Tantra

Tantra Zdroj: Tomáš Tesař

J.X.D.: Salón s tantrickými masážemi je spíše psychoterapeutické centrum než bordel

Jiří X. Doležal

Když se řekne tantra na pražském Smíchově, zní to docela legračně. Přesto jsem díky svým kolegům, co mi tantrickou masáž shodou okolností v této čtvrti koupili k narozeninám, zjistil, že tohle staroindické meditační umění může být více než příjemné i na tom Smíchově.

 

Když jsem od kolegů dostal jako dárek voucher na tantrickou masáž v trvání dvou hodin, lehce se mi podlomila kolena. „Znáte to někdo? Co to jako je?“ vyzvídal jsem v redakci. „No normální bunga bunga,“ rýpl si nejmenovaný kolega. Pro nezasvěcené: Termín bunga bunga zpopularizoval bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Jedná se o zajímavou verzi komerčního sexu, kdy pánovi provádí žena anální masáž prostaty. A já, jak jsem byl vyplašený, jsem kolegovi uvěřil a začal se opravdu bát, zda mi hned, jak do tantrického centra vlezu, někdo nevrazí něco, v lepším případě prst, do zadku.

 

BEZ BIČÍKŮ A DŮTEK

Nervózně jsem proto zazvonil na dveře tantrického salónu – funguje v rámci širšího „Centra integrity“ – v ponuré smíchovské ulici. Otevřela mi dívka v oblečení z etnoshopu, řekla, abych se zul, a odvedla mne do masérny. „Posaďte se, masérka přijde za chvilku.“

 

Prostředí působilo po zchátralosti ulice překvapivě nově a čistě. V zešeřelé místnosti bylo třicet stupňů a byla velmi naklizená. Uprostřed se nacházela na podlaze masážní matrace s čerstvě vyžehleným okrovým prostěradlem, stolek a dvě židličky. Přihlížel tomu Buddha s řadou hořících svíček před sebou. Přes celou jednu stěnu místnosti byla poloprůhledná stěna a za ní dvě sprchy. Nikde žádné biče, kříže na přivazování či klády, leč vedle vchodu stála podivná dřevěná dvojkoza z lakovaného dřeva s ostrými hranami, na níž bych si dovedl představit zvláště brutální formu bunga bunga. Můj neklid vzrostl. Pak přišla asi pětadvacetiletá masérka. Měla hluboký výstřih a pěkná prsa, ale vcelku působila úplně normálně – ani jako kurva, ani jako hysterická esoterička. Představila se jako Anna.

 

Nalila mi čaj, sedli jsme si u stolečku a zeptala se mě, proč jsem si nesundal bundu. „Já nepřišel na to, kam ji dát.“ „Tady máme němého sluhu!“ vyzvala mě gestem směrem k sadomasochistické koze a já si oddechl. Zařízení nesloužilo k přivazování, ale jako věšák!

 

Tak copak mi budeš vykládat, kočičko! vzpomněl jsem si na svou indickou milenku Umu a její vysvětlování o hindu, Šivovi a Šakti. A soustředil jsem se na to, co mi bude Anna říkat. Povídala cosi o tom, že tanter je mnoho – tantra dechu, vizualizace, meditace, že jsou tantry buddhistické a hinduistické, ale že v Evropě se hlouběji uchytila a zájem vzbudila až tantra sexu (vama márga), spadající podle obvyklého členění do systému tanter levé ruky, případně Kálí (Mahakala) tanter. Ale v Evropě se uchytl jen kousek z ní, ten čistě sexuální, který sem navíc zavedli psychologové a psychoanalytici. A oni zde, v centru, se samozřejmě nedrží striktně indické tradice, ale míchají do toho i gestalt a daseinanalýzu.

 

 

A já začal vnitřně tát, neb vše, co děvče říkalo, odpovídalo tomu, co jsem o tantře kdy slyšel. Nemluvilo o tom, že staří indičtí tantrici před svými rituály občas někdy před tou sexuální obětí podřízli kozla a požili něco bájné somy – muchomůrky – či čarasu, indického hašiše. „Jo Indie! Tam jsem chtěla jet na Erasmus!“ Erasmus je studijní program zahraničních stáží pro vysokoškoláky a já se definitivně, byť zcela iracionálně na základě té informace přestal bát o pr..l.

