Co se nepovedlo Rusům, povedlo se Indům. Modul Vikrám úspěšně dosedl na měsíční povrch
Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dnes dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury (ISRO). Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.
Z bezposádkového modulu má nyní vyjet šestikolové robotické vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a posílat data a fotografie na Zemi. Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na budoucí osídlení přirozené oběžnice Země. Vozítko nazvané Pragján, což v sanskrtu znamená "moudrost", váží 26 kilogramů, je poháněno solární energií a jeho životnost je plánována nejméně na jeden lunární den, což je asi 14 pozemských dní.
Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul předchozí sondy Čandrájan-2 krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru.
S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii v minulých dnech předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle nedělního oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.
