Zeman byl léta poskokem Ruska a usvědčují ho vlastní výroky. Podívejte se, jak podlézal Putinovi
Od prvního dne Ruské invaze na Ukrajinu se nás dvojice Miloš Zeman a Jiří Ovčáček snaží přesvědčit, že Hrad byl odjakživa plný amerických jestřábů, kteří vždy před nebezpečím z východu varovali. Jenže archivy si pamatují. Zapátrali jsme v minulosti a našli dost důkazů o tom, že Miloš Zeman a jeho lokajové v čele s Mynářem, Nejedlým a právě Ovčáčkem, byli vždy věrnými lokaji Vladimira Putina. V jeho službách relativizovali zla, která Putinův režim páchal, a umožnili mu tak vyrůst. V den výročí ruské agrese na Ukrajině by tak všichni měli při nejlepším mlčet.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček se snažil v prvních dnech války, tedy na konci února 2022, na svém twitterovém účtu snášet důkazy o tom, jak tvrdě se prezident v minulosti vyjadřoval směrem k Rusku, pokud zaútočí na Ukrajinu. S prohledáváním archivů má velké zkušenosti, a tak se mu podařilo objevit výrok z dubna 2014 v časech anexe Krymu, kdy Zeman v Hovorech z Lán prohlásil: „…Ale i pro mě, a to nejsem žádný jestřáb, je jakási red line pokus o anexi východní části Ukrajiny. Tady bych se skutečně změnil z holubice na člověka, který by volal po velmi tvrdých sankcích, protože to už by byla řetězová reakce, která by zasáhla na území svrchovaného státu.“ Miloš Zeman dále dodal: „A tady bych se přimlouval nejenom pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i pro, řekněme, vojenskou připravenost severoatlantické aliance. Například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území.“ Ve stejném rozhovoru ale označil anektovaný Krym za ztracený, s čímž by se západní mocnosti a hlavně EU měly smířit.
My jsme také hledali a zjistili jsme, že o pár dní později právě Jiří Ovčáček Zemanova slova mírnil. Podle ČTK odmítl, že by prezident prosazoval útok NATO na Rusko, pokud bude Moskva vojensky intervenovat i na východě Ukrajiny.
A když už jsme v archivech byli, vybrali jsme pro vás další výroky Miloše Zemana o Rusku a Vladimíru Putinovi a přidali i pár okamžiků, kdy je vděčně využívala kremelská propaganda.
K Putinovu zvolení ještě jako premiér ČR
„Jsem velmi rád, že možná poprvé v ruských dějinách došlo k nezpochybnitelným volbám. Všichni říkají, že zatím neznáme program nového ruského prezidenta. Je paradoxem, že se mu podařilo vyhrát volby bez konkrétního programu. Zdá se, že v některých případech je to výhoda.“
ČTK 27. 3. 2000
O rok později označil Rusko za spřátelenou zemi a navrhoval jeho členství v NATO
„Svět se mění a my s ním. Ještě před deseti lety by si nikdo nedokázal představit, po zkušenosti se sovětskou okupací Československa v srpnu 1968 a s následnými 20 lety normalizace, že se budeme moci dívat na Rusko jako na spřátelenou zemi. Podle mého názoru je možné v dlouhodobé perspektivě, bude-li si to Rusko samo přát, uvažovat i o jeho členství v NATO.“
ČTK 15. 10. 2001
Po setkání s prezidentem Putinem v Moskvě
„Vážím si prezidenta Putina za jeho naprostou věcnost. Mohli jsme skončit a začít u frází, ale místo toho jsme probírali detailní otázky. S prezidentem Putinem jsem se setkal jako s velkým státníkem, který do dosud rozbouřené politické hladiny Ruské federace vnesl jakési uklidnění, které ovšem není mrtvým klidem, ale klidem dynamickým.“
ČTK 17. 4. 2002
O radaru v Brdech
V časech diskuze o vybudování amerického radaru u nás Miloš Zeman tento krok nepodpořil. A předpovídal, že Rusko bude do 20 let v EU:
…Naopak bývalý premiér a předseda ČSSD Zeman v Právu uvedl, že americký radar v Česku zřejmě má být především obrana proti Rusku. „A protože se domnívám, že Ruská federace má potenciál stát se tak zhruba za 20 let členem Evropské unie, tak to pokládám za nerozumné opatření," řekl deníku Zeman.
