J.X.D.: Salón s tantrickými masážemi je spíše psychoterapeutické centrum než bordel
Když se řekne tantra na pražském Smíchově, zní to docela legračně. Přesto jsem díky svým kolegům, co mi tantrickou masáž shodou okolností v této čtvrti koupili k narozeninám, zjistil, že tohle staroindické meditační umění může být více než příjemné i na tom Smíchově.
Když jsem od kolegů dostal jako dárek voucher na tantrickou masáž v trvání dvou hodin, lehce se mi podlomila kolena. „Znáte to někdo? Co to jako je?“ vyzvídal jsem v redakci. „No normální bunga bunga,“ rýpl si nejmenovaný kolega. Pro nezasvěcené: Termín bunga bunga zpopularizoval bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Jedná se o zajímavou verzi komerčního sexu, kdy pánovi provádí žena anální masáž prostaty. A já, jak jsem byl vyplašený, jsem kolegovi uvěřil a začal se opravdu bát, zda mi hned, jak do tantrického centra vlezu, někdo nevrazí něco, v lepším případě prst, do zadku.
BEZ BIČÍKŮ A DŮTEK
Nervózně jsem proto zazvonil na dveře tantrického salónu – funguje v rámci širšího „Centra integrity“ – v ponuré smíchovské ulici. Otevřela mi dívka v oblečení z etnoshopu, řekla, abych se zul, a odvedla mne do masérny. „Posaďte se, masérka přijde za chvilku.“
Prostředí působilo po zchátralosti ulice překvapivě nově a čistě. V zešeřelé místnosti bylo třicet stupňů a byla velmi naklizená. Uprostřed se nacházela na podlaze masážní matrace s čerstvě vyžehleným okrovým prostěradlem, stolek a dvě židličky. Přihlížel tomu Buddha s řadou hořících svíček před sebou. Přes celou jednu stěnu místnosti byla poloprůhledná stěna a za ní dvě sprchy. Nikde žádné biče, kříže na přivazování či klády, leč vedle vchodu stála podivná dřevěná dvojkoza z lakovaného dřeva s ostrými hranami, na níž bych si dovedl představit zvláště brutální formu bunga bunga. Můj neklid vzrostl. Pak přišla asi pětadvacetiletá masérka. Měla hluboký výstřih a pěkná prsa, ale vcelku působila úplně normálně – ani jako kurva, ani jako hysterická esoterička. Představila se jako Anna.
Nalila mi čaj, sedli jsme si u stolečku a zeptala se mě, proč jsem si nesundal bundu. „Já nepřišel na to, kam ji dát.“ „Tady máme němého sluhu!“ vyzvala mě gestem směrem k sadomasochistické koze a já si oddechl. Zařízení nesloužilo k přivazování, ale jako věšák!
Tak copak mi budeš vykládat, kočičko! vzpomněl jsem si na svou indickou milenku Umu a její vysvětlování o hindu, Šivovi a Šakti. A soustředil jsem se na to, co mi bude Anna říkat. Povídala cosi o tom, že tanter je mnoho – tantra dechu, vizualizace, meditace, že jsou tantry buddhistické a hinduistické, ale že v Evropě se hlouběji uchytila a zájem vzbudila až tantra sexu (vama márga), spadající podle obvyklého členění do systému tanter levé ruky, případně Kálí (Mahakala) tanter. Ale v Evropě se uchytl jen kousek z ní, ten čistě sexuální, který sem navíc zavedli psychologové a psychoanalytici. A oni zde, v centru, se samozřejmě nedrží striktně indické tradice, ale míchají do toho i gestalt a daseinanalýzu.
A já začal vnitřně tát, neb vše, co děvče říkalo, odpovídalo tomu, co jsem o tantře kdy slyšel. Nemluvilo o tom, že staří indičtí tantrici před svými rituály občas někdy před tou sexuální obětí podřízli kozla a požili něco bájné somy – muchomůrky – či čarasu, indického hašiše. „Jo Indie! Tam jsem chtěla jet na Erasmus!“ Erasmus je studijní program zahraničních stáží pro vysokoškoláky a já se definitivně, byť zcela iracionálně na základě té informace přestal bát o pr..l.
