Tokio

Tokio Zdroj: Lukas, CC BY

Útěk z Fukušimy: Reportéři Reflexu se hlásí z místa katastrofy

Magdalena Sodomková

AKTUALIZOVÁNO: Když čeští novináři dorazili do Sendaj, města, které částečně smetla vlna cunami, byla už tma. "Chtěli jsme pokračovat na sever do nejvíce postižených oblastí. Během noci byly velké otřesy. Druhý den jsme se dozvěděli, že v elektrárně Fukušima, podél níž jsme o den dříve projížděli, došlo k explozi. Nevěnoval jsem tomu pozornost, hledal jsem místa kam jet, dostat se k místu pátečního neštěstí bylo neuvěřitelně komplikované. Jenže ráno došlo k novému výbuchu, jako první to v televizi viděl David Neff. Já jsem chtěl pokračovat, stále jsme totiž ještě nebyli na místě," říká fotoreportér Reflexu Jan Šibík, když v Tokiu čeká na přílet speciálu, který má evakuovat Čechy, včetně české filharmonie.

 

Nakonec se však novináři (Jan Šibík, David Neff a Lucie Suchá z MF DNES a Robert Mikoláš z Českého rozhlasu) rozhodli, že z místa odjedou do bezpečí. "Dálnice jsou výhradně pro záchranáře, ale my jsme dostali povolení, díky němuž jsme mohli rychle ujet. Cestou jsme udělali narychlo pár fotek. Dozvěděli jsme se také, že odjely i další novinářské štáby," říká Šibík. Situace se zdramatizovala i na letišti Haneda.

 

Původně jsem odsud dnes měla letět do Jamagaty, což je na severovýchod od Sendaj, a připojit se ke kolegům. Přestože ještě včera aerolinky hlásily, že lety do postižených oblastí jsou vykoupené na několik dní předem, podařilo se mi sehnat místo. Důvod byl zřejmý, exploze jaderné elektrárny Fukušima. Ta, od níž byla skupina reportérů vzdálená asi sotva 40 km. Pak to začalo chodit do mobilů lidem okolo, dopad radiace je zvýšený v okruhu minimálně 25 kilometrů, podle některých zpráv dokonce až sto kilometrů v okolí a vítr má jít na severovýchod – čili přesně na Jamagati. Zaměstnanci letiště neměli potuchy, jestli je ten let - v podstatě nad elektrárnou, bezpečný nebo ne. Takže ho nezrušili. Já jsem ale, po konzultaci s kolegy, kteří se vraceli kolem elektrárny zpět, odmítla nastoupit do letadla.

 


Kolegové, vzhledem k tomu, že projížděli zasaženou oblastí a navíc chvílemi pršelo, jeli rovnou do nemocnice, nechat si změřit hodnoty radiace. "Měli jsme je zvýšené, ale podle lékaře naštěstí ještě v normě, která by neměla být zdraví škodlivá," uvedl fotoreportér MF DNES David Neff. Ačkoli televize neustále upokojuje, že je vše pod kontrolou, do této chvíle došlo nejméně ke čtyřem dalším explozím, dva reaktory už jsou v troskách. A situace začíná být kritická.

 

 

V Japonsku je přitom pořád cítit dotřesy, i několikrát denně. Vypadá to třeba tak, že se celá železobetonová konstrukce budovy začne třást, nebo že se s člověkem houpe podlaha. Japonci jsou zdánlivě v klidu, pouze vyprázdnili regály s veškerými potravinami, experti přitom připouštějí i ten nejdrastičtější scénář, při němž se skloňuje i jméno Černobyl, hovoří o krytech v tokijském metru a evakuaci. Na škále ohrožení, která šplhá k 9, úřady nyní vyhlásili šestý stupeň ohrožení.

 

AKTUALIZOVÁNO:

Český speciál právě odlétá s Tokia; původně jsme měli odletět s ním, ale zjistili jsme, že se tam někteří lidé nedostali a podařilo se nám zařídit si lístky jinde. Exodus cizinců z Japonska trvá, letiště jsou přecpaná, Japonci ale zásobují cestující spacáky a dekami - situaci zvládají.

Česká ambasáda se naopak chová velmi neprofesionálně: místo pomoci se od ní lidé dozvěděli například to, že volají mimo úřední hodiny, nebo dokonce že volají nevhod, protože paní jde "zrovna do sprchy".

Rakouské aerolinky měří míru radiace a kdyby byl někdo ozářený, tak ho nevezmou; Lucie Suchá a David Neff letí s nimi, já vyrážím německým letadlem přes Hongkong.

 

Reportáž Magdaleny Sodomkové a Jana Šibíka z Japonska čtěte v novém Reflexu.