ČTK 3. 2. 2007
O anexi Krymu
Jak už jsme uvedli, Zeman Ruskou anexi Krymu nejprve odsoudil. Poukázal ale na Chruščovovo rozhodnutí, které připojilo Krym k Ukrajině, což později vděčně citovala kremelská média.
„I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat.“
ČTK 1. 3. 2014
O tři dny později se již vyslovil proti sankcím
Zavedení sankcí nevede k žádnému rozumnému výsledku, řekl prezident Miloš Zeman k plánům Západu uvalit sankce na Rusko kvůli vojenské intervenci na ukrajinském Krymu.
ČTK 4. 3. 2014
O protiraketovém systému
Prezident Miloš Zeman považuje výstavbu součástí amerického protiraketového systému v České republice a Polsku za neefektivní. ČTK to dnes vzkázal prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Prezident tak reagoval na pondělní slova amerického senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Johna McCaina, podle kterého by USA měly reagovat na ruskou invazi na ukrajinský Krym obnovením projektu.
ČTK 11. 3. 2014
A znovu o Krymu
„Něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil, ten daroval Nikita Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. Nu a něco úplně jiného je vpád na území cizího státu.“
ČTK 9. 4. 2014
Nobelovka pro Zemana
O pár dní později navrhl ruský historik Zemana na Nobelovu cenu míru. A shrnul přitom Zemanovy postoje:
Ruský akademik Sergej Komkov navrhl českého prezidenta Miloše Zemana jako kandidáta na Nobelovu cenu za mír. Zeman si podle Komkova toto ocenění zaslouží za vyvážený přístup k ukrajinské krizi, napsala dnes ruská informační agentura Regnum.
„Zpočátku, stejně jako mnozí jiní evropští politici vyzýval k aktivnímu postupu evropských zemí na území Ukrajiny. Až do vyslání sil NATO. Poté, co se pečlivě zabýval situací, které tam vznikla, ale výrazně změnil svůj postoj k těmto událostem,“ cituje agentura akademikovo odůvodnění.
Komkovovi se především líbí, že Miloš Zeman podle něj podpořil pozici Ruska v otázce Krymu, když „prohlásil, že jedině Ruská federace je s to zajistit skutečná občanská práva obyvatelstva Krymského poloostrova“. Oceňuje také, že český prezident prý řekl, že Krym byl vždy nedílnou součástí Ruska a Ukrajině ho nesmyslně daroval Nikita Chruščov.
ČTK 25. 4. 2014
Putin Šachista
Zeman dnes Putina přirovnal k šachistovi, proti kterému nelze dělat chyby. „Když uděláte chybu, můžete si být jisti, že ji využije. Recept je jednoduchý, nedělat zbytečné chyby,“ dodal.
ČTK 9. 6. 2014
K sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou
Podle českého prezidenta Miloše Zemana fakta zatím ukazují na to, že letadlo nad východní Ukrajinou sestřelili spíše proruští separatisté než Ukrajina nebo Rusko. Další sankce proti Rusku ale prezident nechce.
ČTK 21. 7. 2014
Znovu proti sankcím
Prezident Miloš Zeman v projevu proneseném v ruštině na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos mimo jiné zdůraznil, že i dnes existují v „dialogu civilizací" překážky. Za jednu z nich přitom označil „sankce jakéhokoli typu“.
„…ti, kteří podporují sankce, jsou využíváni jako prostředek politické války a vystupují proti zavedenému dialogu civilizací. A namísto dialogu nastane ticho, nic víc," citují Zemana Parlamentní listy.
