelské povolání považováno za společensky vysoce důležité, ale zároveň nedostatečně ohodnocené a nepříliš prestižní. Apel z toho vyplývající je jednoduchý: Bez kvalitního vzdělávání se neobejdeme, k tomu je ale třeba vyvíjet potřebný tlak na politické strany," říká expert na problematiku vzdělávání Bohumil Kartous.
Z průzkumu vyplývá, že o Cílech udržitelného rozvoje, jež jsou mezinárodně známé také pod zkratkou SDGs (vychází z anglického termínu Sustainable Development Goals), někdy slyšela více jak polovina populace. Alespoň základní informace o nich má 29 %, což představuje mírný nárůst oproti loňsku. O něco lépe je na tom mladá generace: 58 % mladých o SDGs už někdy slyšelo a 35 % má základní informace. Vyšší znalosti o SDGs mají lidé s vysokoškolským vzděláním (70 %).
Na téma Cíle udržitelného rozvoje byla nejčastěji zaznamenána komunikace ze strany nevládních organizací (40 %). Oproti minulému roku také vzrostla komunikace ze strany firem a soukromého sektoru (37 %). „Těší mě, že se v Česku rok od roku daří zvyšovat povědomí o SDGs. Ostatně sami na tom dost intenzivně pracujeme a SDGs veřejnosti přibližujeme celý rok prostřednictvím nejrůznějších aktivit. Mám radost i z toho, že je Česká republika dle poslední vydané Zprávy o udržitelném rozvoji dvanáctá na světě v naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN, ačkoli se jedná o mírný pokles oproti loňsku,“ říká Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.
Pandemie prohloubila nerovnosti ve vzdělání a zlepšila digitální dovednosti
Cíl Zdraví a kvalitní život je dlouhodobě pro lidi osobně nejdůležitějším cílem (39 %). Na druhém místě je Důstojná práce a ekonomický růst (25 %). Oproti loňsku vzrostla důležitost cíle Kvalitní vzdělání (22 %). „Je vidět, že pandemie koronaviru a s ní související opatření jako je uzavírání škol a distanční výuka, dostala do popředí také téma vzdělávání. Dlouhodobě také roste podíl lidí, kteří apelují na českou vládu, aby se tématu kvalitního vzdělávání věnovala přednostně,“ říká k výsledkům Markéta Kneblíková, autorka výzkumu Ipsos.
