Čtečka Kindle nemá v českém prostředí co dělat, říká spoluzakladatel obchodu s elektronickými knihami eReading.cz

Čtečku eReading jste dostali do Česka ve spolupráci s obchodem Kasa.cz. Jak jste měli rozdělené role?

Oni zařizovali hardware a my jsme zařizovali veškerý obsah. V eReadingu umíme posílat soubory, ale neumíme posílat čtečky. Když jsme prodávali čtečky dřív, tak to byla taková z nouze ctnost. Prodávali jsme je jen proto, abychom na ně mohli zákazníkům dál nabízet elektronické knížky. Tehdy jsme chodili individuálně s každou čtečkou na poštu.

V tomto směru jste se už posunuli dál. Jaká je vaše vize?

Je to velmi jednoduché. Když máte na světě Amazon a vidíte, jak je úspěšný, nepotřebujete vymýšlet moc zázraků. Stačí se podívat k němu. Je tak daleko před ostatními, že ho nemůžeme ohrozit, jen se k němu můžeme snažit přiblížit. České e-knížky zatím v tuhle chvíli nejsou žádný byznys. Když to trošku přeženu, tak to všechno děláme z nadšení.

Projevil se prodej čteček eReading na zvýšené poptávce po e-knihách ve vašem obchodě?

Enormně. Narostlo nám to o sto procent. Čísla ale neříkám. V tomto odvětví běhá tolik dezinformací od mých konkurentů, že jsem řekl, že se téhle dezinformační vlny nezúčastním a radši nebudu říkat vůbec nic.

Otestovali jsme první českou čtečku elektronických knih. Škoda, že smrdí Čínou

Zprávy

Na vaší čtečce jsem si všiml  jednoho prvku, který není zrovna uživatelsky přívětivý. Praváci nejspíš neuvítají, že nejpoužívanější tlačítka pro obracení stránek jsou umístěna jen na levé straně, Kindle od Amazonu je má přitom nalevo i napravo. To byl záměr? Nebyla jiná volba?

Vybírali jsme hardware z mnoha možných nabídek. Čtečka eReading je podle našeho vědomí a svědomí to nejlepší, co jsme mohli dovézt. Také by se mi líbilo víc, kdyby měla listovací tlačítka na obou stranách, ale vzít si hardware a předělat ho k obrazu svému ve všech ohledech není reálné. Upravili jsme řadu parametrů, které uživatel vůbec neuvidí. A pak se samozřejmě podívá na tlačítka a vadí mu, že jsou jenom nalevo.

Řada uživatelů se nejdřív rozhoduje podle vzhledu a teprve pak si všímá služeb, jež mu zařízení nabízí …

Bohužel je to tak. Ale když se dneska poohlédnete na trhu po firmách, které vám jsou vůbec ochotné přebrandovat vlastní čtečku, okamžitě odpadávají všichni velcí hráči. Bohužel momentálně neexistuje hardware, jenž by kromě zmíněných tlačítek splňoval všechny naše další požadavky. My jsme potřebovali čtečku vydat pod vlastním jménem a zasáhnout do ní.

Nakonec jste se rozhodli pro čínského výrobce Hanlin. Nebylo by snazší spolupracovat se značkami více zavedenými v západních zemích?

Já vám řeknu příklad. Před rokem jsem se snažil kontaktovat Sony a říkal jsem jim: „Pojďte prodávat do České republiky čtečky, je tady o ně obrovský zájem.“ A dovolal jsem se na ředitelství střední a východní Evropy. Paní, které jsem se dovolal, mi řekla: „Žádné čtečky nebudou, protože na to jednoduše nemáme rozpočet. A jakmile na to nemáme rozpočet, tak mě to nezajímá.“ Do dneška se dostávají do České republiky čtečky od Sony naprosto neoficiálně. Lidé je musejí téměř až hackovat, aby do nich dostali češtinu.

Oslovili jste s Kasou.cz i jiné firmy?

Když vezmete, jaké čtečky jsou k dispozici, abyste je přetvořili k obrazu svému, tak vám vypadnou všechny PocketBooky a Nooky. Co se dá dělat? Tak se jednoduše obrátíte na východ. Tam se vyrábí všechno, i ten Kindle. Bohužel záhy zjistíte, že z pěti vzorků, jež vám nabídnou, čtyři vyhodíte, protože vůbec nefungují. Žasnete, že vám je vůbec poslali.

Když se bavíme o potížích na českém trhu, jak si na tom stojíme ve srovnání s okolními zeměmi?