ČTK 26. 9. 2014
O Ukrajině
„Nesmíme se zabývat nějakými sny o podpoře, včetně ekonomické podpory Ukrajiny, protože v podmínkách občanské války je ekonomická podpora naprostým nesmyslem.“
z rozhovoru pro ruskou televizi První kanál, 17. 11. 2014
Sankce do roka skončí
„Nepomáhám Putinovi, ale tomu, aby mezi ČR a Ruskou federací existovaly normální obchodní, ekonomické styky nezatížené sankcemi, které ničemu nepomáhají, které pouze povedou k tomu, že po zrušení sankcí – které očekávám do jednoho roku nejpozději – dojde k tomu, že místa, která uvolnily české podniky, budou vyplňovat francouzské, německé, americké a britské firmy.“
ČTK 8. 2. 2015
Krym bude Rusům stačit
„Myslím, že (Rusko) je uspokojeno anexí Krymu. Pochybuji o tom, že by bylo možné vpadnout na východní Ukrajinu už proto, že byla zničena občanskou válkou a Moskva by musela nakrmit desítky milionů hladových krků, a na to její hospodářská kapacita nestačí.“
ČTK 21. 4. 2015
Islámský stát je větší hrozba než Rusko
Ruský prezident Vladimir Putin může být klíčovým spojencem v boji proti islámským extremistům, Islámský stát je větší hrozbou než Rusko. V rozhovoru, který v neděli v Lánech poskytl listu The Wall Street Journal, to prohlásil český prezident Miloš Zeman.
ČTK 4. 5. 2015
Pochybuji, že Putin vpadne na východní Ukrajinu
„Nedomnívám se, že by se Rusko pustilo do války tím, že by zaútočilo na některý z členských států NATO...Vladimir Putin není sebevrah a ví, jaké důsledky by to mělo. Jsem si jistý, že v takovém případě by nastala odpovídající vojenská, nikoli jen politická a ekonomická reakce…
…Myslím, že (Rusko) je uspokojeno anexí Krymu... Pochybuji o tom, že by bylo možné vpadnout na východní Ukrajinu už proto, že byla zničena občanskou válkou a Moskva by musela nakrmit desítky milionů hladových krků, a na to její hospodářská kapacita nestačí.“
rozhovor pro agenturu AP, 21. 4. 2015
O protiruských sankcích
„Sankce jsou výrazem bezradnosti. A mají-li pomoci politici našemu zemědělství, tak konkrétně Česká republika by měla na Evropské radě konečně jasně říci svoje dosud bohužel váhavé stanovisko a připojit se k těm zemím, které navrhují zrušení sankcí.“
při zahájení Země živitelky 25. 8. 2016
Havlíček nenese vinu za minulost
„Plně s vámi souhlasím, že se musíme soustředit na rozvoj konkrétních vztahů (mezi Ruskem a ČR),“ sdělil český prezident podle TASS prezidentu Putinovi během setkání v rámci pekingské konference o Hedvábné stezce. Představil Putinovi nového ministra obchodu a průmyslu Jiřího Havlíčka slovy, že jakožto mladý člověk „nenese vinu na tom, co se stalo v minulosti“.
ČTK 14. 5. 2017
Ze schůzky Zemana s Putinem v Pekingu
Zeman si nenechal ujít ani téma svého vztahu k novinářům.
„Jsou tady jiní novináři? Novinářů je příliš mnoho, je třeba je likvidovat,“ řekl Putinovi.
Ruský prezident v diplomatičtějším duchu odpověděl: „Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano.“
ČTK 14. 5. 2017
O Putinově pozvání do Soči
„Prezident Putin mě zatím pozval do Soči a já to rád přijímám, protože to je svým způsobem vyznamenání. Ale to nic nemění na tom, že bych chtěl navštívit některé regiony, kde jsem to již dlouhodobě slíbil.“
ČTK 20. 9. 2017
Znovu o Krymu, tentokrát na Radě Evropy
„Budu citovat bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který v Praze veřejně řekl: 'Když zkusíme vrátit Krym zpět Ukrajině, vyvolá to evropskou válku.' Jen cituji, nic víc. Takže vy chcete riskovat evropskou válku?... Krym je dnes 'fait accompli' (hotová věc)... Co s tím máme dělat? Kdyby existoval dialog mezi Ruskem a Ukrajinou, tak – a to je jen můj osobní názor – tak by se dalo uvažovat o nějaké kompenzaci za Krym, ať už finanční formě nebo prostřednictvím ropy a zemního plynu.“
ČTK 10. 10. 2017
Pozdější vysvětlení
„Já jsem někdy kritizován za to, že jsem legitimizoval anexi Krymu. Mohu konstatovat, že jsem ve svých veřejných vystoupeních vždy označil tuto anexi za protiprávní. Řekl jsem jednu věc, kterou nikdo ze státníků neřekl, i když je pravda. Že obsazení Krymu je 'fait accompli', hotová věc. Hotová věc vůbec neznamená uznání legitimity anexe, naopak je to terminus technicus."