O ROZMĚRU MRAVNÍM
„Nechám vás tu o samotě, osprchujte se a vezměte si sarong,“ podala mi Anna takový ten jihoasijský hadr kolem beder, co si neumím zavázat, a odešla. Poslušně jsem se osprchoval, omotal se sarongem a zazvonil na zvoneček. Objevila se za pár vteřin a byla jak chytrá horákyně. Měla sice na sobě jen jakési prostěradlo a holá ramena, ale prostěradlo měla omotané od krku až pod kolena a nebylo z ní vidět nahého vůbec nic kromě těch ramen, jež však samozřejmě asociaci nahoty navozovala, a proto působila mnohem dráždivěji, než kdyby byla nahá.
„Začneme vestoje. Můžete si zavřít oči.“ Zavřel jsem oči, tiše hrály Indy zpopované indické mantry, které jsou sice trochu lepkavé, ale neruší, a cítil, že mi Anna začíná masírovat hlavu. Stál jsem a vnímal dotyky a nebylo to samozřejmě nijak nepříjemné, ale ani žádnej velkej rajc. Pak ramena, záda, rozvázala mi uzel na sarongu a řekla, abych si lehl na břicho. Učinil jsem tak, zavřel oči, vnímal, jak mě masíruje – jemně, ale velice pevně – na různých zcela nesexuálních a málokdy dotýkaných místech, jako vnitřky loktů, a přemýšlel jsem, co o tom napíšu a jak se k tomu postavím. Je to, či není prostituce? Bude mi nakonec, jak předpokládal cynický zástupce šéfredaktora Viliam Buchert, nabídnut za příplatek sex? A nejsem vlastně v soft bordelu, v honírně, v ponižující pozici někoho, kdo si kupuje sex? Jako narcista potřebuji být obdivován a sex získávat jako výraz obdivu ženy, která se mnou jde pro radost a potěšení, ne za peníze.
Tento přístup je samozřejmě mnohem dražší než využívání sexu placeného a může to skončit tragicky, často i manželstvím, ale narcisté to tak prostě mají. Nechci chodit do bordelu, nechci být tak ubohý, že mi žádná nedá (jako) zadarmo!
Zatímco jsem přemýšlel, zaznamenal jsem, že Anna rytmicky, pomalu a zhluboka dýchá – to je další tantrická technika –, a chytil jsem se na její dech a začal dýchat s ní. A jak se o mě, pořád ještě na zcela nesexuálních místech těla, starala, dávala mi horké náčinky na stehna a prohřívala záda nahřátými kameny a jak jsem se nemusel starat o nic, ani na dýchání jsem nemusel myslet, protože jsem dýchal podle ní, začínalo mi být víc a víc jedno, co o tom napíšu, a pomalu jsem se vznášel. Abych tak řekl po buddhisticku – dualita mizela. Když mě zabolela trochu přeleželá artritická kyčel a já se nepatrně nadzvedl, jako bych chtěl být nějak aktivní, Anna mě zamáčkla zpět na podložku plochou dlaní takovou silou, že jsem si jen říkal: „Na tu sáhnout, tak ti rozbije hubu, synku!“ Situaci měla zjevně pod kontrolou ona, ne zákazník jako v bordelu.
Cíl všech tanter je jediný: dosažení jednoty. Únik z utrpení světa duality do zářně barevného klidu. Plné uvědomění sebe samého (těla) a malý okamžik bez předsudků, neuróz a tenzí, klamů bludné mysli, jež nám brání v přirozeném pohledu na svět a vidění (vidžňá) řádu světa. Sebeuvědomění civilizovaného člověka spojené s vysokou mírou vhledu a soucítění.
