Senátní volby 2024: Termín, volební obvody a systém voleb
Letošní rok je rok volební. Mimo krajských voleb a voleb do Evropského parlamentu nás čekají i ty senátní. Po dvou letech si zvolíme třetinu senátorů. Většinu v senátních volbách obhajuje vládnoucí pětikoalice. Kdy budou volby, kdo bude kandidovat a jak volit?
Termín senátních voleb 2024
Volby do Senátu České republiky se od roku 1996 pravidelně konají každé dva roky a vymění se v nich třetina z 81 senátorů. Termín vyhlašuje prezident České republiky v zákonem stanovených lhůtách, nejpozději 90 dnů před konáním voleb. V roce 2024 senátní volby proběhnou souběžně s krajskými, tedy na podzim. Volby jsou dvoukolové a pokaždé se volí dva dny. Termín letošních voleb ještě není znám.
Kandidáti: Kdo může kandidovat do Senátu?
Senátorem se může stát každý občan České republiky, který dosáhl 40 let a disponuje volebním právem. Kandidáty navrhují politické strany nebo hnutí, ale o funkci se mohou ucházet také nezávislí. Podmínkou je složení kauce za každého kandidáta ve výši 20 000 Kč. Senátor nemůže být zároveň poslancem, prezidentem nebo soudcem, může ovšem zastávat funkci ministra, starosty nebo hejtmana.
Kdo může volit do Senátu?
V senátních volbách mohou volit občané České republiky, kteří nejpozději druhý den voleb dovrší 18 let. Pokud volič nedosáhl v prvním kole věkové hranice, může se zúčastnit voleb v kole druhém, když druhý den voleb oslaví 18. narozeniny. Zároveň u voliče nesmí nastat omezení svéprávnosti a omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Volební systém a senátní mandáty
Senátoři v České republice jsou voleni na šest let, a to dvoukolovým většinovým volebním systémem s jednomandátovými obvody. To znamená, že z každého obvodu musí vzejít jen jeden vítěz. Když žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, koná se v daném obvodu druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů z prvního kola.
V případě Senátu se využívá též systém tzv. doplňovacích voleb. To znamená, že pokud se uvolní senátorské křeslo za některý z obvodů a do konce funkčního období zbývá více než jeden rok, do 90 dnů se v daném obvodu konají volby nové. Jejich vítěz následně vykonává funkci do konce funkčního období senátora, kterého nahradil.
Volební obvody 2024
Pro senátní volby je ustanoveno 81 obvodů, v každém z nich se volí jeden senátor. V roce 2024 se volby týkají třetiny obvodů. Volit se tak bude v 27 obvodech. Podívejte se na jejich výčet pro rok 2024.
Volební obvody pro rok 2024
Volební obvody pro volby do Senátu 2024 | ||
2 Sokolov | 29 Litoměřice | 56 Břeclav |
5 Chomutov | 32 Teplice | 59 Brno-město |
8 Rokycany | 35 Jablonec nad Nisou | 62 Prostějov |
11 Domažlice | 38 Mladá Boleslav | 65 Šumperk |
14 České Budějovice | 41 Benešov | 68 Opava |
17 Praha 12 | 44 Chrudim | 71 Ostrava-město |
20 Praha 4 | 47 Náchod | 74 Karviná |
23 Praha 8 | 50 Svitavy | 77 Vsetín |
26 Praha 2 | 53 Třebíč | 80 Zlín |
Do Senátu smíte volit pouze ve volebním okrsku, kde máte trvalý pobyt. Případně si můžete obstarat voličský průkaz, i tak ale musíte hlasovat jen ve volebních místnostech v rámci obvodu, kde máte trvalé bydliště.
Kde přesně se bude nacházet volební místnost ve vašem volebním okrsku, sdělí starosta obce nejpozději 15 dnů před konáním voleb způsobem pro místo obvyklým. Většinou informaci najdete na obecním úřadu či na webových stránkách obce společně s kompletními pokyny k volbám.
Volební místnosti: Jak a kde volit?
První kolo senátních voleb v roce 2024 se uskuteční společně s krajskými volbami. Voliči v daných volebních obvodech dostanou dvoje volební lístky.
Hlasovací lístky budou zaslány na adresu trvalého bydliště nejpozději tři dny před konáním prvního kola voleb. V případě, že by vám hlasovací lístky nepřišly, vždy je možné si o ně požádat přímo ve volební místnosti. Ve druhém kole dostanou všichni voliči hlasovací lístky až ve volební místnosti.
K senátním volbám je nutné se dostavit osobně. Jakmile přijdete do volební místnosti, prokážete svoji totožnost a občanství ČR pomocí platného občanského průkazu, nebo cestovního, diplomatického či služebního pasu.
Po kontrole osobních údajů vám komise předá obálku s úředním razítkem, se kterou se přesunete do prostoru určenému k hlasování. V senátních volbách má každý z kandidátů vlastní hlasovací lístek. Nevyužívá se tak žádné kroužkování ani křížkování kandidátů. Jednoduše stačí vložit hlasovací lístek jednoho kandidáta do obálky ve volební místnosti. Tu poté vhodíte do volební schránky pod dohledem komise.
Pokud volič volí zároveň krajského zastupitele, je třeba vložit hlasovací lístky do správné obálky. Volební lístky a úřední obálka pro volby do zastupitelstva krajů bývají šedé, volební lístky a úřední obálka pro senátní volby bývají žluté.
Kdy hlas neplatí?
Hlasovací lístek je neplatný pokud:
- Do obálky vložíte více než jeden hlasovací lístek.
- Je volební lístek ve špatné obálce.
- Nevložíte hlasovací lístek do obálky s úředním razítkem.
- Není vytištěný na předepsaném tiskopise.
- Je přetržený.
Volební komise
Každý občan, který dosáhl věku 18 let a disponuje volebním právem na území České republiky, se může stát členem volební komise. V případě, že ve volbách občan sám kandiduje, členem komise se stát nemůže. Členy komise mohou navrhovat politické strany a hnutí, zbylá místa poté obsadí starosta obce z řad zaměstnanců úřadu a také kandidátů, kteří se sami přihlásili. Elektronický formulář, případně písemnou přihlášku, byste měli nalézt na webových stránkách obce.
Každému členovi komise následně vzniká nárok na finanční odměnu, jejíž výše se odvíjí od přidělené funkce v komisi. Základní sazba člena komise je 1 800 Kč, v případě kombinovaných voleb se sazba zvyšuje o 400 Kč. Pokud se jedná o vícekolové volby, sazba se zvyšuje o dalších 700 Kč. Člen komise letošních senátních a krajských voleb získá dohromady odměnu ve výši 2 900 Kč. Předseda, místopředseda a zapisovatel dostávají další příplatky.
Aktuální složení Senátu
Po senátních volbách v roce 2022 zaujímají většinu míst senátoři z vládních stran. ODS má 23 senátorů, STAN jich má 15, KDU-ČSL má 11, TOP 09 7 a Piráti 2. Dohromady pětikoalice obsadila 58 senátorských křesel.
Nejsilnější opoziční strana ANO má v senátu 6 zástupců, SPD žádného.
Politická strana | Počet míst v Senátu |
ODS | 23 |
STAN | 15 |
KDU-ČSL | 11 |
Další uskupení a nezávislí | 10 |
TOP 09 | 7 |
ANO | 6 |
SEN 21 | 4 |
Piráti | 2 |
Nezávislí a nezařazení | 2 |
Svobodní | 1 |