ČTK 18. 10. 2017
K možnosti vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA
Prezident Miloš Zeman podle médií žádal opakovaně Pelikána (ministra spravedlnosti), aby Nikulin byl vydán do Ruska. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček dnes nechtěl případ komentovat s odvoláním na diplomatickou zdrženlivost. Podotkl, že prezident má právo zvát členy vlády ke konzultacím. „Jsou to rozhovory mezi čtyřma očima. A právě diplomatická zdrženlivost velí takové rozhovory nechat mezi dvěma lidmi," dodal. Nechtěl proto říci, jaké stanovisko Zeman na setkání Pelikánovi sdělil.
ČTK 13. 3. 2018
K Putinovu znovuzvolení
„Nebudu skrývat, že jsem Vaše opětovné zvolení očekával, a není pro mě tudíž překvapením. Vaše přesvědčivé vítězství svědčí o tom, že drtivá většina Rusů preferuje stabilitu, předvídatelnost a perspektivnost, které ztělesňujete.“
ČTK 19. 3. 2018
O novičoku po otravě Sergeje Skripala a jeho dcery
„Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté zničen. Víme kdy a víme, kde to bylo... Je pokrytectví předstírat, že se nic takového nedělo... Lžeme si do vlastní kapsy,“
TV Barrandov 3. 5. 2018
Rusové tohle vyjádření oceňují
Vyjádření českého prezidenta Miloše Zemana o výrobě nervově-paralytické látky novičok v Česku využila ruská strana
„Je to další výmluvná ilustrace neudržitelné pozice, kterou předvedlo vedení Velké Británie. Je to další potvrzení, že celý příběh se Skripalovými je absolutní provokací a hazardem. Je to další krok a přiblížení okamžiku, kdy se stále více zemí začne cítit zataženo do tohoto dobrodružství.“
mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, agentura TASS 4. 5. 2018
O sankcích
„Protože sankce ničemu nepomáhají, jen brzdí hospodářskou výměnu. A toto veřejné vystoupení bych chtěl také přeměnit v iniciativu České republiky v rámci Evropské unie.“
ČTK 9. 5. 2018
O sankcích USA vůči firmám, které staví plynovod Nord Stream 2
„Vůbec nevidím důvod, proč by se 'velký bratr' za oceánem měl vyjadřovat k tomu, zda plynovod má nebo nemá sloužit svému účelu. Na projektu se podle něj dohodlo Německo a Rusko a ostatní jim do toho nemají co mluvit.“
ČTK 28. 5. 2018
O BIS a ruských špionech
„Doufám, že neprozrazuji žádné jiné státní tajemství, než je tajemství o neschopnosti BIS, když vám řeknu, že za těch šest let není žádný konkrétní údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jednoho jediného, ať už ruského nebo čínského špiona.“
TV Barrandov 6. 12. 2018
O přejmenování prostranství před ambasádou
Jiří Ovčáček tlumočil prezidentův postoj k rozhodnutí Prahy pojmenovat náměstí před ruskou ambasádou po zavražděném ruském politikovi Borisi Němcovovi.
„Jde jednoznačně o krok politický. Klasický projev malé upatlané čecháčkovské snahy někomu to nandat a u toho být schován za bukem.“
ČTK 25. 2. 2020
O odstranění sochy maršála Koněva
Na základě nového zákona, který trestá poškozování válečných pomníků, navrhl ruský ministr obrany Sergej Šojgu trestní stíhání českých občanů, kteří nechali odstranit sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček vyjádřil pro krok ruského ministra pochopení.
„Nenávist vždy plodí další nenávist, na to bychom měli pamatovat nejen v těchto svátečních dnech. Odstranění sochy osvoboditele Osvětimi a ČSR tak vyvolalo zrcadlovou reakci,“
ČTK 9. 4. 2020
Zeman chce zjistit, jaké ruské špiony zná BIS
Prezident Miloš Zeman podle Radiožurnálu požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) jména ruských špionů v ČR. BIS má také doložit, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Tyto úkoly jsou podle politiků oslovených ČTK pokračováním jeho války proti kontrarozvědce. Opoziční představitelé varují, že Zemanovo okolí představuje bezpečnostní riziko.
