Obhajoba Karla Maye: Byl to muž s výbornou fantazií a rozhodně ne notorický zloděj
Zveřejňujeme reakci čtenáře Jana Policera na včerejší článek o Karlu Mayovi.
Dnes jsem na webu Reflexu narazil na článek Karel May: notorický zloděj a pohádkář Divokého západu, pod kterým je podepsán Jan Berwid-Buquoy. A jsem nesmírně překvapen hloupostí, malostí, ale snad až nenávistí autora článku ke Karlu Mayovi. (Ještě snad, že jde o opožděný apríl.) Text jakoby čerpal z hanopisu "Problém Karel May" od Mayova hlavního nepřítele R. Lebiuse, který byl mimochodem za lži a nepravdy v tomto spisku odsouzen.
Konkrétně: Notorický zloděj v nadpisu - už to je hnus a bulvár a strašlivá zkratka. May byl odsouzen a za konkrétní skutky si odseděl v letech 1865 - 1868 a 1870 -1874 trest. Po tomto datu už nikdy žádné potíže s nějakým notorickým loupením neměl. Takže jaký notorik?
V úvodu článku je: "Nemusím snad ani zdůrazňovat, že 'poklad' i 'jezero' jsou pouhým výplodem autorovy fantazie." Jakým "pouhým"? Podle mého je to důvod k obdivu. Napsat 70000 tištěných stránek, které už sto let čtou čtenáři po celém světě ve více než 200 000 000 výtiscích jen díky fantazii, je jedinečné. Ale možná, že autor článku už má za sebou větší dílo než May. Možná ho zatím plánuje.
Dále v článku: "Film rovněž o 'Divoký západ' ani nezavadil. Byl natočen v Jugoslávii a 'Indiáni' jsou Chorvati pomazaní hnědým krémem na boty." Za to asi mohl také May, ne? A že jeho knihy četl i Hitler, za to taky může?
Dále se autor zmiňuje o krádeži něčeho v kuželkárně, krádeži několika svíček... kolik mu bylo let? Budeme soudit případnou dětskou krádež? Kuželkárnu a krádež čehosi, to snad ani nestojí za komentář. A svíčky - podle Maye nedorozumění (zbytky vosku a touha mít doma na stromečku šest svíček - v bídě rodiny věc mimořádná), to je podle lidí bez srdce krádež... Bylo mu sedmnáct, byl sám v chladném prostředí učitelského semináře a Vánoce byly často smutné.
Možná opravdu chtěl překvapit své blízké tím, že on student přiveze všem dárek. Za dobu mé praxe jsem učil mnoho dětí, které "ukradly" spolužákovi svačinu, něco z penálu apod., ale hodnotit jejich budoucnost nebo charakter bych si netroufl.... Nezbývá než pochválit autora článku za to, že nikdy nic takového nedělal a určitě nebyl nikdy ani na cizích třešních.
Co May vlasně ukradl: hodinky, kulečníkovou kouli, kožichy, oblek, jednu desetitolarovou bankovku, několik stříbrných mincí, dětský kočárek, starého koně, lampu se stínidlem, zabavil obchodníkům nějaké peníze jako policista... A za tyto strašlivé skutky si odseděl bezmála osm let. Srovnejme to s dneškem. Už byla prezentována studie od několika odborníků, že May v té době potřeboval spíše lékařskou pomoc než vězení... stačí jít víc do hloubky.
Historická fakta nemá cenu rozebírat. Kdo si dá práci, navštíví stránky: karel-may.majerco.net nebo: karl-may-gesellschaft.de.
A že se May cítil Old Shatterhandem? Chyba? Snad. Slabost? Ano. Ale také geniální reklamní tah. Moc pěkně to napsal Milan Vodička: "Časy byly jiné. A tohle byl jeho marketing. Něco takového dělala spousta spisovatelů. Nepovažovalo se to za podvod. 'Příběhy z cest', jak se jim říkalo, na té iluzi téměř stály.A běžný čtenář příliš neřešil, zda autor opravdu cestuje, nebo se tak jen tváří. ...
(Copak někdo soudný mohl opravdu věřit, že by střízlík May mohl pěstí srážet hromotluky a vyhrát souboj na nože s válečníkem jménem Metan-akva, což znamená Bleskurychlý nůž?)"
S pozdravem
Jan Policer
