S jednou rukou pod peřinou. Sexuální romány Eriky Leonardová dobývají srdce anglosaských žen

Mladá nezkušená intelektuálka se zamiluje do pohledného bohatého podnikatele. To je banální východisko příběhu, ve kterém se romantika střídá s explicitními erotickými scénami, často na hranici pornografie. Nebo za hranicí. Jak napsal jeden z recenzentů v deníku New York Times, je to ten druh literatury, který si ženy nejradši čtou samy v posteli. A velmi často při tom mají jednu ruku pod peřinou.

Levných paperbackových verzí erotických románů jsou plné zadní regály knihkupectví. A že je ženy, zejména ty středního věku a v domácnosti, četly vždycky? Nepochybně. Na předešlém odstavci je nezvyklá vlastně jediná informace – že se touto knížkou zabýval deník jako New York Times. A nejen ten, prakticky všechna důležitá média v Americe a ve Velké Británii. Naprosto šokující pak bylo, když do počátku letošního roku zcela neznámou autorku zařadil v dubnu časopis Time do prestižního žebříčku stovky nejvlivnějších lidí světa.

Knížka původně vznikla jako svého druhu parodie na sérii Stmívání, což jsou romantické romány pro pubertální dívky od autorky Stephanie Meyerové. Svítání se stalo nejpopulárnějším literárním počinem od série knížek o mladém kouzelníkovi Harrym Potterovi. Britka středního věku Erika Leonardová pro své příběhy, publikované výhradně na webu, použila postavy z trilogie Stmívání.

Ale když se do jejích textů začalo dostávat stále více sexu, což bylo pro postavy z knížek pro dívky poněkud nevhodné, tak postavy změnila a část textů přepsala jako samostatný román. Dala mu název Padesát odstínů šedé, což je částečně slovní hříčka, protože Grey (šedá) je jméno hlavní mužské postavy. Pod knížku se bývalá televizní producentka a scená­ristka podepsala pseudonymem E. L. James.

Jak vyléčit upíra

Děj knížky není tím, co by ji „vystřelilo“ na vrchol žebříčků prodejnosti. Anastasia Steeleová je jedenadvacetiletá studentka, jež netouží po trvalém partnerském vztahu. Má nápadníky, ale žádný z nich se jí nezdá být tím „pravým“. Je panna, což v jedenadvaceti letech není úplně obvyklé, ale tím spíš si je nejistá budoucím partnerem. A asi ani nechápe, proč by ji měl zajímat sex. Jenže v ten moment se na scéně objevuje Christian Grey: o šest let starší, nechutně bohatý byznysmen, který zbohatl – jak jinak v jedenadvacátém století – než v telekomunikacích.

Prvních pár desítek stránek se opravdu nese v duchu běžné romantické novely. Ona nechce uvěřit, že by někoho tak charismatického a zajímavého mohla zajímat, a když zjistí, že by to tak mohlo být (koneckonců letí na první rande helikoptérou), bláznivě se do něj zamiluje. Christian Grey je však mužem hlubokých vnitřních rozporů. Začneme chápat, že ho autorka vymodelovala podle upíra z románové série Stmívání.

Grey je svým způsobem „upírem“, byť pouze v přeneseném slova smyslu. Syn prostitutky vychovaný bohatými nevlastními rodiči má rozervanou duši, a především nedokáže navázat běžný vztah. Kompenzuje to bizarním sexem. Že mu Anastasia není lhostejná, dokazuje tím, že ji sám před sebou varuje.

Jenže marně. Anastasia vidí, že obdivovaný Christian je vyšinutý a v podstatě nemocný člověk, ale je odhodlána ho – opět po vzoru romantického braku – „vyléčit“ svou láskou. A tak přistupuje na jeho podmínky, které z ní v podstatě učiní sexuální otrokyni. Když se poprvé milují, sváže jí zápěstí hedvábnou kravatou. Ale jak knížka postupuje, přicházejí další, stále bizarnější praktiky.

Setkáváme se s termíny, jež asi nebudou neznámé zejména konzumentům pornografie: spanking, whipping, gagging či fisting. Významy nechť si každý najde sám na webu. „Nejsem prudérní a nejsem stydlivá,“ řekla americké televizi ABC devětatřicetiletá právnička, jedna z mála čtenářek, jež byly ochotny o Padesáti odstínech šedé před kamerou promluvit. „Ale při téhle knížce jsem se červenala.“

Nejdřív tajně na webu

Senzace byla na světě. Vlastně ještě ne. Knížku vydala autorka na jaře 2011 jako e-knihu na webu. V září 2011 napsala a vydala druhý díl (Padesát odstínů tmavší), v lednu 2012 uzavřela trilogii zatím poslední knihou (Padesát odstínů osvobozené). A stalo se něco neuvěřitelného. Kniha se bez jakékoli publicity v běžných médiích stala bestsellerem. Samozřejmě pomohl zejména Facebook, Twitter a blogy, což jsou všechno webové platformy, které ženy středního věku hojně využívají. Kniha se s prodejem kolem čtvrt miliónu kusů dostala na první příčku žebříčku e-knih v deníku New York Times.

