Rudolf Hess

Rudolf Hess Zdroj: wikimedia.org

Sovětské archívy: Hess se snažil vyjednat příměří s Brity pro Hitlera

Adam Kolář

Ruské archívy čerstvě odkryly střípky jedné z největších záhad druhé světové války. Naznačují, že nacistický ministr a Hitlerův zástupce Rudolf Hess neodletěl v roce 1941 do Londýna na vlastní pěst, jak dodnes píší historici.

Adolf Hitler měl být o všem plně informován. Vše vyplývá ze záznamů výslechů a notesu Hessova pobočníka Karlheinze Pintsche, které objevili historici v ruských archívech. Ty po válce zajistili sovětští agenti, když Pintsche zajali a mučili. Z osmadvacetistránkového notesu, který Pintsch sepsal v roce 1948, jasně vyplývá, jak Hitler doufal, že se Hessovi podaří s Brity dohodnout příměří.


Během výslechů pak Pintsch Sovětům prozradil, že Hitler nebyl vůbec překvapen, když se o Hessově letu dozvěděl, natož aby mu nadával do zrádců, jak se píše v dnešních učebnicích dějepisu. Hitler prý přečetl Pintschemu dopis, který mu Hess zaslal před cestou, v němž jednu pasáž Hitler obzvlášť zdůraznil: „A pokud tento projekt skončí neúspěchem ... budete mít vždy možnost popřít jakoukoliv odpovědnost. Prostě řeknete, že jsem se zbláznil,“ napsal Hess, aby při případném selhání kryl Vůdci záda.

 

 

Pokud je tedy Pintschův deník pravý a Hessův pobočník při mučení Sověty nelhal, mohly by tyto dokumenty přepsat historii. I po sedmdesáti letech víří tato událost konspirační teorie a historici se většinou shodují, že Hess letěl do Londýna 10. května 1941 na vlastní pěst. Podle Hessova návrhu by Londýn výměnou za udržení svého světového impéria ponechal Berlínu nadvládu v kontinentální Evropě.

 

Oba státy by si tím navíc uvolnily ruce ke společnému budování hráze proti bolševismu, hrozícímu rozšířit se ze stalinského Ruska. To však Hess nepočítal s tím, že bude zadržen bezprostředně po svém seskoku padákem poblíž skotského Glasgowa. Po válce ho při norimberském procesu odsoudili k doživotnímu vězení, kde v roce 1987 spáchal podle oficiální verze v 93 letech sebevraždu. Jeho výlet do Londýna byl tedy nejen selháním, ale výletem na doživotí. Ještěže Britové neměli podobně zbabělé sklony jako Francie těsně před vypuknutím války a Hitlera ani jeho zástupce se nezalekli.