Chcete si při povodních zaplavat či se projet na kajaku? Za hazardování se životem hrozí vysoké pokuty
Rozbouřená koryta řek při víkendových záplavách přilákala i řadu hazardérů se životy. Kromě plavání v řekách někteří vytáhli i kajaky či brázdili vlny Vltavy na surfu. Za podobné jednání ale provinilci mohou zaplatit až stotisícové pokuty, při povodních se totiž dopouští přestupků. Opuštěná obydlí navíc přitahují i zloděje. V Moravskoslezském kraji jsou už tři potvrzené případy rabování. Pachatelům kvůli přitěžujícím okolnostem navíc hrozí nepodmíněné tresty vězení.
Na mostě v Otrokovicích ve Zlínském kraji postává několik lidí a pozorují nahnědlou hladinu rozvodněné řeky Dřevnice. Ke kraji se ale rozběhne muž oblečený pouze v šortkách, přeskočí zábradlí a do řeky skočí. Po pár metrech se opět vynoří a plave ke břehu.
Video incidentu bylo sdílené na facebookové skupině. Chování skokana téměř okamžitě odsoudily záchranné složky, podle kterých podobné chování přidává práci zasahujícím hasičům i policistům. Muž se nakonec sám na policii přihlásil s tím, že to byla hloupost.
„Mladý muž z videa, který skočil do rozvodněné řeky, je podezřelý z přestupku proti veřejnému pořádku, za což mu může hrozit pokuta ve výši až deset tisíc korun,“ uvedla mluvčí zlínského krajského policejního ředitelství Simona Kyšnerová.
Podobné hazardéry ale zaznamenali i v dalších krajích. Na pražském Smíchově se například jeden muž rozhodl vykoupat, zachraňovaly ho pak desítky lidí, hasiči ho vytáhli až u Karlova mostu. U ostrova Štvanice pak neznámý muž v neoprenu vytáhl surf a nadšeně sjížděl vlny. Záznam z jeho kousku se objevil na TikToku s upozorněním, že se jedná o profesionála, a varováním, aby se amatéři nepokoušeli jeho činnost napodobovat.
„Jsou to jediné dva zjištěné a ohlášené případy. První případ byl zadokumentován a postoupen Státní plavební správě pro podezření z přestupku. Případem surfaře se také zabýváme, v tuto chvíli činíme kroky k zjištění jeho totožnosti,“ řekl k případům mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
Při živelných pohromách hrozí vyšší tresty
Podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka se jedná o jednotky případů napříč kraji, které pět stovek nasazených policistů pomáhajících s evakuacemi obyvatel postižených oblastí či řízením dopravy musí řešit. „Vesměs se jedná o aktivity spojené se sportem, dobrodružstvím a nepochopitelným hazardem s lidským životem a zdravím,“ podotkl Moravčík.
Podobné chování by za normálních okolností policie neřešila. Jenže při přírodních katastrofách je situace samozřejmě jiná. Podle Moravčíka záleží na více faktorech, mimo jiné třeba na tom, jaký je stupeň povodňové aktivity daného úseku řeky. Při vyhlášení povodňového stavu druhého či třetího stupně se tak odvážlivci na surfu, paddleboardu či kajacích, které zaznamenali třeba v Moravskoslezském kraji, mohou dopustit přestupku.
„Člověk, který poškozuje či ohrožuje sám sebe, nemůže být v postavení pachatele a poškozeného zároveň. Z hlediska trestního zákoníku mu nic nehrozí, protože neohrožuje zdraví a život jiných. Nepochybně ale při plavání či sjíždění na kajaku nebo neuposlechnutí příkazů, které vydávají správní orgány při povodních, porušuje pravidla, takže je to přestupek a hrozí mu pokuta,“ podotkl advokát Jaroslav Ortman.
Používání plavidel při vyhlášené povodňové aktivitě druhého a třetího stupně zakazuje zákon o vnitrozemské plavbě. Daný správní orgán může při jejich použití uložit provinilci pokutu až 100 tisíc korun. Trestná činnost, která ale s povodněmi spojená je, je rabování opuštěných domů.
Před tím varoval i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na sociální síti X. „Asi je možná bohužel načase upozornit všechny ty, kteří se chystají obohacovat na úkor postižených povodněmi, že v takovém případě trestní zákon počítá s vyššími tresty za majetkové delikty než za ‚běžných‘ okolností,“ napsal Blažek.
Rabování je součástí přírodních katastrof
V pondělí už byl potvrzený i první případ rabování v Ostravě, což Reflexu potvrdila mluvčí Moravskoslezského krajského policejního ředitelství Soňa Štětínská. „První poškozenou byla soukromá společnost. Policisté se případem zabývají a vyšetřují ho,“ podotkla Štětínská.
V úterý pak v Moravskoslezském kraji přibyly další dva případy rabování. Policisté pak zadrželi tři osoby, které jsou podezřelé z krádeže. Podle trestního zákoníku se rabování klasifikuje jako krádež ve čtvrtém odstavci. V tom stojí, že se jí dopustí ten, kdo „spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“.
„V takovém případě je trestní sazba dva až osm let čili pachateli hrozí zcela reálně nepodmíněný trest. Spáchat takovou věc ve stavu povodně může opravdu jenom necita a zlý člověk,“ uvedl advokát Jaroslav Ortman.
Rabování opuštěných domů je bohužel častou součástí živelních pohrom. Při záplavách na Moravě a Odře v roce 1997 policie evidovala 42 podezření ze spáchání trestných činů proti majetku a nedotknutelnosti obydlí. Ve většině případů se jednalo o vloupání do domů a bytů. Podobné případy se objevily i v roce 2002, kdy záplavy postihly více než třetinu Česka. Za trestné činy při povodních bylo pravomocně odsouzeno 24 lidí, nejčastěji se jednalo o majetkové delikty.