 

O ROZMĚRU MRAVNÍM

„Nechám vás tu o samotě, osprchujte se a vezměte si sarong,“ podala mi Anna takový ten jihoasijský hadr kolem beder, co si neumím zavázat, a odešla. Poslušně jsem se osprchoval, omotal se sarongem a zazvonil na zvoneček. Objevila se za pár vteřin a byla jak chytrá horákyně. Měla sice na sobě jen jakési prostěradlo a holá ramena, ale prostěradlo měla omotané od krku až pod kolena a nebylo z ní vidět nahého vůbec nic kromě těch ramen, jež však samozřejmě asociaci nahoty navozovala, a proto působila mnohem dráždivěji, než kdyby byla nahá.

 

„Začneme vestoje. Můžete si zavřít oči.“ Zavřel jsem oči, tiše hrály Indy zpopované indické mantry, které jsou sice trochu lepkavé, ale neruší, a cítil, že mi Anna začíná masírovat hlavu. Stál jsem a vnímal dotyky a nebylo to samozřejmě nijak nepříjemné, ale ani žádnej velkej rajc. Pak ramena, záda, rozvázala mi uzel na sarongu a řekla, abych si lehl na břicho. Učinil jsem tak, zavřel oči, vnímal, jak mě masíruje – jemně, ale velice pevně – na různých zcela nesexuálních a málokdy dotýkaných místech, jako vnitřky loktů, a přemýšlel jsem, co o tom napíšu a jak se k tomu postavím. Je to, či není prostituce? Bude mi nakonec, jak předpokládal cynický zástupce šéfredaktora Viliam Buchert, nabídnut za příplatek sex? A nejsem vlastně v soft bordelu, v honírně, v ponižující pozici někoho, kdo si kupuje sex? Jako narcista potřebuji být obdivován a sex získávat jako výraz obdivu ženy, která se mnou jde pro radost a potěšení, ne za peníze.

 

Tento přístup je samozřejmě mnohem dražší než využívání sexu placeného a může to skončit tragicky, často i manželstvím, ale narcisté to tak prostě mají. Nechci chodit do bordelu, nechci být tak ubohý, že mi žádná nedá (jako) zadarmo!

 

Zatímco jsem přemýšlel, zaznamenal jsem, že Anna rytmicky, pomalu a zhluboka dýchá – to je další tantrická technika –, a chytil jsem se na její dech a začal dýchat s ní. A jak se o mě, pořád ještě na zcela nesexuálních místech těla, starala, dávala mi horké náčinky na stehna a prohřívala záda nahřátými kameny a jak jsem se nemusel starat o nic, ani na dýchání jsem nemusel myslet, protože jsem dýchal podle ní, začínalo mi být víc a víc jedno, co o tom napíšu, a pomalu jsem se vznášel. Abych tak řekl po buddhisticku – dualita mizela. Když mě zabolela trochu přeleželá artritická kyčel a já se nepatrně nadzvedl, jako bych chtěl být nějak aktivní, Anna mě zamáčkla zpět na podložku plochou dlaní takovou silou, že jsem si jen říkal: „Na tu sáhnout, tak ti rozbije hubu, synku!“ Situaci měla zjevně pod kontrolou ona, ne zákazník jako v bordelu.

 

Cíl všech tanter je jediný: dosažení jednoty. Únik z utrpení světa duality do zářně barevného klidu. Plné uvědomění sebe samého (těla) a malý okamžik bez předsudků, neuróz a tenzí, klamů bludné mysli, jež nám brání v přirozeném pohledu na svět a vidění (vidžňá) řádu světa. Sebeuvědomění civilizovaného člověka spojené s vysokou mírou vhledu a soucítění.

