Evropa díky Wikipedii září. Na jižní polokouli je zato informační tma
Přemýšleli jste někdy, kolik se toho o okolním světě dozvíte z Wikipedie? Odpoví vám sada map, které vytvořil tým výzkumného pracovníka Marka Grahama z Oxfordského internetového institutu. Dobrá zpráva je, že největší internetová encyklopedie má skutečně globální záběr. Ta špatná, že se to týká jen nejrozšířenějších jazykových verzí.
Každý bod na na mapách světa, které najdete v galerii, reprezentuje jedno heslo popisující dané místo na Zemi (město, horu apod.). Zatímco anglickou verzi webové encyklopedie tvoří podle Grahama celkem 700 tisíc takových hesel, ve francouzštině jich je okolo 250 tisíc, v arabštině už jen 24 tisíc a v egyptské verzi arabského jazyka dokonce jen něco přes tisícovku.
Anglická a francouzská mapa je proto hustě poseta body, které se navíc soustřeďují převážně na evropském kontinentu a USA. "Když se ale podíváte na některé menší Wikipedie, jako je například arabská (a egyptská), hebrejská a perská, v drtivé části světa nevidíme ten samý zářící mrak informací," popisuje Graham na svém blogu Zero Geography.
Závěr je podle něj jednoznačný: "Pokud je vaším primárním zdrojem informací o světě perská, arabská, nebo hebrejská Wikipedie, svět nevyhnutelně vypadá výrazně jinak než pokud získáváte znalosti skrze anglickou Wikipedii. Chybí v nich daleko více věcí a řada míst světa v takové vám dostupné reprezentaci jednoduše neexistuje."
Graham ale upozorňuje ještě na jinou věc. Dalo by se předpokládat, že v "menších" Wikipediích třetího světa bude obsaženo meně informací o Evropě či USA a více hesel popisujících místa v rozvojových zemích. Egypt či svahilsky mluvící národy ale přistupují k třetímu světu podobně jako obyvatelé z průmyslově vyspělých zemí - všímají si ho jen minimálně. Více je zajímá dění ve svém regionu a do své verze internetové encyklopedie zároveň zahrnují prestižnější a známější místa.