Možná to byla ta pravá a snad i jediná cesta k popularitě, protože Padesát odstínů šedé patří mezi tituly, které ženy středního věku rády čtou, ale většina se je stydí kupovat. Prodej v elektronické podobě umožnil stydlivým ženám diskrétní nakupování, zejména blogy se pak staly podobně diskrétním prostředím, kde si čtenářky mohly vyměňovat své dojmy. A že bylo o čem. V románu se totiž o sexu píše hodně a velice otevřeně. Přitom to však není sex „pod peřinou po dvacetiletém manželství“, s nímž má cílová skupina knihy asi největší osobní zkušenost, ale sex krutý, brutální, někdy i sadomasochistický.

Příchuť něčeho „zakázaného“ či „tajného“ románu v počátku pomáhala, od určitého momentu však už byla popularita příliš velká, aby se existence knížky mohla nadále držet „pod pokličkou“. Od jara je Padesát odstínů šedé v Americe i ve Velké Británii knížkou, „o níž se mluví“, a to jí otevřelo cestu do běžného prodeje ve velkolepém stylu.

Ke knížce se najednou všichni hlásí: od renomované liberální komentátorky Maureen Dowdové až po herečku Ellen Degeneresovou, která z knížky předčítala ve svém televizním pořadu. Nakladatelství Vintage Books koupilo práva za nezveřejněnou knihu údajně za sedmicifernou sumu (tedy za milióny dolarů) a počátkem března dorazil do knihkupectví první náklad paperbacků ve výši 250 tisíc výtisků. Aktuálně jsou první dva díly – Padesát odstínů šedé a Padesát odstínů tmavší – na prvních dvou místech žebříčku bestsellerů v deníku USA Today. Ten je přitom považován za nejpřesnější měření popularity knih, protože jako jediný mapuje prodej knih v celých Spojených státech.

V listopadu česky

Na cestě je samozřejmě i film. O práva ke zfilmování se strhla bitva, již vyhrály společnosti Universal Picture a Focus Features. Ale stálo je to pět miliónů dolarů, což je víc než například za práva ke zfilmování bestselleru Šifra mistra Leonarda od Dana Browna (3,5 miliónu dolarů). Na dračku jdou i práva na překlady do dalších jazyků. Kniha co nevidět vyjde v němčině, francouzštině i španělštině. Podle agentury ILA se vydání chystá aktuálně ve 37 zemích.

Na dubnovém knižním veletrhu v Londýně licitovali o práva i čeští vydavatelé. „Bylo nás šest. Začalo se na 2500 eurech, a pokud vím, vítěz nakonec zaplatil 39 tisíc eur,“ říká Alexander Tomský z nakladatelství LEDA. To nakonec neuspělo.

Budou české maminky z knihy stejně u vytržení jako ty americké? „Pochybuju o tom. Češky jsou méně prudérní. A obecně Čechy pornografie zas tak moc nezajímá, o tom psal už Peroutka,“ říká Tomský. Podle něj není knížka ani moc dobrá, text je „nezajímavý a řídký“. Tak proč o práva na něj usiloval? „Řada amerických bestsellerů v Česku propadla. Ale když má něco opravdu globální úspěch, tak tomu malá země, jako Česko, nemůže vzdorovat,“ vysvětluje Tomský.

Knížku v Česku nakonec vydá nakladatelství XYZ, které patří do skupiny Albatros Media. A podle tiskové mluvčí Radky Potměšilové čeká, že prodej překoná bestsellerovou hranici deseti tisíc výtisků. „Na trh s knížkou přijdeme v listopadu, v současnosti se pečlivě vybírá překladatelka. Ve hře je jedna velmi zkušená dáma. Je to zralá žena a fanynka autorčina díla i jejího blogu,“ říká bez dalších podrobností Potměšilová.

Klíčová kniha?

Recenzenti a literární kritici se na kvalitách knihy nemohou shodnout. Mnozí pochybují o literární hodnotě, vzhledem k cílové skupině o díle mluví jako o „maminkovském pornu“. Ale i největší kritici uznávají, že právě pro ženy středního věku se Padesát odstínů šedé může stát důležitou, možná klíčovou knihou, jež „odemyká“ jejich pohled na sexualitu i obecně na život.

A jestli má jakákoliv knížka moc změnit svým čtenářům či čtenářkám myšlení, je celkem jedno, jestli se v ní například o vagíně píše vulgárně, mazlivě, nebo vůbec. Když má knížka takovou sílu, pak je to prostě literatura.