Izrael spustil pozemní operaci v jižním Libanonu. Zároveň provedl letecký úder v Damašku
Izraelská armáda během noci z pondělí na úterý spustila očekávanou invazi do jižního Libanonu. V prohlášení vydaném krátce před druhou hodinou ranní armáda popsala operaci jako „omezenou“ a uvedla, že její jednotky začaly vstupovat do Libanonu „před několika hodinami“, aby se zaměřily na místa, která „představují bezprostřední hrozbu pro izraelské komunity v severním Izraeli“. Souběžně s pozemní operací v Libanonu, se aktivovala protivzdušná obrana v Damašku, kde po izraelském leteckém úderu zemřeli tři lidé, ostřelování pokračuje i v celém jižním Libanonu včetně palestinského uprchlického tábora nedaleko Sidonu.
Během intenzivních pondělních dělostřeleckých útoků na jihu země a v hlavním městě Bejrútu se začaly objevovat první informace o stahování jednotek libanonské armády podél hranic s Izraelem. Libanonské ministerstvo zdravotnictví eviduje minimálně 95 mrtvých od minulého pondělí. Libanonský premiér Najib Mikati uvedl, že v důsledku eskalace konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem je vysídlen jeden milion lidí.
Izrael i USA odrazují Írán od zapojení do konfliktu
USA byly o plánu dopředu informovány a vyjádřily Izraeli podporu, pokud půjde pouze o „limitovanou“ invazi s krátkodobým trváním. Následně vyslaly na Blízký východ dalších několik tisíců vojáků, aby posílily izraelskou bezpečnost. Americký ministr obrany Lloyd J. Austin varoval Írán, pro který by dle jeho slov mělo zapojení do konfliktu „vážné důsledky“.
Podobný vzkaz poslal největší regionální mocnosti také Benjamin Netanjahu během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN, když prohlásil, že „na Blízkém východě není místo, kam by Izrael nedosáhl“. Právě Írán je největším podporovatelem Hizballáhu a nejsilnější regionální mocností. Od jara však utrpěl několik zásadních porážek. V dubnu se Izraeli povedlo odpálit radar protivzdušné obrany poblíž města Isfahán, což bylo všeobecně považováno za varování a důkaz, že Izrael je schopen zničit íránská jaderná zařízení. V červenci byl vůdce Hamásu Ismail Haníja zavražděn raketou, která byla vystřelena na vládní hotel v Teheránu. Při úderech na Damašek a Bejrút zahynuli vrchní íránští velitelé. A před několika dny bylo zabito téměř celé vedení Hizballáhu včetně Hassana Nasralláha.
Hizballáh je nejoslabenější od svého vzniku
Izraeli se během posledních pár dní podařilo oslabit Hizballáh natolik, že je velmi nepravděpodobné, že by se v brzké době dokázal vrátit do své původní síly, která konstantě stoupala od roku 2006. Minulý týden exploze pagerů a jiných elektronických zařízení zničily interní spojení hizballáhského vedení, což vyvolalo chaos a pomohlo k zabití několika vysokých představitelů, kteří se museli setkat osobně místo běžného propojení pomocí vysílaček. Cílené ostřelování v jižním Bejrútu zabilo většinu vrcholných představitelů vojenských jednotek a podařilo se zneškodnit i toho nejvyššího, Hassana Nasralláha. Hizballáh vedl od roku 1992 a pro mnoho šíitských obyvatel jižního Libanonu byl nejen nejvyšším duchovním představitelem, ale také vykonavatelem sociální správy, kterou libanonský stát nedokázal svým občanům zajišťovat. I přes významné oslabení, Hizballáh vzkázal Izraeli, že je na pozemní operaci připraven.
Mírová mise OSN v Libanonu selhala
Kritika mírové mise OSN v Libanonu, zvaná UNIFIL, zaznívá dlouhodobě. Ze strany Izraele tradičně kvůli údajnému ovládání OSN zeměmi globálního Jihu a spoluprací s teroristickým hnutím, tak ze strany arabských států, které misi obviňují ze šíření západní doktríny bez ohledu na kulturní souvislosti. Dnes je možné nehledě na kritiku říci, že mise s největším počtem vojáků na kilometr čtvereční selhala. V současné době se v oblasti mezi izraelsko-libanonskou hranicí a řekou Lítání nachází 10 541 příslušníků mise.
Dočasné síly byly do Libanonu poslány na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN v roce 1978. Od té doby se jejich mandát každý rok prodlužuje a v roce 1982 a 2000 byl rozšířen o monitorování nepřátelských akcí a podporu libanonské armády při nasazení na jihu Libanonu. Původně dohlížely na stažení izraelských vojsk, po obsazení zóny Hizballáhem se snažily o demilitarizaci území, na kterém by měla operovat pouze libanonská armáda. Problém nastal, když libanonská armáda neměla o území zájem a bez větších protestů nechala v oblasti dominovat Hizballáh. OSN už v minulosti připustilo, že rozsah jejich operací je velmi omezený. Na základě čtvrtého článku Charty OSN mohou vojáci pomáhat pouze, pokud je o to libanonská vláda požádá, ta ale o pomoc nikdy nepožádala.