SATORI NA SMÍCHOVĚ
Už jsem byl vzrušený jak nadržená fena, když mi Anna řekla, abych se obrátil na záda. Obrátil jsem se a díval se v šeru svíček, jak mě po těle hladí vějířem z peří, a bylo vidět, že ji práce fakt baví. Byla plně soustředěná přes dechové cvičení, ale zároveň – to bylo možné vyčíst z výrazu i každého pohybu – jí dělalo nesmírně dobře, jak to se mnou cloumá. Ne sexuálně dobře, ale osobnostně dobře, dobře jejímu ženství. Měla toho chlapa – tedy mě – plně pod kontrolou, a přestože byla velice ženou, zároveň (hle gender aspekt jazyka) byla plně pánem situace.
Prostituce je nechutná záležitost proto, že se tam děje něco, co je jednomu ze zúčastněných z hloubi duše nepříjemné. Prakticky žádná prostitutka nemá ráda svou práci a pohrdá svými klienty. Já to chápu, kdyby mě měl někdo za peníze š...t, taky bych ho neměl rád a nebavilo by mě to. Tantrická masérka si ale naprosto nezadá – dotýká se muže, asi jako když lékařka nějakého dědka cévkuje, nikdo jí nic nikam nestrká, nikdo ji nevidí nahou, a má šanci si vychutnat, jak její drobné dotyky totálně cloumají chlapem, který je o hlavu větší než ona. Není na tom, co dělá, nic ponižujícího pro ni ani pro klienta. Ten zaplatil za to, že se o něj dvě hodiny luxusně stará, ne za to, že mu podrží. A platit za péči je celkem normální u zubaře i na terapii. A navíc – není zde, jako by byla v bordelu, vagina dentata, zubatá, ohroživá vagína, již má vlastně každá cizí, neochočená žena. Zvlášť v bordelu. Ale tohle prostě nemělo s prostitucí nic společného.
Zavřel jsem oči a zase vnímal jen Aniny dotyky a ona se mne najednou znenadání dotkla i v klíně, jemuž se zatím vyhýbala jak čert kříži, v tu chvíli jsem si dopřál plný propad do nebytí ega a nastal happy end. Otevřel jsem oči a díval se na ni. Měla v obličeji sebevědomý a spokojený výraz, jako by se právě vrátila z (vítězné) války. A koneckonců to není až zas tak daleko od pravdy.
Ještě se o mne chvíli starala a pak odešla, já se osprchoval, a když mne vyprovázela, povídala, jak se jí tam lidi skládají, pláčou, posílají druhý den kytky … Celkem to chápu. Pro mne byl ten zážitek svou kvalitou někde v horních pěti procentech mých sexuálních zkušeností, a to jsem hodně použitý. Když si představím chudáka manažera, co má doma frigidní manželku, co si ho vzala pro peníze a drží ho pod krkem vagínou? Doma mu podrží jen za dárek a musí jí to udělat třikrát. Pak dostane podobnou masáž jako já a dokážu si představit, že mu to změní život. Intenzita nebytí ega – egolýzy – se prostě podle mé zkušenosti ze Smíchova dá navodit sice trochu kratším, ale stejně intenzívním rozpuštěním ega jako lehkými halucinogeny. Houbičkami či silným skunkem z vaporizéru.
JDE TO I DOMA
Je samozřejmé, že podobný prožitek jako při tantrické masáži může mít člověk i při běžném párovém sexu, když si partneři dají trochu záležet, hodně se znají a provozují tantru ve dvou. Problém spočívá v tom, že na to potřebujete sexuálně nezablokovanou a aktivní, citlivou a vzrušivou partnerku, která je navíc alespoň na chvíli ochotna myslet na něco jiného než na vlastní orgasmus. Poslední vědecky prokázaný výskyt takové ženy na území Česka však byl zaznamenán někdy v šedesátých letech minulého století, takže pokud si chlap nenajde Asiatku, má nejspíš doma smůlu.
Sprchoval jsem se a přemýšlel, že na mě celá věc udělala ten nejlepší dojem. A že jsem – to mi došlo, když jsem si myl tantrické symboly, co mám vytetované na nadloktí obou paží – svých sedm měsíců na svatých místech Indie také strávil. A že bych Annu rád brzo viděl v trochu jiné roli – jako kolegyni. Chci se stát její mužskou obdobou a masírovat ženy. Myslíte, že mám jít do toho?