Česko má v tomhle ohledu v rámci střední Evropy výjimečnou pozici. A napomohla tomu jediná věc – české deníky. V době, kdy tady bylo jen pár Kindlů, přišel server Aktuálně.cz s tím, že do nich bude zasílat periodika. Jakmile to začalo dělat Aktuálně, tak se polekali všichni ostatní vydavatelé a řekli si: „No to musíme také.“ A potom začala ta masáž iDnes a dalších. To je obrovská síla. A mě to mrzí, protože rozšíření Kindlu velmi škodí českým elektronickým knihám.

V jakém směru?

Kindle je totiž uzavřené řešení. Abyste do něj mohl poskytovat obsah, buď se musíte dohodnout s Amazonem, nebo se musíte smířit s tím, že rezignujete na ochranu knihy před kopírováním. První otázka českých majitelů práv ale většinou zní: „Jak mi ochráníte moje knihy?“ A u těch zahraničních je to ještě mnohem horší. Tam vám agent dá do ruky smlouvu s jasným požadavkem. Nemá potřebu upravovat smlouvy pro český trh, když má vedle Německo. V celé západní Evropě je navíc ochrana knih naprostým standardem.

Jak moc počítáte s možností, že Amazon vstoupí na český trh? V poslední době se o tom hodně mluví.

Ve chvíli, kdy sem vstoupí Amazon a umožní nákup českých knih přes vlastní portál, tak si myslím, že jsme tady skončili. Pro něj je náš trh na jedné straně nezajímavý, ale určitě musí mít mapu světa. Pokud se podívá na rozšíření Kindlů v jednotlivých zemích, věřím, že Česká republika zastíní i sousední Německo. Distributoři odhadují, že by tady mělo být kolem osmdesáti tisíc čteček. Já jsem si ale dal bobříka a vždycky, když vidím někoho se čtečkou, tak se ho ptám, jak k ní přišel, co si čte, kde to sbírá a jaký čas jí používá, jestli čte víc než dříve. A vyšla mi jedna zajímavá věc. Existuje obrovský počet „kindlistů“, jestli je takhle můžu nazývat, kteří vůbec nečtou knížky a na čtečce konzumují jen zprávy.

Možná se tím trochu dotýkáme cenové politiky obchodů s e-knihami. Slyšel jsem názor, že v českém prostředí se jen těžko prodají elektronické knihy dražší než 150 korun. Člověk má k papírové knize jiný vztah ...

Je to vnímaná hodnota. Já jsem si na vnímanou hodnotu udělal pár nereprezentativních průzkumů. Zeptal jsem se lidí, kolik jsou ochotni zaplatit za elektronickou verzi imaginární tištěné knihy. Vyšlo mi, že většina lidí je ochotna zaplatit třicet procent. Ale když se na to podíváte z druhé strany, co se změnilo? Změnila se jenom forma, obsah e-knihy zůstal stejný. Zdá se, že si lidé ze sedmdesáti procent váží na knize papíru. To je šílené.

U mnohých čtenářů převažuje pocit, že jsou při nákupu e-knihy okrádáni vydavatelem, že produkce papírové knihy musí být výrazně dražší.

To jsem slyšel taky. Lidé si myslí, že devadesát procent knihy tvoří tiskové náklady, ale opak je pravdou. Náklady na tisk klasické knihy tvoří dvacet, někdy dokonce jen patnáct procent z celkové částky. Když si vezmete, že u elektronické knížky sice odečtete dvacetiprocentní investici, kterou nemusíte vynaložit na tisk, ale zároveň je třeba přičíst dvojnásobně vysokou DPH, dostáváte se na stejnou hodnotu. A když někdo říká, že distribuce elektronické knihy je jednodušší, měl by vědět, že u nás tvoří přibližně dvacet procent z hrubé marže náklady na platební bránu.

Vraťme se na závěr k vaší nové čtečce. Lidé ji budou zákonitě srovnávat s Kindlem. Můžete říct, že v něčem čtečku od Amazonu jednoznačně předčí?

Ale ano, umí česky a jako první umožňuje bezdrátový nákup českých e-knih přímo ze zařízení. Kindle navíc v českém prostředí nemá co dělat, není vůbec určen pro český trh a byl sem uměle protlačen tlakem médií. Zvrtlo se to, s tím se už nedá nic dělat. Porovnávat ale naši čtečku s Kindlem je, myslím, chybné. Měli bychom být srovnáváni se čtečkami, jež jsou určeny pro český trh, čtečkami, které podporují standard Adobe DRM a formát ePub. Fascinují mě naši konkurenti. Podporují čtečku (Kindle, pozn. red.) od společnosti, jež působí ve stejném odvětví jako oni, akorát je dočasně prostorově oddělena. Ale jinak má tytéž zájmy. Je to od nich krátkozraké.