ČTK 30. 11. 2020
K možnosti vyřadit Rusko a Čínu z tendru na dostavbu Dukovan
„Čím víc je uchazečů v nějakém tendru, tím lepší jsou podmínky, a naopak. Ti, kdo chtějí redukovat tento tendr o dva uchazeče, poškozují národní zájmy České republiky, protože provokují zvýšení ceny za Dukovany, ať to bude kdokoli.“
ČTK 20. 12. 2020
Ke kauze Vrbětice
K případu se Miloš Zeman poprvé vyjádřil až s několikadenním odstupem. V televizním projevu uvedl, že jsou dvě vyšetřovací verze kauzy a že pokud se potvrdí účast ruských agentů, mělo by za to Rusko zaplatit například neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu Dukovan. Uvedl také, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) neexistují důkazy ani svědectví, že by agenti v areálu byli. Většina opozice projev kritizovala.
ČTK 25. 4. 2021
A Rusové opět Zemana citují
Z dnešního projevu Miloše Zemana ke kauze Vrbětice ruská média vyzdvihují slova českého prezidenta, že neexistují důkazy, že ruští tajní agenti byli v muničním skladu, kde se v roce 2014 odehrály exploze.
Interfax:
„Český prezident uvedl, že neexistují žádná data o agentech z Ruska ve Vrběticích," píše ruská tisková agentura Interfax. Dodává, že Zeman zdůraznil, že Bezpečnostní a informační služba nemá důkazy o tom, že ruští agenti oblast Vrbětic navštívili.
TASS:
Agentura TASS mimo jiné cituje Zemanova slova, že Bezpečnostní informační služba se o incidentu ve Vrběticích za posledních šest let ve svých výročních zprávách nezmínila. TASS zároveň upozorňuje, že podle prezidenta ale nelze říci, že podezření ze zapojení dvou zahraničních agentů není vážné, a je nutné toto podezření vyšetřit.
Ria Novosti:
Agentura Ria Novosti zprávu o Zemanově projevu zahajuje upozorněním na jeho slova o dvou verzích příčin explozí ve Vrběticích: neodborné zacházení s municí a činnost agentů zahraničních tajných služeb.
Kommersant:
List Kommersant označil Zemanovo vyjádření za senzační prohlášení, protože prezident stále považuje za možné dvojí vysvětlení událostí ve Vrběticích – podle jednoho je vina na ruských agentech, podle druhého šlo o neopatrné zacházení s municí.
ČTK 25. 4. 2021
A o den později i Lavrov
Kreml dnes znovu důrazně odmítl obvinění týkající se Ruska v souvislosti s výbuchy v českých muničních skladech ve Vrběticích před sedmi lety, přičemž využil nedělního projevu českého prezidenta. V něm Miloš Zeman uvedl, že nejsou důkazy o přítomnosti ruských agentů ve Vrběticích a že kromě možnosti akce zahraničních tajných agentů existuje i druhá vyšetřovací verze, kterou je neodborná manipulace s výbušninou.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil nedělní vyjádření hlavy českého státu za „naprosto rozumná". "Prezident Zeman navrhl pouze pokračovat v prozkoumání všech verzí toho, co se stalo před sedmi lety, nic víc," prohlásil šéf ruské diplomacie podle agentury Interfax.
ČTK 26. 4. 2021
K obavám z možného útoku Ruska na Ukrajinu
„Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali.“
TV Prima 6. 2. 2022
„Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No a třetí je teď."
Mladá fronta DNES 17. 2. 2022
Po útoku Ruska na Ukrajinu
„Dnes v časných ranních hodinách Ruská federace zaútočila na Ukrajinu. Jedná se o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit. A to nikoli pouze slovy, ale také činy... Domnělé nebo skutečné chyby, jako bylo bombardování Jugoslávie nebo vstup do Iráku, nemohou být ospravedlněním chyb vlastních. Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. Před několika dny jsem řekl, že Rusové nejsou blázni a že na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil. Iracionální rozhodnutí vedení Ruské federace způsobí výrazné škody samotnému ruskému státu. Domnívám se, že je načase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány... Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními... Chtěl bych vyjádřit plnou podporu Ukrajině, jejímu vedení a jejímu lidu."
ČTK 24. 2. 2022
