Nobelovu cenu míru získaly překvapivě bojovnice za ženská práva z Libérie a Jemenu
Favorizované laureáty na Nobelovu cenu míru, Juliana Assange z Wikileaks, Bradleyho Manninga či sociální sítě, které se významně podílely na revolučním "arabském jaru", trumfla trojice žen z Libérie a Jemenu.
Kromě liberijské prezidentky Ellen Johnson-Sirleafové obdržela letošní Nobelovu cenu míru její spolupracovnice Leymah Gboweeová a Tawakkul Karmanová z Jemenu. Nobelův výbor je ocenil za nenásilný boj za ženská práva.
Johnson-Sirleafová, vystudovaná ekonomka z Harvardské univerzity, je liberijskou prezidentkou od roku 2006. Stala se vůbec první ženou demokraticky zvolenou do čela některé z afrických zemí. V minulosti byla dvakrát vězněna a později se zasloužila se přezkoumání zločinů spáchaných během krvavé občanské války mezi lety 1989 a 1996.
Podle Nobelova výboru Johnson-Sirleafová "přispěla k zajištění míru v Libérii, prosazování ekonomického a společenského rovoje a posílení pozice žen.
Leymah Gboweeová mobilizovala a organizovala ženy napříč etnickými a náboženskými hranicemi, čímž přispěla ke konci dlouhé války v Libérii a zajistila účast žen ve volbách.
Obě ženy získaly ocenění i díky významné úloze, kterou hrály v průběhu "arabského jara".
Tawakkul Karmanová byla oceněna "za vedoucí úlohu v boji za ženská práva a za demokraci a mír v Jemenu," uvádí výbor ve svém oficiálním vyjádření.