 

 

SATORI NA SMÍCHOVĚ

Už jsem byl vzrušený jak nadržená fena, když mi Anna řekla, abych se obrátil na záda. Obrátil jsem se a díval se v šeru svíček, jak mě po těle hladí vějířem z peří, a bylo vidět, že ji práce fakt baví. Byla plně soustředěná přes dechové cvičení, ale zároveň – to bylo možné vyčíst z výrazu i každého pohybu – jí dělalo nesmírně dobře, jak to se mnou cloumá. Ne sexuálně dobře, ale osobnostně dobře, dobře jejímu ženství. Měla toho chlapa – tedy mě – plně pod kontrolou, a přestože byla velice ženou, zároveň (hle gender aspekt jazyka) byla plně pánem situace.

 

Prostituce je nechutná záležitost proto, že se tam děje něco, co je jednomu ze zúčastněných z hloubi duše nepříjemné. Prakticky žádná prostitutka nemá ráda svou práci a pohrdá svými klienty. Já to chápu, kdyby mě měl někdo za peníze š...t, taky bych ho neměl rád a nebavilo by mě to. Tantrická masérka si ale naprosto nezadá – dotýká se muže, asi jako když lékařka nějakého dědka cévkuje, nikdo jí nic nikam nestrká, nikdo ji nevidí nahou, a má šanci si vychutnat, jak její drobné dotyky totálně cloumají chlapem, který je o hlavu větší než ona. Není na tom, co dělá, nic ponižujícího pro ni ani pro klienta. Ten zaplatil za to, že se o něj dvě hodiny luxusně stará, ne za to, že mu podrží. A platit za péči je celkem normální u zubaře i na terapii. A navíc – není zde, jako by byla v bordelu, vagina dentata, zubatá, ohroživá vagína, již má vlastně každá cizí, neochočená žena. Zvlášť v bordelu. Ale tohle prostě nemělo s prostitucí nic společného.

 

Zavřel jsem oči a zase vnímal jen Aniny dotyky a ona se mne najednou znenadání dotkla i v klíně, jemuž se zatím vyhýbala jak čert kříži, v tu chvíli jsem si dopřál plný propad do nebytí ega a nastal happy end. Otevřel jsem oči a díval se na ni. Měla v obličeji sebevědomý a spokojený výraz, jako by se právě vrátila z (vítězné) války. A koneckonců to není až zas tak daleko od pravdy.

 

Ještě se o mne chvíli starala a pak odešla, já se osprchoval, a když mne vyprovázela, povídala, jak se jí tam lidi skládají, pláčou, posílají druhý den kytky … Celkem to chápu. Pro mne byl ten zážitek svou kvalitou někde v horních pěti procentech mých sexuálních zkušeností, a to jsem hodně použitý. Když si představím chudáka manažera, co má doma frigidní manželku, co si ho vzala pro peníze a drží ho pod krkem vagínou? Doma mu podrží jen za dárek a musí jí to udělat třikrát. Pak dostane podobnou masáž jako já a dokážu si představit, že mu to změní život. Intenzita nebytí ega – egolýzy – se prostě podle mé zkušenosti ze Smíchova dá navodit sice trochu kratším, ale stejně intenzívním rozpuštěním ega jako lehkými halucinogeny. Houbičkami či silným skunkem z vaporizéru.

 

 

JDE TO I DOMA

Je samozřejmé, že podobný prožitek jako při tantrické masáži může mít člověk i při běžném párovém sexu, když si partneři dají trochu záležet, hodně se znají a provozují tantru ve dvou. Problém spočívá v tom, že na to potřebujete sexuálně nezablokovanou a aktivní, citlivou a vzrušivou partnerku, která je navíc alespoň na chvíli ochotna myslet na něco jiného než na vlastní orgasmus. Poslední vědecky prokázaný výskyt takové ženy na území Česka však byl zaznamenán někdy v šedesátých letech minulého století, takže pokud si chlap nenajde Asiatku, má nejspíš doma smůlu.

 

Sprchoval jsem se a přemýšlel, že na mě celá věc udělala ten nejlepší dojem. A že jsem – to mi došlo, když jsem si myl tantrické symboly, co mám vytetované na nadloktí obou paží – svých sedm měsíců na svatých místech Indie také strávil. A že bych Annu rád brzo viděl v trochu jiné roli – jako kolegyni. Chci se stát její mužskou obdobou a masírovat ženy. Myslíte, že mám jít do toho?