Zaspali jsme? Česká legislativa versus rychlý vývoj hybridních hrozeb
„Děkuji, že jste jako vaši soudruzi na Slovensku,“ znělo v češtině ve videu od ruského prezidenta Vladimira Putina. „Deep fake“ kampaň od Centra pro informovanou společnost (CIS) má upozornit na nebezpečí hybridních hrozeb. Tyto hrozby využívají různé metody, především dezinformace, propagandu, nebo špionáž, a mají jediný cíl – ochromit instituce, polarizovat společnost a tím destabilizovat státy nebo změnit jejich zahraničněpolitické zakotvení. Nedávné volby na Slovensku jsou dobrým příkladem toho, jak nebezpečné tyto techniky mohou být.
Hybridní hrozby jsou globální nebezpečí, které ve 21.století s rychlým vývojem digitálních technologií neustále nabývají na síle, a ani u nás tomu není jinak. „Čeští političtí představitelé ve svém programovém prohlášení tvrdili, že hybridní hrozby a obrana proti dezinformacím jsou pro ně prioritou. Reálný posun v oblasti konkrétních opatření byl však dosud minimální,“ říká Andrea Michalcová, ředitelka CIS.
Největší urgentní hrozby podle Centra pro informovanou společnost jsou:
- Chybějící legislativa proti hybridním hrozbám a dezinformacím
- Nedostatečná implementace existujících strategických a koncepčních dokumentů, kde není často vyžadováno jejich plnění
- Nedostatek útvarů na boj proti hybridním hrozbám
- Nedostatek kvalifikovaných odborníků na strategickou komunikaci a řešení hybridních hrozeb
- Nedostatečné porozumění tématu mezi politiky, podceňování hrozeb či politizace tématu
Nad Tatrou se blýská hybridní hrozba
“Současné Slovensko je příkladem toho, jak nedostatečná příprava na tyto potenciální hrozby může ovlivnit volby, ale i celkové fungování státu,” říká Daniel Milo, analytik NEST Institute.
Na Slovensku, a bohužel ani v Česku neexistuje na tuto problematiku komplexní legislativa – většina státních institucí nemá zřízeny specializované útvary na boj proti hybridním hrozbám, a tam, kde takové útvary existují, jsou jejich finance i personální obsazení často nedostačující. Současné Slovensko je příkladem toho, jak nedostatečná příprava na tyto potenciální hrozby může ovlivnit volby, ale i celkové fungování státu.
„Nedostatečná strategická komunikace ze strany státu, nezodpovědné chování sociálních sítí a pokles důvěry občanů v demokratické struktury patří mezi hlavní faktory, které způsobují zranitelnost vůči dezinformacím,“ vysvětluje Veronika Víchová, analytička CIS.
"Od začátku ruské agrese vůči Ukrajině v české populaci citelně vzrostla míra pociťovaného ohrožení. V takovéto situaci je logickou úlohou vlády, aby situaci uklidňovala a komunikovala bezpečnostní opatření, která už udělala, případně která jsou v plánu," dodává Jiří Táborský, analytik výzkumného ústavu STEM.
Kde domov můj? Tam, kde se efektivně bráníme zahraničnímu vlivu z Ruska
Centrum pro informovanou společnost od roku 2023 prosazuje klíčové kroky k posílení boje proti hybridním hrozbám. Mimo jiné usiluje o rychlé schválení Zákona o digitální ekonomice a upravení trestního zákoníku o vyzvědačství a spolupráci s cizími mocnostmi, zvláště vzhledem k rostoucím aktivitám Ruska.
Na nelegislativní úrovni CIS navrhuje zvýšit odborné a finanční kapacity, vytvořit nezávislou komisi pro dohled nad strategiemi a systematicky vzdělávat státní úředníky, pro které CIS pořádá pravidelné kulaté stoly. Zásadní je také zlepšit výměnu informací a posílit spolupráci s nevládními organizacemi, akademickými institucemi a soukromým sektorem.
První kroky by tak podle odborníků měly směřovat k urychlenému schválení klíčových opatření, jako jsou kompletní implementace směrnice EU proti porušování sankcí a tzv. konfiskační směrnice, dále posílení kapacit, koordinace a spolupráce v boji proti hybridním hrozbám zvýšením odborných a finančních zdrojů.
„V legislativě týkající se boje proti praní peněz a posilování efektivity mezinárodních sankcí má vláda před sebou dvě významné příležitosti. Jednak zákon proti praní peněz reagující na dlouholetý problém s tzv. průtokovými účty, který je zároveň implementací konfiskační směrnice EU. Jednak novelu trestního zákoníku, která zase reflektuje směrnici EU proti porušování sankcí,” uvádí Lukáš Kraus, vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu, která na začátku července vyzvala vládu k akceleraci priorit pro silnější, odolnější a demokratické Česko.
S partnery projektu www.pojistkydemokracie.cz se CIS zaměřuje na přijetí klíčových legislativních změn a vytváření efektivních mechanismů, které zajistí, že Česká republika zůstane odolná vůči těmto hrozbám.
„Pokud si česká vláda a společnost neuvědomí míru závažnosti hybridních hrozeb a nepodniknou se potřebné kroky v podobě legislativních a nelegislativních opatření, může nás potkat stejný osud, který potkal Slovensko,“ zakončuje Michalcová.
