Ekonom Karel Kříž: Řecko už zbankrotovalo

Kdy to praskne?

Co přesně rozumíme tím prasknutím?

Například bankrot Řecka.

Fakticky nastal už loni v květnu, kdy Řecko dostalo první nestandardní pomoc – aby mohlo dále utrácet a žít nad své možnosti. Tuto politiku lze, technicky vzato, dělat nekonečně dlouho. Pokud tím prasknutím rozumíme politické „přiznání barvy“, tak nyní je už zřejmé, že hlavní země eurozóny se rozhodly zmenšit míru kamufláže a Řecko zbankrotovat nechají i formálně, byť tomu tak politici EU nebudou říkat: Odepíší mu zhruba polovinu dluhů a budou to podmiňovat dalšími úspornými opatřeními.

Bude to stačit?

Řecko se s eurem ze své krize nikdy nedostane. Tato země v podstatě nic nevyrábí a je drahá. Živí se silně dotovaným zemědělstvím (které na hlavu dostává nejvíc peněz z celé EU), a zejména turistickým ruchem, jenž však funguje pouhých pět měsíců v roce a je předimenzován. Ceny neodpovídají kvalitě. Objevily se nové, levnější destinace. Letošní sezónu zachránila jen vlna arabských revolucí. Co se týče šetření, zatím se s ním teprve nesměle začalo. Pro srovnání: náš rozpočet je letos do konce září v deficitu těsně nad sto miliard, ten řecký – v přepočtu na koruny – přes 400 miliard! Řeckých státních zaměstnanců je mnohem více než u nás, například učitelů skoro trojnásobek. Platy ve státním a soukromém sektoru jsou v poměru 3:1 (u nás 1:1). Průměrný plat ve státním sektoru je pak několikanásobně vyšší než v Česku. Řecká armáda je šestá největší v EU. A tak by se dalo dlouho pokračovat.

Propouštění stovek tisíc zbytečných lidí ze státních služeb však žádná vláda nemůže ustát.

Taková opatření se neschvalují na vládě, ta prostě přijdou. Dnes Řecko po všech takzvaných úsporách směřuje k ročnímu deficitu v přepočtu na koruny ve výši 600 miliard, což je zhruba devět procent jeho HDP. Zhruba třetina vládních výdajů je hrazena dluhy financovanými ze zahraničí. Nyní Řekové od EU dostanou částečné oddlužení, ale bez dalších opatření dluh opět prudce poroste. Čím a jak bude Řecko po částečném oddlužení konkurenceschopnější? Čím si vydělá na živobytí? Takže situace se nakonec v časovém rámci maximálně dvou let, ale spíše měsíců zvrhne v chaos, padne Papandreu a vznikne úplně nová vláda, která během pár týdnů zavede drachmu a vyjedná s EU další snížení dluhů. Drachma bude začínat k euru v kursu 1:1 a během pár dnů klesne nejspíš až na 3:1. Řecko prudce zlevní, stane se konkurenceschopnější a srovná rozpočet. Řecký erár bude žít jen z toho, co se tam vybere na daních.

Myslíte, že situace v eurozóně najde svůj ventil v inflaci?

Ten proces už probíhá. Inflace v Česku byla od roku 1990 téměř vždy vyšší než v Německu. Letos se to obrátilo a třeba nyní je německá inflace o 0,9 procentního bodu výše. V celé eurozóně pak ceny letos – oproti Česku – rostou o 1,3 procentního bodu rychleji. A ten rozdíl se bude dále zvyšovat. Zdroje se inflací přesunují od těch, kdo spoří, k těm, kdo vlastní rotačku na tisk peněz. Majitelem eurorotačky je Evropská centrální banka (ECB) se sídlem ve Frankfurtu. A ta není nezávislá. Po politickém tlaku začala skupovat dluhy zadlužených zemí, jež nemají téměř žádnou hodnotu, a těmto vládám poskytuje kvalitní nové peníze na další utrácení. Tímto procesem ECB postupně vylupuje účty a pokladničky těch, kteří mají úspory. Vyšší inflace už je ale i v Británii a USA, kde jsou dluhové problémy zčásti podobné a jsou i podobně řešeny.

Co mají lidé dělat se svými penězi?

Držet úspory v korunách. A nebát se. Za určitých okolností můžeme jako země na této krizi dokonce vydělat. Jsme levní a dost dobří. Naučili jsme se vyrábět spoustu kvalitních věcí za dobré ceny. Náš export je šestkrát větší než ten řecký a čtyřikrát větší než portugalský, a to při stejném počtu obyvatel. Celá Evropa se teď bude snažit šetřit, naše zboží tak nemusí ztratit odbyt. Tedy doufám.